Drony jsou létající RC modely používané nejčastěji na hraní, focení a natáčení videí. Ovládají se nejčastěji mobilním telefonem, mívají vestavěnou vlastní kameru a zabudované baterie pro jednotky až desítky minut letu na jedno nabití. Dnes jsou velmi žádané především jako hračka pro děti, volnočasová zábava pro dospělé a pracovní nástroj. Připravili jsme průvodce legislativou a výběrem dronů, abyste snadněji pochopili jaký dron vybrat pro začátečníka, profíka, dítě i sebe.
Test dronů 2023
Drony se dnes v praxi prodávají především jako nástroj pro natáčení amatérských, nebo poloprofesionálních videí a vyplnění volného času (v tabulce jako „běžný dron“). V tomto segmentu se nejčastěji prodávají drony DJI a ceny začínají na cca 10 000 Kč a pokračují výše. Druhá nejčastější motivace výběru dronu je nákup hračky pro děti (v tabulce jako „hračka“ a „pro začátečníka“).
Název | Kde koupit | Typ drona | Orientační cena (Kč) | Kamera | Létání | Funkce | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | ![]() | DJI Mavic Air 2 | Zjistit cenu | běžný | 24 000 | 100 % | 100 % | 90 % | |
2. | ![]() | DJI Mavic 2 ZOOM | Zjistit cenu | běžný | 32 000 | 90 % | 90 % | 85 % | |
3. | ![]() | DJI Mavic 2 PRO | Zjistit cenu | běžný | 36 000 | 85 % | 90 % | 85 % | |
4. | ![]() | DJI Mavic Air | Zjistit cenu | běžný | 20 000 | 80 % | 80 % | 80 % | |
5. | ![]() | DJI MAVIC Mini Fly More Combo | Zjistit cenu | běžný | 13 500 | 75 % | 75 % | 85 % | |
6. | ![]() | DJI MAVIC Mini | Zjistit cenu | běžný | 10 500 | 75 % | 75 % | 75 % | |
7. | ![]() | Ryze Tech Tello | Zjistit cenu | pro začátečníka | 2 900 | 50 % | 40 % | 45 % | |
8. | ![]() | SYMA X8PRO | Zjistit cenu | pro začátečníka | 3 400 | 20 % | 30 % | 35 % | |
9. | ![]() | Syma X5C | Zjistit cenu | hračka | 1 400 | 10 % | 20 % | 30 % | |
10. | ![]() | SYMA Z1 | Zjistit cenu | hračka | 1 500 | 10 % | 20 % | 30 % | |
11. | ![]() | Buddy Toys BRQ 110 RC Dron 10 | Zjistit cenu | hračka | 800 | 0 % | 20 % | 10 % |
Parametry
Název | Typ drona | Orientační cena (Kč) | Typ ovládání | Skládací | Hmotnost (gramů) | Stabilizace obrazu | Typ kamery | Max. rozlišení videa | Max. rozlišení videa (60fps) | Rozlišení foto (MPx) | Optický zoom | Formáty videa | Formáty fotek | Počet snímků/sek. (FPS) (sn./s.) | Doba letu (minut) | Kapacita baterie (mAh) | Typ baterie | Max. rychlost (km/s) | Max. dosah (m) | GPS | Paměťové karty | Inteligentní režimy | Výhody | Nevýhody | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | ![]() | DJI Mavic Air 2 | běžný | 24 000 | ovladač pro vložení mobilního telefonu | ano | 570 | 3 osý gimbal | integrovaná | 4K 3840x2160 / 60fps | 4K 3840x2160 / 60fps | 48 | ne | MP4, MOV (MPEG-4 AVC/H.264, HEVC/H.265) | JPG, DNG (RAW) | 240 | 34 | 3500 | LiPo 3S | 68,4 | 6000 | ano | ano (microSD) | ano | nový ovladač; zvládne i 240 fps při FullHD 1920x1080 | |
2. | ![]() | DJI Mavic 2 ZOOM | běžný | 32 000 | ovladač pro vložení mobilního telefonu | ano | 905 | 3 osý gimbal | integrovaná | 4K 3840x2160 / 30fps | 2,7K 2720x1530 / 60fps | 12 | 2x | MP4, MOV (MPEG-4 AVC/H.264, nebo HEVC/H.265) | JPG, DNG (RAW) | 120 | 32 | 3850 | LiPo 4S | 72 | 5000 | ano | ano (microSD) | ano | HDR; zvládne i 120 fps při FullHD 1920x1080; k optickému i 2x digitální zoom; OcuSync 2.0; Dolly zoom | |
3. | ![]() | DJI Mavic 2 PRO | běžný | 36 000 | ovladač pro vložení mobilního telefonu | ano | 907 | 3 osý gimbal | integrovaná | 4K 3840x2160 / 30fps | 2,7K 2688x1512 / 60fps | 20 | ne | MP4, MOV (MPEG-4 AVC/H.264, HEVC/H.265) | JPG, DNG (RAW) | 120 | 32 | 3850 | LiPo 4S | 72 | 5000 | ano | ano (microSD) | ano | HDR; zvládne i 120 fps při FullHD 1920x1080; OcuSync 2.0; kamera Hasselblad s 1palcovým CMOS senzorem | |
4. | ![]() | DJI Mavic Air | běžný | 20 000 | ovladač pro vložení mobilního telefonu | ano | 430 | 3 osý gimbal | integrovaná | 4K 3840x2160 / 30fps | 2,7K 2720x1530 / 60fps | 12 | ne | MOV, MP4 (MPEG-4 AVC/H.264) | JPG, DNG (RAW) | 120 | 21 | 2375 | LiPo 3S | 68,4 | 2000 | ano | ano (microSD) | ano | HDR; zvládne i 120 fps při FullHD 1920x1080; 32MP panoramatická fotografie; senzory na mapování terénu | starší model, už existuje Mavic Air 2 |
5. | ![]() | DJI MAVIC Mini Fly More Combo | běžný | 13 500 | ovladač pro vložení mobilního telefonu | ano | 249 | 3 osý gimbal | integrovaná | 2,7K 2720x1530 / 30fps | FullHD 1920x1080 / 60fps | 12 | ne | MP4 (MPEG-4 AVC/H.264) | JPG | 60 | 30 | 2400 | Li-ion 2S | 46,8 | 2000 | ano | ano (microSD) | ano | QuickShot módů Dronie, Rocket, Circle nebo Helix; 2 baterie navíc; spousta příslušenství navíc - obal, vrtule, kryty vrtulí, kabely navíc | |
6. | ![]() | DJI MAVIC Mini | běžný | 10 500 | ovladač pro vložení mobilního telefonu | ano | 249 | 3 osý gimbal | integrovaná | 2,7K 2704x1520 / 30fps | FullHD 1920x1080 / 60fps | 12 | ne | MP4 (MPEG-4 AVC/H.264) | JPG | 60 | 30 | 2400 | Li-ion 2S | 46,8 | 2000 | ano | ano (microSD) | ano | QuickShot módů Dronie, Rocket, Circle nebo Helix | |
7. | ![]() | Ryze Tech Tello | pro začátečníka | 2 900 | mobilním telefonem | ne | 87 | elektronická | integrovaná | HD 1280x720 / 30fps | neumí | 5 | ne | MP4 | JPG | 30 | 13 | 1100 | LiPo | 28,8 | 100 | ne | ne | ano (základní) | FPV; lze dokoupit ovladač; ochranné oblouky na vrtule; vytvořeno s DJI a Intel; failsafe; automatický vzlet a přistání; Throw n Go | Není voděodolný; nemá SD slot (data se ukládají do spárovaného mobilního telefonu); nemá |
