Jak vybrat čtečku elektronických knih

Čtečky elektronických knih jsou mobilní zařízení sloužící pro četbu elektronických knih či časopisů. Mimo tuto základní funkci nabízí většina nových modelů i doplňkové funkce jako je slovník, přehrávání videí či písniček, audio knihy či webový prohlížeč. Jak fungují čtečky elektronických knih? Jak dlouho vydrží čtečka v provozu? Na co si dát při výběru čtečky pozor? Podívejme se na to společně.

Test elektronických čteček 2018

NázevErgonomieVýbavaCelkem
1.PocketBook 631 Touch HD 2Zjisti cenu100%70%88%Recenze
2.Amazon Kindle Paperwhite 3Zjisti cenu100%60%84%Recenze
3.PocketBook 626 Touch Lux 3Zjisti cenu80%60%72%Recenze
zpět nahoru ↑

Parametry

NázevRozlišení displeje (px)Kapacita paměti (GB)Paměťová kartaJemnost displeje (ppi)Typ displejeVýdrž baterie (hodin)
1.PocketBook 631 Touch HD 21448 x 10728ano300E Ink Carta20
2.Amazon Kindle Paperwhite 31400 x 10504ne300Displej E Ink Carta 20
3.PocketBook 626 Touch Lux 31024 x 7584ano212E Ink Carta20
 
NázevWi-Fi3GAudio výstupVáha (g)Výška (cm)Šířka (cm)Hloubka (cm)
1.PocketBook 631 Touch HD 2anoneano18017,511,40,9
2.Amazon Kindle Paperwhite 3anonene20516,911,70,9
3.PocketBook 626 Touch Lux 3anonene20817,411,50,8
zpět nahoru ↑

Výhody čteček

Velká paměť – jednou z hlavních výhod je počet knih, které do tohoto zařízení můžete dostat. Ty se liší podle kapacity čtečky, ale snad do každé čtečky co je na trhu se vám vejde minimálně několik desítek knížek

Nízká hmotnost – ta souvisí s předchozím bodem. Jedete na dovolenou a berete si sebou čtyři knihy, co váží dohromady kilo a půl. Nebo jednu čtečku, ve které máte všechny knihy a váží něco přes sto gramů.

Nastavení velikosti písma – večer se vám lépe čte větší písmo a písmo v běžných knihách je pro vás malé? Žádný problém, čtečku nastavíte na jakou velikost písma je vám příjemné.

Slovník – čtete v cizím jazyce a občas si potřebujete vyhledat neznámé slovíčko? Mnohé čtečky jsou vybaveny slovníky a tak není potřeba mít samostatný slovník.

zpět nahoru ↑

Nevýhody čteček

Cena – kvalitní přístroj stojí několik tisíc korun. Cena elektronických knih je pak 2-3x menší než jejich tištěných verzí, pokud rádi a hodně čtete, investice se vám brzy vrátí a o nevýhodu se nejedná.

Formáty e-knih – množství dostupných formátů pro e-knihy je široké a ne každý přístroj podporuje všechny z nich. Je to jeden z důležitých faktorů výběrů čtečky, na který se zaměříme.

zpět nahoru ↑

Jak vybrat čtečku knih?

Čtečky elektronických knih jsou uživatelsky příjemné. Jak tedy získáte knihy a dostanete je do vašeho zařízení? Prvním krokem je nalezení vhodného titulu. Existuje nespočet e-shopů s elektronickými knihami. Důležité je vybírat formáty, které vaše čtečka podporuje (o tom dále níže). Přemýšlíte jak dostat e-knihu do vaší čtečky?

E-knihu si zakoupíte a přímo stáhnete do své čtečky například skrze WiFi nebo mobilní připojení.

Druhou možností je, že si e-knihu stáhnete do svého počítače. K němu pomocí USB kabelu připojíte čtečku a knihu do zařízení překopírujete.

zpět nahoru ↑

Typ displeje

V současné době má naprostá většina čteček E-Ink displeje. Můžete ho znát také pod názvem technologie elektronického inkoustu. Zobrazení na displeji je velice blízké klasické tištěné knize. Její velkou výhodou je energetická nenáročnost. Je běžné, že vydrží mnoho tisíc stran na jedno nabití. V praxi výdrž ovlivňuje nastavení jasu displeje. Čím více jasu máte nastaveno, tím více musí displej „svítit“ a tím více spotřebovává energie. Výdrž se i díky tomuto pohybuje mezi deseti až třiceti hodinami čtení. U většiny čteček se vejde do toho rozmezí, ale mohou existovat i přístroje s větší či menší výdrží. Tato technologie dokáže zobrazovat jen v odstínech šedé. S barevnými obrázky v knihách se tedy zatím na E-Inku nesetkáme.

U E-Inků se můžeme setkat s dvěma technologiemi. Starší se nazývá Pearl a ta novější a lepší Carta. Druhá jmenovaná nabízí ostřejší vykreslení jednotlivých písmen a lepší kontrast. To znamená, že černá je temnější a bílá světlejší. Díky tomu z ní tolik nebolí oči ani při delším čtení a lépe se čte. Pokud můžete, tak se snažte koupit přístroj s technologií displeje E-Ink Carta.

zpět nahoru ↑

Velikost displeje

Dalším důležitým kritériem výběru je velikost displeje čtečky. Velikost displeje se udává v palcích (“). Jeden palec je 2,54 cm.

Pro běžné čtení beletrie jsou nejvhodnější čtečky s displejem o velikosti 6“. V této velikostní kategorii je také nejširší nabídka na trhu. Existují i menší 5“ displeje, které jsou vhodné spíše pro kratší čtení například v MHD.

Nebo naopak 8“ displeje a větší, které se hodí pro zobrazování celých stran. To lze využít zejména u odborných textů nebo dokumentů ve formátu pdf. Velikost displeje jde však ruku v ruce s velikostí a váhou celé čtečky. Pokud nevíte jakou velikost zvolit, doporučuji si zkusit čtečku od někoho půjčit, případně vyzkoušet v obchodě. Většině čtenářů, ale budou nejvíc vyhovovat šesti palcové čtečky. Ty přinášejí výborný poměr mezi velikostí displeje a pohodlné manipulace s přístrojem.

zpět nahoru ↑

Rozlišení

Obrazovka je v případě čtečky tou základní věcí, na kterou si při výběru musíme dát pozor. A jedním z parametrů, které nesmíme opomenout je její rozlišení. Tedy z kolika drobných obrazových bodů se skládá. Více je v tomto případě lépe a písmenka jsou díky většímu rozlišení ostřejší. Za minimum v současnosti považuji rozlišení 1 024 x 768, ale spíše bych větší, okolo 1 400 x 1 050 pixelů. S rozlišením souvisí také další metrika, které se česky říká počet bodů na palec. Anglická zkratka pro ni je PPI. Říká se, že hodnoty na 300 již není lidské oko rozpoznat. To znamená, že při počtu bodů na palec 300 a více, budete vidět písmena dokonale ostré. A už pro většinu lidí nehraje roli, zda je to 300 nebo třeba 600. Špičkové čtečky této hodnoty dosahují. Za solidní hodnotu, pod kterou bych nešel považuji nějakých 230-240 bodů na palec.

zpět nahoru ↑

Podsvícení displeje

Při výběru čtečky je důležité rovněž zvážit možnost podsvícení displeje. Tu ocení zejména čtenáři, kteří rádi čtou při snížené viditelnosti a nechtějí či nemohou použít jiné světlo. Tak trochu tušíte, že to bude mít co dělat s cenou. Ano, je pravda, že podsvícení nemají ty nejlevnější čtečky. Tohle je ale jeden z případů, kdy se šetření vůbec nevyplatí. Snad každý koho znám a koupil si čtečku bez podsvíceného displeje, tak po pár večerech u knihy litoval. Úspora v řádu několika stokorun se zde rozhodně nevyplatí.

Celé to funguje tak, že je v displeji speciální vrstva, na kterou ve světlo z diod, které jsou skryty v těle výrobku. Fungují také trochu jinak, než jsme zvyklí z mobilních telefonů nebo tabletů. Nesvítí přímo proti očím, ale tlumeno zmiňovanou vrstvou. Díky tomu je příjemnější pro oči a ani delší čtení v horších světelných podmínkách neunavuje. Skoro všechny moderní čtečky umožňují podsvícení ručně regulovat.

Některé z nich to dokonce dokáží automaticky. Využívají k tomu dva přístupy. Ten první a méně spolehlivý spočívá v přizpůsobení podsvícení čtečky denní době. Ano, takhle jednoduché to je. Přístroj podle času ví, kdy v daném dni vychází a zachází slunce a tomu přizpůsobí míru podsvícení. Druhou a podstatně lepší metodou je integrovaný světelný senzor. Ten snímá množství světla v okolí přístroje a na základě této informace přizpůsobuje světlost displeje. Tuto funkci oceníte, jestli zvyklí v létě číst na zahradě či jinde v přírodě za jasného světla.