8. | ![]() | SYMA X8PRO | pro začátečníka | 3 400 | ovladač pro vložení mobilního telefonu | ne | 657 | elektronická | integrovaná | SD 720x480 / 20fps | neumí | 1 | ne | MOV | JPG | 20 | 15 | 2000 | LiPo | 40 | 200 | ano | ano (microSD) | ano (základní) | barometr; RTH return to home | kvalita kamery je velmi základní, až nedostatečná |
9. | ![]() | Syma X5C | hračka | 1 400 | dálkový ovladač v balení | ne | 103 | elektronická | integrovaná | SD 720x480 / 20fps | neumí 60fps | 1 | ne | MOV | JPG | 20 | 8 | 500 | Li-ion | 40 | 100 | ne | ano (microSD) | ano (velmi základní) | je to hračka; kryty vrtulí; režim pro začátečníka i pokročilého | funkce 3D Flip a Headless; nemá pomocné režimy důležité pro začátečníka; neumí udržet výšku a polohu |
10. | ![]() | SYMA Z1 | hračka | 1 500 | mobilním telefonem | ano | 249 | elektronická | integrovaná | SD 720x480 / 20fps | neumí | 1 | ne | MOV | JPG | 20 | 7 | 500 | Li-ion | 40 | 70 | ne | ne | ano (velmi základní) | barometr; dobrá stabilita díky 6-osému gyroskopu; automatický start a přistání | při ztrátě signálu je neovladatelný; ve větru se špatně ovládá |
11. | ![]() | Buddy Toys BRQ 110 RC Dron 10 | hračka | 800 | dálkový ovladač v balení | ne | 45 | - | bez kamery | - | - | - | - | - | - | - | 7 | - | - | - | 50 | ne | ne | ano (velmi základní) | kryty vrtulí | je to hračka; jen indoor použití; z funkcí umí jen Flip |
Vítěz testu dronů
Nejlepší dron pro běžného, nebo mírně pokročilého dronaře/kameramana
Pro pokročilejšího kameramana-dronaře, který umí alespoň trochu létat a má vysoké požadavky na kvalitu pořízeného videa, je dle nás dron DJI Mavic Air 2. Je to perfektní dron s velmi kvalitní poloprofesionální kamerou, která umí točit ve 4K při 60 snímcích za sekundu a má 48megapixelový fotoaparát. Skvěle se ovládá, má spoustu režimů pro létání a natáčení, ve vzduchu vydrží až 34 minut a ovládá se i na velké dálky. Je dražší – okolo 24 000 Kč – ale pro zapáleného amatérského, nebo poloprofesionálního dronaře jsou to skvěle investované peníze.
Nejlepší dron pro začátečníka (hračka)
Mezi drony pro začátečníky a hračkami je vítězem Ryze Tech Tello – jde o dron za 3 tisíce korun, který se pohybuje na hraně mezi segmenty hraček a běžných dronů. Na hračku je to super dron, na běžný dron by ale ještě potřeboval pár funkcí navíc a zvýšit kvalitu videa. Přes nízkou cenu má vcelku dobré vlastnosti – dobrou kameru s HD rozlišením – kvalita videa ale odpovídá tomu, že vybíráte dron do 3000 korun. Ovládá se aplikací v mobilním telefonu. Má základní pomocníky pro létání, které začátečníkovi pomohou natočit relativně dobré videozáběry. Umí létat uvnitř i venku – ale ve větru moc dobře nefunguje ovládání a kamera může být trochu roztřesená.
Jak vybrat dron
Účel využití dronu
Na začátku je nejdůležitější stanovit si, co s dronem chcete dělat. Když to zjednoduším, tak lze drony rozdělit takto:
- dron bez kamery jen na létání a nic jiného,
- běžný dron s kamerou na focení a natáčení videí,
- profesionální dron (pro komerční účely) s kamerou, nebo přípravou na připojení kamery typicky pro komerční účely létání, focení a natáčení, nebo využití při inspekcích (například staveb), v zemědělství, lesnictví, dopravě, průmyslu, stavitelství, atd.
1. Dron bez kamery je v podstatě jen hračka, nebo RC model na létání a nic moc jiného s tímto základem neuděláte. Tento základní model dronu pilota obvykle po krátkém úvodním nadšení rychle omrzí a dron skončí zpátky v krabici ve skříni, nebo ve sklepě. Abyste se tomuto zklamání vyhnuli, doporučujeme zvážit výběr běžného dronu s kamerou (viz další řádek). Ceny těchto dronů-hraček se pohybují od pár set do pár tisíc korun.
2. Běžný dron s kamerou je aktuální main-stream a nejčastější volba. Lidé drony nejčastěji kupují právě pro natáčení videí pro osobní, nebo poloprofesionální účely. S kamerou můžete během letu natáčet a fotit z výšky, z různých úhlů a z nových perspektiv a díky dronu se dostanete i do míst, kam byste se nemuseli vůbec dostat. Díky dronům můžete z výšky fotit a natáčet památky, hrady, vodní plochy, krajinu obecně, budovy, atp. Velmi často se používají pro cestopisná a vzpomínková videa z cest a dovolených. Cena takového dronu bývá od pár tisíc korun do pár desítek tisíc korun.
3. Profi drony jsou samostatná třída dronů pro komerční natáčení, focení a jiné práce. Tyto drony jsou daleko více pracovní pomůcky, než hobby přístroj popsaný v předchozích 2 bodech. Mají pokročilejší kamery, baterie a funkce spojené s ovládáním a letem. Cena obvykle začíná na vyšších desetitisících korun.
Jak už jsme psali – nejčastěji se kupují běžné drony s kamerou a těm se dále věnujeme nejvíce.
Aktuálně patří k nejpopulárnějším značkám dronů čínská firma DJI, která udělala díru do světa s legendárními modely Phantom a Mavic a dnes dokáže běžným dronařům nabídnout široký výběr kvalitních a user-friendly dronů za dobrou cenu. Jelikož je DJI lídr kategorie, i ostatní výrobci doplňků a příslušenství vyvíjejí své produkty tak, aby s nimi byly kompatibilní. Proto je bezpilotní platforma DJI velmi dobrou volbou, se kterou neuváznete ve slepé uličce.