Další užitečnou vlastností, která začíná přicházet do výbavy lepších čteček je tzv. filtr modrého světla. To, že světlo ovlivňuje naše biorytmy a má důležitý dopad na psychiku člověka není třeba pochybovat. Za jasného dne, je velký obsah tzv. „modrého světla“. Když je mu naše tělo vystaveno, tak produkuje dva hormony. Serotin, který má za následek naše štěstí a spokojenost. Tím druhým je Cortisol. Ten je naopak stresový hormon. Díky kombinaci těchto dvou hormonů se cítíme aktivní a spokojení. Jak asi tušíte, tak modré světlo nemá pozitivní vliv na usínání. Mozek je pořád podvědomě aktivní. Proto přicházejí čtečky s filtrem modrého světla. Díky jeho omezení není náš mozek tolik aktivní a snadno přejdete po čtení do zdravého spánku. Pokud rádi čtete večer a máte problémy s usínáním, toto by vám mohlo pomoct.

zpět nahoru ↑

Ovládání čtečky

Tím myslím dvě věci. Jednak fyzickou velikost přístroje, která určuje, jak snadno padne do ruky a jak se drží. Hranice, které bych u šesti palcové čtečky (ty se kupují nejčastěji) držel a nepřekračoval jsou cca 18 cm výška a 12 cm šířka. S váhou by se měla vejít pod 230 gramů. I když se malé rozdíly nezdají důležité, při delším čtení se mohou projevit.

Spotřebitelé mají na výběr mezi čtečkami ovládanými pouze tlačítky, jak tomu bývá především u starších modelů, nebo ovládání dotykem na displej, kterým disponují novější modely a které jsou vhodné zejména pro čtenáře, kteří aktivně pracují s textem – například ti, kteří si často píší k textu poznámky či jej kopírují do překladače. Obecně lze říct, že čtečky s dotykovým displejem se ovládají snáze a rychleji. Z vlastní zkušenosti ze svého okolí vím, že si na něj zvyknou snadno i lidé ze starší generace, kteří nejsou zvyklí ani na mobilní dotykový telefon.

zpět nahoru ↑

Velikost paměti

Na trhu se nejčastěji objevují čtečky s velikostí vnitřní paměti začínající na 4 GB. Už tato kapacita je pro běžné čtenáře naprosto dostačující. Počet knih, které se do zařízení s takovou pamětí vlezou, nelze přesně určit. Vždy záleží na velikosti jednotlivých titulů, můžete však počítat s několika sty až tisíci knih. Ti náročnější mohou zvolit čtečku podporující paměťové karty a paměť čtečky rozšířit až na 32 GB. Někteří výrobci jako je například Amazon Kindle také po registraci zařízení nabízejí možnost využít tzv. cloudové uložiště, což je virtuální prostor, kam můžete své knihy ukládat a tím šetřit místo ve své čtečce. Nevýhodou v tomto případě je, že pro stažení knih z cloudového úložiště potřebuje připojení k internetu.

zpět nahoru ↑

Výdrž baterie

Jak už bylo zmíněno, výdrž baterie závisí především na typu displeje. Čtečky s E-Ink displejem na jedno nabití vydrží klidně i malé desítky hodin čtení. Výdrž baterie je však také závislá na tom, zda má čtečka podsvícený displej či nikoliv. A jak moc tuto funkci využíváte.

zpět nahoru ↑

Podporované typy formátů

S postupem času vzniklo několik různých formátů elektronických knih. Mezi nejčastěji používané patří EPUB, MOBI a PDF.

EPUB je rozšířený formát, který podporují především čtečky značky PocketBook, ale i ostatní výrobci. Většinu knih, které lze v Čechách koupit seženete v tomto formátu. Výjimkou je Amazon, který využívá především formát MOBI. Tento formát sice umí zobrazovat i ostatní čtečky, ale bohužel bez obrázků v knihách. Díky množství čteček od Amazonu v oběhu má rovněž naprostá většina prodejců knihy i v tomto formátu. Takže z pohledu podporovaných formátů je výběr čtečky na vás. Ani jedna strana nemá na své straně zásadní výhodu.

Univerzální formátem je PDF, který sice podporuje většina výrobců, nicméně je pro čtečky nejméně vhodný kvůli malé velikosti displeje. Ostatní podporované soubory jsou spíše doplňkové. I když čtečka umí například wordovský doc/docx, tak jeho zobrazení není nikdy na takové úrovni jako v počítači. To stejné platí pro obrázky, které většina tabletů zvládá ve formátu jpg či png. Některé přístroje jsou vybaveny i audio výstupem a jsou proto vhodné na poslouchání audio knih. Na reprodukci hudby je nemůžu doporučit i většina levných telefonů udělá v tomto směru větší parádu.

U čteček s audio výstupem se můžeme setkat i s funkcí předčítání textu (text to speech – TTS). Robotický hlas vám knihu předčítá a vy se můžete věnovat něčemu jinému, třeba přípravě oběda. Ne všechny přístroje podporují strojové čtení v češtině. A strojové čtení je stále na míle vzdálené profesionálně načtené audioknize. Ačkoliv jsou již patrné pokusy o intonaci, tak ihned poznáte, že text čte robot a nikoliv lidská bytost. Pro osoby se závažnější vadou zraku je to přesto skvělá možnost, jak si poslechnout text knihy.

Jak vám tento test pomohl? Budeme rádi, když ho ohodnotíte hvězdičkami.

4.2/5 25 hodnocení
Budeme rádi za vaše názory a připomínky

      Napište svou recenzi