Zkušenosti pilota
První dron pro začátečníky
Startovací dron pro úplné začátečníky, kteří se s létáním teprve seznamují, doporučujeme vybrat rovnou s kamerou a dostatkem asistenčních funkcí, aby bylo ovládání dronu a létání jednodušší. Pokud vás napadlo koupit nejlevnější dron bez kamery jen tak na zkoušku, jestli to bude OK a bude vás létání bavit, tak radíme se této chyby vyvarovat a dron bez kamery jako startovací dron nevyužít. Co vám přinese to, že po pár minutách létání zjistíte, že bez kamery to není ono? Nejlevnější drony obvykle nemají moc funkcí a ovládat takový dron je bez asistentů těžší a pro začátečníka to může být nepřekonatelná překážka (podobně jako se hůře řídí auto bez ABS, posilovače řízení, tempomatu, nebo asistentů pro udržení v jízdním pruhu). Pokud si potřebujete ověřit, jestli vás létání bude bavit, nebo jestli bude dron dobrý dárek, tak si jej raději zkuste půjčit od přátel, nebo z půjčovny, kde vám půjčí základní model s kamerou za pár set na den, nebo lepší drony za cenu okolo tisícovky za den.
Co by měl mít vhodný startovací dron pro začátečníka:
- HD kameru se stabilizací obrazu,
- dobrou kvalita fotoaparátu,
- nižší hmotnost,
- 4 vrtule,
- dosah ovládání aspoň 100 metrů,
- dobu letu aspoň 10 minut,
- automatický vzlet a přistání,
- podporu indoor i outdoor létání,
- fail-safe systém pro bezpečné přistání při ztrátě signálu,
- ochranné oblouky kolem vrtulí,
- přednastavené režimy na letecké triky a
- ovládání mobilním telefonem, nebo ovladačem v kombinaci s mobilním telefonem (to je prakticky standard).
Výše doporučené parametry rozebíráme dále do většího detailu. Pokud vyberete model splňující výše uvedené „minimum“, budete mít dron s kamerou, který bude obsahovat všechny důležité funkce a vlastnosti, které začátečník potřebuje proto, aby ho létání a focení/natáčení mohlo nadchnout a dlouhodobě bavit. A aby ho létání neodradilo – což by se díky absenci, nebo mizerné kvalitě základních funkcí stalo. Například lehčí drony je snadnější ovládat, funkce pro létání ve větru pomohou dron lépe stabilizovat a funkce pro letecké triky i začátečníkovi pomohou udělat akrobatické finty jen tak „jedním tlačítkem“, i když v reálu je bez pomocných systémů hodně těžké udělat některé přelety, triky a záběry. Obecně dejte pozor na kvalitu a plynulost obrazu u levnějších dronů. Je to podobné jako kvalita displeje a fotoaparátů u mobilů před pár lety – tam také levnější kusy měly mizernou kvalitu fotek i displeje.
Jako jeden z nejlepších jednoduchých dronů pro začátečníky doporučujeme zvážit výběr model RYZE Tello (výrobce DJI s Intelem). To je opravdu minidron, ale splňuje popsané minimum a i po pár měsících létání, kdy se začátečník posune k mírně pokročilému, bude dobře sloužit.
S čím je dobré počítat je, že začínající dronaři často dron někde oťukají, rozbijí, nebo utopí. Tohle by vás ale nemělo nijak strašit. Snad všichni výrobci nabízí náhradní díly a tak rozbitý dražší model jde obvykle dobře opravit. Dron si můžete i pojistit havarijním pojištěním podobně jako u aut, nebo pojištěním odpovědnosti pilota. DJI navíc nabízí podobnou službu jako pojištění – DJI Care Refresh. Jde o roční nadstandardní placenou službu, díky které vám DJI váš rozbitý DJI dron vymění za nový, nebo ekvivalentní. Cena je relativně vyšší a zatím s tím nemáme reálnou zkušenost.
Dron pro pokročilejší
Pokud už jste základní dron přerostli (nebo ho rovnou přeškočíte), tak další krok je dron ze střední třídy. Jako pokročilejší dronař už pravděpodobně budete potřebovat kameru s větším rozlišením, dokonalejším ostřením a stabilizací obrazu, obecně řečeno – s lepší kamerou. Budete vyžadovat lepší ovládání letu, stabilizaci ve větru, delší vzdálenost ovládání a delší dobu letu, detekce překážek, atd. Tady je asi nejzajímavější volbou vítěz testu – DJI Mavic Air 2.
Dron pro profesionály a komerční použití
Profesionálové požadují ještě o level lepší model, než pokročilí – větší dron s bytelnější konstrukcí a spoustou pokročilých funkcí a vlastností. Obvykle potřebují ještě lepší kameru se 4K rozlišením, druhou kameru navíc s termovizí, nebo lidar, případně RTK modul. Vyhledávanou výhodou bývá i možnost připojení vlastní kamery. Profíkům se hodí i delší doba letu, větší dolet, větší výška vzlet, dosah ovladače, kvalitnější detekce překážek, vylepšená stabilita dronu za letu i ve větru a hladší ovládání. Pro potřeby úprav software a chování dronu je často potřeba i spojení s počítačem, možnost upravování vlastností dronu pomocí specializovaného software a SDK.
Závodní a akrobatické drony
Trochu stranou stojí ještě kategorie dronů na závody a akrobatické létání. Pokud už máte jako pilot nalétáno desítky až stovky hodin a jste spíše závodník, nebo modelář, tak mohou být vhodné pro vás. Ale je to opravdu úplně samostatná kategorie. Takové drony jsou typické tím, že buď zcela postrádají pomocné asistenty a poziční systémy, nebo je lze plně vypnout a dostat se tak k hardcore pilotování. V závodním dronu bývá možné použití integrované kamery FPV (First-Person-View tj. „z prvního pohledu“ – podobně jako FPS First Person Shoot střílečky), z níž je obraz v reálném čase přenášen do virtuálních brýlí. To je hodně parádní zážitek. Jako byste seděli v kokpitu stíhačky, nebo jiného letadla. FPV si ale můžete vyzkoušet i u dronů pro pokročilé – některé jej mají jako typ zobrazení v mobilu.
Legislativa, zákony a pravidla od 1. 1. 2021
Pro výběr správného dronu potřebujete vědět jaké zákony se vás budou týkat a jaké jsou vaše povinnosti při létání. Aktuálně platná pravidla se od 31. 12. 2020 podstatně změní a budou přísnější. Ministerstvo dopravy, které má drony v gesci, ještě nemá hotová pravidla, web, postupy, ani další věci, takže některé detaily ještě nejsou známy. Zákon ale vychází z legislativy Evropské Unie, kterou Česko musí implementovat do svých zákonů. Aktuální informace k tomuto plánovanému zákonu můžete sledovat na webu ÚCL a mikrowebu letejtezodpovedne.cz (do ŘLP).
Nejdůležitější body nové legislativy, která 31. 12. 2020 nahradí aktuálně platný tzv. „Doplněk X“:
- Povinná registrace provozovatele dronu – Od 31. 12. 2020 bude povinná registrace všech dronů s kamerou a všech dronů s hmotností přes 250 gramů. Je jedno, jestli je dron jen pro osobní účely, nebo pro komerční využití. Pokud má dron kamerový senzor, nebo hmotnost přes 250 gramů, tak se jeho provozovatel musí registrovat online na webu ÚCL (formulář registrace ještě není představen – Ministerstvo dopravy jej připravuje). Po registraci dostane provozovatel 12-místný unikátní kód, které si musí vytisknout a nalepit na všechny své drony, aby byly drony snadno a přesně identifikovatelné.
- Povinná registrace pilota dronu – to souvisí s prvním bodem. Každý pilot se musí od 31. 12. 2020 registrovat na ÚCL a udělat si „řidičák na dron“. Test bude online a zdarma – bude stačit projít online školením a pak online testem se 40 otázkami ohledně létání s dronem. Po splnění dostane pilot oprávnění k provozování bezpilotních letadel v dané kategorii.
- Podle druhu provozu vzniknou 3 kategorie: Open (otevřená), Specific (specifická) a Certified (certifikovaná). Běžné drony pro osobní účely spadají do kategorie Open a z ní pak plynou další pravidla – viz letejtezodpovedne.cz
- V kategorii Open budou dále drony rozděleny do tříd C0, C1, C2, C3 a C4 –
- Třída C0 jsou hračky a není na ně potřeba prakticky nic (ani řidičák, ani unikátní kód), ve třídě C1 jsou běžné mainstreamové drony pro natáčení videí k osobním účelům (do 900 gramů). Na další kategorie mrkněte na letejtezodpovedne.cz – prakticky jsou to ale kategorie pro profesionální drony využívané ke komerčním účelům.
- Drony ve třídě C1 a vyšší budou muset mít i elektronickou identifikaci za letu a geo-awareness. Identifikace za letu posílá autoritám (stát, ŘLP, policie, atp.) sériové číslo, registrační číslo provozovatele, polohu, výšku, traťový úhel, rychlost a polohu pilota, nebo místa vzletu, takže pak je například pro policii snadné identifikovat protiprávní jednání, jméno pilota a jeho polohu. Geo-awareness funguje tak, že při zapnutí dronu nahlásí pilotovi podle GPS jestli dron může v dané lokalitě létat.
- Dron může létat maximálně do výšky 120 metrů nad terénem.
- Dron se může přiblížit k překážce maximálně na 15 metrů.
Samozřejmě, vedle těchto pravidel stále platí spousta jiných. Těm se budeme věnovat ještě níže.
Pokud koupíte běžný dron s kamerou pod stromeček, tak mezi svátky do Silvestra 2020 létáte bez výše popsaných registrací. Na Nový rok už ale vzlétnete jen s registrací provozovatele (dronu) a registrací pilota (řidičák na dron) a s novými pravidly.
Zároveň je dobré vědět, kde nemůžete vůbec létat. Typický problém je Praha – v centru Prahy a okolí na dronování zapomeňte, v podstatě na 99 % Prahy si nezalétáte. Vzlétnou můžete jen v částech Radotína, Chodova a Průhonic a Jesenice. Celou mapu „zakázaných míst“ si můžete projít na mapě od ŘLP.
Nejdůležitější parametry
Kvalita pořízeného videa a fotek
V tomto bodě počítám, že zvažujete model se zabudovanou kamerou – to jsou nejčastěji kupované modely pro mainstreamové „hobby“ a polo-profesionální použití. Můžete samozřejmě vybírat i z dronů bez kamery a pak si na dron pověsit dokoupenou kameru. V tomto segmentu je to ale velmi neobvyklé a spíše se s tím setkáte u profesionálních modelů. Profi drony bez kamery mají tzv. gimbal – tříosý gyroskopický stabilizátor, na který napojíte jakoukoliv podporovanou kameru. Můžete tak měnit několik kamer a rozdělit úlohy – dron na létání, vlastní kamera na natáčení / práci – ale to využije jen profesionál.
Posouzení kvality záznamu je docela složité. Vstupuje do něj několik různých parametrů:
- rozlišení videa v pixelech,
- počet snímků za sekundu
- velikost a kvalita foto čipu,
- kvalita stabilizace obrazu,
- zoom,
- software,
- u modelů bez podpory SD karet (těch v reálu moc není) rozhoduje i kvalita přenosu dat mezi dronem a mobilním telefonem.
Rozlišení videa
Aktuálně na trhu najdete modely s těmito rozlišeními (od „nejhoršímu“ k nejlepšímu):
- HD – 1280 x 720 px
- Full HD – 1920 x 1028 px
- 2,7K – 2704 x 1520 px
- 4K – 4096 x 2160 px
- 6K – 5472 x 3076 px
- 8K – 7680 x 4320 px
HD je nejnižší základ, který umíme jakž takž doporučit u dronu pro začátečníka. Nic menšího nemůžeme doporučit – taková videa by byla malá, na větším displeji rozmazaná a pravděpodobně půjde o starší model čočky, která nebude stačit dnešním standardům. Full HD je taková nižší střední třída – dobrý základ pro natáčení videí na doma a na Youtube. Rozlišení 2,7K a 4K už jsou více profesionální a běžně postačí lidem, kteří chtějí dělat lepší domácí, nebo „internetová videa“ na Youtube, atp. Zároveň jde o nejnižší doporučitelné rozlišení pro natáčení komerčních videí. 4K už je dnes relativně obvyklé a pokud chcete videa, která si budete pouštět i za pět, deset let, tak určitě doporučuji preferovat 4K. Za těch pár let budete rádi, že máte video v dobré kvalitě.
Rozlišení fotografií
Fotky pořízené dronem mohou být v různém rozlišení. Od pár MPx (megapixelů) do pár desítek MPx. Dobrý průměr je 12 MP – tj. 4290 x 2800 pixelů. To je podobné jako v dnešních mobilech ze střední třídy. U profesionálních dronů se nabídka pohybuje kolem 20 MP a pokračuje výše. Zjednodušeně – je to stejné jako u digitálních fotoaparátů: čím více, tím lépe. Ale už 12 MPx udělá obvykle dobrou službu.
Počet snímků za sekundu (FPS – Frames Per Second)
Velmi důležité je při jak vysokém počtu snímků za sekundu je natáčeno video. Typicky to bývá 30, nebo 60 snímků za sekundu. 60 snímků za sekundu vytvoří plynulejší obraz – to oceníte především u rychlejších pohybů kamerou u videí krajiny. Doporučujeme preferovat 60 snímků za sekundu u „lepšího drona“. Na základní dron je 30 sn./s v pořádku.
Velmi důležité je nespolehnout se na občas používané reklamní triky jako: „až 4K rozlišení a až 60 fps“. Někteří výrobci zkouší dávat na obal podobnou informaci, ale v reálu dron neumí natáčet 4K při 60 fps v jednu chvíli. Ale například umí 60 fps při nižším Full HD rozlišení a v 4K režimu zvládne jen 30 fps. Kvůli toho je více než vhodné mrknout na seznam všech módů (rozlišení a FPS) natáčení, které dron zvládne. Nejlépe je, když ty informace najdete na webu výrobce, nebo v PDF manuálu.
Zoom
Některé kamery na dronech umí zoomovat – přibližovat obraz. Existují 2 principy jak zoom funguje – optický zoom a digitální zoom.
- Optický zoom je lepší – pro přiblížení se totiž používá soustava čoček a obraz se tak opravdu reálně přiblíží. Obraz bude stále ostrý a přiblíží se / zvětší se.
- Digitální zoom je jen přiblížení softwarové – obraz, který jde do kamery zůstane stejný, jen se softwarově zvětší (jako kdybyste v mobilu zvětšili už vyfocenou fotku nad rámec její velikosti). Obraz bude rozmazanější, ale přiblíží se.
Pokud potřebujete opravdu hodně přibližovat, tak si vyberte jen model s optickým zoomem. Pro běžné natáčení se zoomem by mohl stačit 2x optický zoom. Pokud budete potřebovat přibližovat obraz z dronu hodně, tak vyšší číslo zoomu je lepší (s ohledem na přiblížení obrazu). Při větším zoomu ale tmavne obraz – kvůli světelnosti objektivu.
Světelnost objektivu
To udává, jak moc bude obraz z dronu tmavý. Čím větší číslo, tím horší výsledky, čočkami projde méně světla a obraz ztmavne. Pro srovnání uvedu, jak fungují světelnosti u objektivů digitálních zrcadlovek, což je pro spoustu lidí názornější. Tam se pohybujeme v závislosti na objektivu:
- od nejlepší světelnosti f/0,95 (cena objektivu na digitální fotoaparát od nižších desítek tisíc)
- přes vysokou světelnost f/1,4 u skvělých objektivů s pevným ohniskem
- přes velmi dobrých až dobrých f/2,4 – f/3,6 u velké části zoom objektivů
- až po obvyklých f/5,6 u základních objektivů při největším zoomu (nebo dobrých teleobjektivů).
U dronů si parametry kamery pochopitelně moc nevyberete – dron a kamera bývají neodlučitelné a musíte tak vybírat z existujících modelů kombinujících vlastnosti dronu a kamery podle výrobců.
Integrované kamery nemají výměnné objektivy. Běžný standard je velmi dobrých f/2,8, které se při zoomu snižuje. Bez zazoomování je obraz více než dobrý, při větších optických zoomech se zhoršuje a obraz tmavne – to je běžná fyzika. Obchází se to tak, že místo zoomu u důležitých záběrů se raději dronem přiblížíte. U některých dronů dostanete v balení i negativní filtry, které ztmavují příliš přesvětlený obraz – ono když natáčíte z větší výšky a bílé materiály, tak někdy potřebujete obraz ztmavit a zbavit se nežádoucích přepalů (příliš bílých scén).
Volit si vlastní objektivy můžete prakticky jen výměnou kamery – tzn. nákupem dronu bez kamery a s gimbalem, nebo nástavcem na připojení přídavné kamery. S takovým dronem už máte daleko více možností. Tato varianta je ale vhodná jen pro profesionály, kteří tvoří profi videa.
Stabilizace obrazu
Skvělá pomoc při vyrovnávání drobných i větších pohybů a drncání kamery za letu a při nárazech větru. Když natáčíte v bezvětří a jen ze statického jednoho místa bez pohybu dronu, tak stabilizaci tak moc nedoceníte. Ale hned, jak trochu foukne, nebo budete potřebovat natáčet za letu třeba průlet krajinou a ještě ve 4K, tak stabilizace bude potřeba.
Existují různé možnosti stabilizace:
- mechanická – kamera je zavěšena na víceosovém (typicky 3osém) gyroskopickém nástavci, který aktivně vyrovnává kameru ve stejné poloze a pohyby dronu se tak do videa nepromítnou, protože i když se dron hýbe v nárazech větru, tak mechanické zavěšení kamery zařídí její více méně stabilní polohu. Abyste měli představu o tom, jak vypadá video pořízené na dronu se stabilizací pomocí gimbalu a bez ní, tak se podívejte na toto video. Některé modely uvádí i tzv. úhlovou přesnost gimbalu (stabilizace obrazu, která může být například ±0,01 °, nebo ±0,005 °. V tomto případě je ±0,005 ° je stabilnější. Čím blíže nule, tím lépe. Toto je nejefektivnější metoda stabilizace obrazu, která odfiltruje největší nestability. Často se s ní setkáte u dražších modelů (od 10.000 Kč výše by to měl mít snad každý dron).
- optická – jde o hardwarovou vnitřní stabilizaci přímo v kameře, kdy jsou čočky v kameře nakláněny do protisměru pohybu tak, aby vyrovnaly nestabilitu. Tento systém je už starší, ale stále efektivní. Některé značky od něj už zcela upouští, například DJI, kteří přešli na kombinaci mechanického a elektronického stabilizování obrazu.
- elektronická / digitální – jde o softwarovou stabilizaci, kdy kamera natáčí obraz a softwarově kontroluje, jestli se obraz během natáčení nečekaně neposunul. Snímač kamery zabírá o něco málo větší plochu, než jak velkou ji vidíte ve výsledném videu (tzn. u 4K videa se natáčí trochu větší rozlišení 4,5K, nebo 5K video), a otřesy se vyrovnávají tak, že software posouvá obraz tak, aby objekty v záběru zůstávaly na správném místě. Jde o levné ale velmi výkonné a efektivní řešení.
- nebo jejich kombinace – často se kombinuje mechanická a elektronická stabilizace obrazu, kdy kamera je na 3osém gimbalu, který záběry očistí o největší otřesy a detaily se dotáhnou pomocí elektronické stabilizace.
Nejlevnější modely nemívají stabilizaci, nebo mají základní elektronickou – video pak více či méně skáče a něco takového je pak jen pro hraní si v začátcích. Ale nestabilní obraz bude pravděpodobně první věc, která vás hned první den začne štvát na začátečnickém dronu.
Drony navíc mívají i stabilizaci drona za letu – to je trochu jiná záležitost, kdy ze senzorů dron pozná nárazy větru a na ně reaguje a vyrovnává pozici dronu. To samozřejmě taky pomáhá stabilizaci obrazu.
Foto a video formáty
Výsledné fotky a videa by měly být v co nejvyšší kvalitě, aby se zachovalo co nejvíce detailů, ostrosti, barev, atd. Minimum u ukládání fotografií je JPG – to umí snad úplně každý dron. Pokud potřebujete fotky dále upravovat třeba ve Photoshopu, nebo Lighthouse, tak je důležité, aby dron uměl uložit foto i v „surové“ kvalitě – tzn. ve formátech DNG, nebo RAW. Tuto podporu ale mají většinou jen dron pro profíky s cenou od 30.000,- nahoru.
Ve videu jsou prakticky 2 nejpoužívanější kodeky v rámci formátu MP4 (někdy i MOV, ale to je prakticky jedno):
- H.264 / MPEG-4 AVC – video kodek, který je takový běžný velmi dobrý standard. Umí ukládat video ve velmi dobré kvalitě a průměrné velikosti megabajtů
- H.265 / HEVC – jde o novější kodek, nástupce H.264. Podle různých zpráv na internetu se dočtete, že H265 je o 40 – 60 % efektivnější (tzn. video má cca o 40 – 60 % menší velikost v megabajtech/gigabajtech), ale přitom je kvalita videa daleko lepší. To platí především u malých bitrate videa. Tam ano. Ale u větších bitrate (u natáčení dronem budete mít více než 1mbps při 4K rozlišení – to už je vyšší) je ta výhoda jinde – H.265 vám dá lepší detaily obrazu, přechody, barvy a větší detail při pohybu. V tom všem je H.265 silnější. Pokud chcete točit rychlejší scény ve 4K, tak doporučujeme zvolit dron s podporou videokodeku H.265. Počítejte ale s tím, že tuto funkci najdete až u poloprofi a profi dronů a tomu odpovídá i cena dronu – ty začínají na 20-30 tisících za dron s podporou H.265 / HEVC. Zároveň je důležité vědět, že aktuálně drony zvládají H.265 až do 4K při 30 fps. 4K s 60 fps je už tak náročné na výkon a data, že to zatím nezvládají.
Kvalitu obou kodeků můžete porovnat ve videích na Youtube – první video s vysvětlením kvality při různém bitrate, druhé video srovnání 1 videa v různých kodecích.
Celkové hodnocení kvality videa
Požadavky na kvalitu videa jsou různé u dronu pro začátečníka i u dronu pro pokročilého a profesionála, který se natáčením živí. Kvalitu videa u některých modelů zhodnocujeme v testu. Mimo testované produkty je vždy důležité se buď na kvalitu videa podívat u známého, který dron má, nebo projít videa na Youtube, případně si dron půjčit v půjčovně dronů, nebo se zkusit spolehnout na parametry a výrobce. Například drony DJI mívají kvalitu videa relativně vysokou – relativně k ceně.
Jako průměrně pokročilý budete pravděpodobně chtít 4K kameru s 60ti snímky za sekundu s mechanickou elektronickou stabilizací obrazu, podporou ukládání videa na SD kartu v dronu a volitelně s dvojnásobným optickým zoomem.
Doba letu a baterie
Dron má dvoje baterie – jednu v dronu, která řeší létání, kameru a komunikaci s ovladačem. Druhá baterie je v ovladači a řeší ovládání a komunikaci s dronem.
- Baterie v ovladači obvykle vydrží několik jednotek hodin, ty obvykle let neomezují.
- Baterie v dronu obvykle vydrží pár jednotek až desítek minut létání, protože samotný let (pohyb vrtulemi), pomocné systémy a senzory dronu, kamera a komunikace s ovladačem jsou velmi energeticky náročné a přitom jsou na baterii kladeny přísné požadavky na velikost baterie a tím i na její kapacitu a výdrž dronu. Doporučujeme volit drony s baterií, která vydrží alespoň 25 minut letu. Samozřejmě je to obecné pravidlo a někomu náročnějšímu může být vhod delší výdrž. Počítejte s tím, že uvedené doby výdrže jsou v ideálních podmínkách. Při rychlém letu, větru a potřebě vyrovnávat dron se baterie vybije rychleji, než výrobci udávají. Počítejte i s tím, že kolem 20, nebo 10 % zbývající energie v baterii začne dron hlásit, že doporučuje rychle bezpečně přistát – to trochu omezuje komfort letu před vybitím baterie.
Velmi dobré je mít v dronu výměnnou baterii a mít v zásobě několik baterií pro rychlou výměnu a pokračování v letu. Některé drony výměnu baterií umí (DJI například), jiné ne (typicky levné RC hračky). Dražší modely mívají tzv. hot swap – bývá to řešení s 2 bateriemi v dronu, kdy nejprve vyměníte jednu a pak druhou a tím nedojde k výpadku elektřiny, protože dron je stále zapnutý. Hned po výměně můžete už zase letět.
Hmotnost dronu
Kolik dron váží je důležité především pro legislativu, která dle hmotnosti drony rozděluje do tříd C0 – C4. Tyto třídy jsou ukotveny v legislativě EU, která platí od 31. 12. 2020 pro všechny drony v Evropě. Třídy jsou:
- C0 – do 250 gramů – pokud takový dron nemá kameru, tak jej není třeba registrovat a pro létání nepotřebujete „řidičák na dron“. Pokud má takový dron kameru, tak potřebujete jak registraci, tak řidičák.
- C1 – do 900 gramů – pravděpodobně nejrozšířenější třída pro většinu „hobby“ a pokročilých dronařů. Potřebujete mít registrovaný dron, řidičák, dron musí být hlučný max do 85 dB, musí mít štítek a světla pro viditelnost dronu při letu.
- C2 – do 4 kg – pravidla jako v třídě C1 a navíc takový dron nesmí létat nad lidmi (leda když pilot bude mít další zkoušky u ÚCL)
- C3 a C4 – od 4 do 25 kg – jako u třídy C2 a další pravidla pro světla a řízení dronu
Výrobci tyto třídy samozřejmě znají a respektují a podle nich vyrábějí jednotlivé modely dronů. Hračky bez kamery se obvykle vejdou do 250 gramů, aby nebyly potřeba registrace. Nejprodávanější třída dronů je do 900 gramů s kamerou – z toho právě plyne povinnost registrace a řidičáku. Výše zmíněné platí od 31. 12. 2020. Do té doby jsou pravidla ještě trochu jiná – méně přísná, ale už se to blíží, takže s výběrem nového dronu spíše počítejte už s novými pravidly a zákony.
Dosah dálkového ovládání
To udává na jakou vzdálenost jde dron ovládat ovladačem v ideálních podmínkách. Jsou 2 standardy se kterými se setkáte: FFC je pro USA a CE pro EU (a další trhy). FFC bývá obecně vyšší číslo, CE nižší. V ČR je třeba sledovat dosah CE. Ten se udává v ideálních podmínkách za jasného počasí a bez rušení. Rušení je ale v ČR relativně vyšší, takže z dosahu CE 2 km může být jen 1 – 1,5 km v reálných podmínkách za jasného počasí – pak si ještě odečtěte něco, když bude od mrakem a trochu foukat (zdroj). V reálu možná budete potřebovat jen vyšší desítky, nebo nízké stovky metrů, protože byste měli létat jen tak daleko, aby byl dron stále viditelný okem. 1, nebo lépe 2 km u CE dosahu by mělo být pro většinu hobby a pokročilých pilotů dostačující.
Letové režimy
Dron může létat ve 2 hlavních režimech:
- běžný automatický režim (P-režim – positioning režim), kdy dron používá GPS signál, vlastní čidla a systémy pro pochopení okolí a identifikaci překážek v prostoru a automatickou stabilizaci. V tomto režimu jsou pak použitelné i speciální přednastavené inteligentní letové režimy jako dronie, follow-me, tap fly, circle, helix, rocket, atd. Ty dělají všechny ty luxusní přelety, oddalovačky, okružní lety, atp. – prostě všechny ty skvělé efekty, které ve svém videu chcete mít.
- manuální režim (S-režim – sport režim), kdy jsou automatické systémy vypnuté a je zcela na znalostech a umu pilota, co s dronem bude dělat. V tomto módu mají drony obvykle vyšší rychlost letu.
Mezi nejrozšířenějšími pomocnými přednastavenými automatickými režimy letu najdete:
- Follow me / ActiveTrack – dron vás sleduje při chůzi, běhu, jízdy v autě, nebo jízdě na lyžích
- Return to home RTH – dron se po aktivaci RTH vrátí na svou počáteční pozici, funguje pouze při zapnutém GPS
- Hover mode – dron se vznáší na místě, kde uživatel pustí joysticky ovladače
- Course lock – dron letí po stanoveném kurzu. Nezáleží na poloze kamery nebo dronu, funguje i bez GPS
- Home lock – dron se po aktivaci této funkce vrátí na místo vzletu, funguje pouze při zapnutém GPS
- Circle – dron krouží okolo daného bodu a natáčí
- Waypoints – dron prolétá nastavenými body a natáčí
- Dronie – dron letí vzad a nahoru s kamerou namířenou na cílový objekt
- Helix – dron letí vzhůru ve spirále okolo cílového objektu
- Rocket – dron stoupá s kamerou namířenou dolů
- Boomerang – dron letí okolo cílového objektu po elipsovité dráze stoupá a pak klesá zpět a během letu opíše elipsu jako bumerang
- Asteroid – dron letí dozadu a vzhůru a na konci se z fotky udělá jakoby malá kulatá Zeměkoule
- Dolly Zoom – dron letí dozadu a vzhůru a během letu nastavuje zoom, aby udržel cílový objekt stejný, zatímco pozadí se mění
- a spousta dalších.
Čím více takových režimů bude dron mít, tím více triků a záběrů můžete mít ve finálním videu. Někdy je toho ale moc – tím myslíme třeba režim Asteroid, jehož použití je relativně hodně omezené snad jen na jednorázovku na sociální sítě – pamatujete ještě šílenství okolo aplikace Prisma? 🙂
Rychlost letu
Běžně se setkáte s naprostým minimem okolo 20-30 km/h. To vám bude stačit na základní hračku. Střední třída modelů létá obvykle okolo 50 km/h a ty profesionálnější pak od vyšších desítek km/h až po cca 100 km/h. Pro většinu záběrů, které potřebujete natočit, by mělo stačit něco okolo 50 km/h. Hodnotu maximální dosažitelné rychlosti ale kromě konstrukčního řešení dronu ovlivňuje i řada dalších faktorů, mezi které patří, vítr, tlak vzduchu, dodatečné zatížení (například při použití externí kamery), atp.
Vedle rychlosti letu je rozumné zvážit i rychlost stoupání a klesání. Průměrně dobrá rychlost stoupání je okolo 8-10 m/s.
Ovládání
Dron můžete ovládat přes:
- přibalený dálkový ovladač – ten je obvykle ve tvaru gamepadu (vypadá jako ovladač Dualshock pro Playstation – jen má navíc obrazovku). Ovladač je automaticky spárovaný s dronem, stačí obvykle jen vyklopit obrazovku, našroubovat ovládací páčky, zapnete jej a letíte. Tento koncept se označuje jako RTF – Ready To Fly – Připraveno k letu. Prostě otevřete krabici, nic dalšího nepotřebujete a létáte.
- mobilní telefon – v tomto případě je dron obvykle bez ovladače a pro ovládání musíte použít svůj chytrý mobil s nainstalovanou aplikací. Dron a aplikaci spárujete obvykle vcelku snadno. Kompatibilitu vašeho mobilního telefonu s aplikací a dronem si můžete ověřit tak, že si předem nainstalujete aplikaci daného výrobce dronu. Zapnete ji a aplikace vám hned řekne, jestli je váš mobilní telefon kompatibilní. Tomuto konceptu se říká BNF – Bind aNd Fly – Spáruj a leť.
- kombinací obou – svůj mobil „vložíte“ do kolébky v ovladači, který je dodaný s dronem v krabici. Mobil pak máte místo zobrazovacího zařízení připojený k ovladači. Ovladač ale není jen tupý kus plastu. Dělá spoustu práce – řeší ovládání páčkami, vysílání a příjem signálu, atp. Mobil je tu proto, že bývá výkonný, má v sobě nainstalovanou aplikaci, která se snadno aktualizuje a mívá obvykle kvalitnější displej, než bude mít dron.
Mobilem se nejčastěji ovládají hračky a levné drony. Samostatný ovladač a kombinace ovladače a mobilu jsou relativně běžné a kombinace mobilu s ovladačem doporučujeme jako dobrou variantu. Nemusíte se toho vůbec bát.
Pomocné systémy a funkce
Failsafe – Pomůže vám před ztrátou kontroly nad dronem a jeho případným ztracením, nebo pádem. Dron se poslušně vrátí na místo vzletu.
GPS – Drony s GPS umí spoustu funkcí a letových režimů navíc. Například ten největší základ je, že mohou zůstat ve vzduchu na jednom místě, aniž by je odfoukl vítr.
Další parametry dronů
Vedle výše uvedených důležitých parametrů existují ještě další třídění dronů podle jejich vlastností a funkcí. V praxi jsou ale velmi okrajové a často jsou na trhu tak běžné, nebo na první pohled jasné, že je uvádíme spíše jen pro úplnost:
Indoor a outdoor drony
- Outdoor drony – jde o drony pro venkovní létání. Je to valná většina modelů prodávaných v ČR. Jsou větší, odolnější a stabilnější. Standardně nabízejí také celou řadu funkcí, jakými mohou být zejména GPS, automatická regulace rychlosti či třeba schopnost zmapovat terén.
- Indoor drony – jde o drony do vnitřních prostor. Jsou to menší a lehčí drony, které si vystačí s méně odolnou konstrukcí a minimem funkcí. V podstatě jsou to RC hračky. Fajn pro děti a zpestření volné chvíle. Často mívají ochranné plasty okolo vrtulí.
Počet vrtulí
Z konstrukčního hlediska můžeme drony rozdělit podle počtu vrtulí, přičemž je zřejmé, že počet rotorů má zásadní vliv na letové vlastnosti:
- trikoptéry – má 3 vrtule. Jde prakticky o okrajovou záležitost a jen o pár RC modelů – především hraček a modelářských letadel. Díky 3 vrtulím je dron obratnější (pokud ho umíte ovládat) a používaný pro akrobatické a technické létání. Ale na druhou stranu je méně stabilní obzvláště ve větru. Díky malému počtu vrtulí toho moc neunese a tak jsou trikoptéry s kamerou spíše výjimkou.
- kvadrokoptéry – dron se čtyřmi vrtulemi. Dnes nejběžnější a nejčastěji kupovaný typ. S přehledem unesou kameru i další menší zařízení. Jsou obratné a zároveň dobře odolné ve větru.
- hexakoptéry – drony se šesti vrtulemi jsou nejčastěji určeny pro komerční účely, když potřebujete větší obratnost, výrazně vyšší stabilitu ve větru a hlavně unést těžší váhu několika kilogramů. Pro běžné hobby létání to nevyužijete.
- oktokoptéry – drony s osmi vrtulemi jsou už jen pro komerční účely a především použití ve výrobě, průmyslu, atp. Jde o profesionální pracovní nástroj se skvělým ovládáním letu, vysokou rychlostí a největší nosností nákladu/přídavné kamery.
Materiál
Těla a nosné části dronu jsou nejčastěji vyráběny z plastu, duralu, karbonu či laminátu, ale i spousty dalších materiálů.
- Plast se používá při výrobě trupu nejlevnějších modelů. Mezi jeho pozitiva patří nízká váha, což se příznivě odrazí na rychlosti dronu a výdrži baterie. Je však obvykle křehký, proto nelze počítat s vysokou odolností proti pádům. Dnes už bývá plast často zpevňovaný a kombinovaný s jinými umělými materiály, které mívají velmi dobré vlastnosti.
- Tvrzený plast – je to kombinace plastů a čehokoliv dalšího, co dobré vlastnosti plastu doplní typicky o snížení hmotnosti, zvýšení pevnosti a odolnosti proti nárazu/pádu.
- Dural je poměrně levný materiál, který podobně jako plast vyniká lehkostí, ale na rozdíl od něj se můžete spolehnout na lepší odolnost a tvrdost, díky níž vydrží daleko více.
- Karbon umožňuje vyrobit velmi lehké konstrukce, které nacházejí své uplatnění především u závodních dronů, kde je váha zcela zásadním kritériem. Mezi nevýhody karbonu však patří vyšší cena a poměrně vysoká křehkost. Pokud chcete dron využívat k běžným aktivitám, pak karbon nedoporučujeme.
- Laminát je těžší než karbon, i přesto se nejedná o nejtěžší materiál využívaný pro výrobu dronů. Mezi jeho vynikající vlastnosti patří odolnost vůči nepřízni počasí i případným pádům.
Můžete se setkat s řadou dalších materiálů, případně jejich kombinacemi. Pokud si však vyberete model, jehož konstrukce je vyrobena z méně používaného materiálu, vždy si raději ověřte, jaké zkušenosti s ním mají další uživatelé.
Vrtule bývají obvykle z tvrzeného plastu a u některých modelů se dají běžné měkké plastové vrtule vyměnit za vrtule z jiných tvrdších materiálů, které více vydrží, umožní dosáhnout vyššího výkonu a lépe se s nimi létá.
Tvar těla
- X drony – s tímto typem konstrukčního řešení se setkáte nejčastěji. Při pohledu shora tvar stroje připomíná písmeno „X“. Jedná se o jednoduše řešenou a lehkou konstrukci. Nevýhodou jsou však delší ramena, která jsou při pádu dronu náchylnější na polámání.
- H drony svým tvarem připomínají písmeno „H“, díky čemuž jsou pevnější a méně náchylné na rozbití při kolizích. Jejich konstrukční řešení je však mnohem složitější než u prvního typu.
Skládání ramen
Některé drony májí skládací ramena s motory. To umožňuje jejich větší skladnost. Dron prostě složíte a dáte do kapsy (i když to není úplně dobrý nápad, ale jde to), nebo batohu. Zabírá málo místa, vytáhnete ho, rozložíte 4 ramena a letíte. Nic složitého, ale je to velký přínos pro skladnost.
Kryty vrtulí
Kryty vrtulí jsou nezbytné především, pokud budete létat v interiérech. Každopádně jsou vhodné i pro venkovní létání (je to pocitově trochu bezpečnější), při vzletu z ruky a přistání do ruky a nebo, když si s dronem „hrají“ děti.
Příslušenství
- termokamera – Na drony s termokamerou narazíte především v profesionálním segmentu, který se orientuje na záchranné akce, lokalizace požárů, ostrahu, nejrůznější analýzy či například průzkum terénu. Jedná se o vynikající ukázku toho, že drony nejsou pouze zábavnou hračkou, ale řadí se mezi praktické pomocníky v mnoha odvětvích lidské činnosti.
- FPV brýle – abyste mohli sledovat co se děje přímo z pohledu první osoby (First Point View) – je to podobné jako simulátor letadel ve virtuální realitě, jen tohle je v opravdové realitě
- transportní kufr – pro snadnější přenášení a ochranu dronu před poničením
- náhradní baterie – pro prodloužení létání (byť s mezipřistáním pro výměnu baterky)
- náhradní vrtule, rotory a ramena – vrtule bývají v balení, ale další náhradní díly se budou hodit při dovolené, nebo delším tripu.
Zákony o létání dronů
Ať se již rozhodnete pro jakýkoli model, myslete na to, že při létání se stáváte účastníky leteckého provozu, a musíte proto dodržovat několik základních pravidel. Některá z nich jsou vázána na technické parametry dronu, z tohoto důvodu je dobré se s nimi seznámit již před samotným nákupem. Výše už jsme zmínili, že od 31. 12. 2020 se změní legislativa. Aktuálně jsou důležitá tato pravidla pro létání s drony na území České republiky:
- zákaz létání nad lidmi bez jejich souhlasu (lze obejít speciálním povolením od ÚCL)
- zákaz létání v blízkosti letiště
- zákaz létání ve výšce nad 300 metrů
- zákaz létání nad zastavěnými oblastmi
- zákaz létání nad zakázanými, vojenskými a dalšími nebezpečnými zónami
- zákaz natáčení na soukromých pozemcích
- zákaz létání v noci
- zákaz riskování srážky s jinými letadly
- povinnost ovládající osoby při letu dodržovat vizuální kontakt s dronem
- povinnost provádět vzlety pouze s písemným souhlasem vlastníka vzletové plochy
- při nedodržování pravidel hrozí pokuta až 5 milionů korun
- při dodržení všech pravidel naopak není zakázáno létat nad cizími pozemky
Pokud chcete natáčet památky nebo létat s dronem nad hustě zalidněnou oblastí, typicky centra měst, musíte být certifikovaným pilotem (mít tzv. řidičák na dron) a navíc si u Úřadu pro civilní letectví požádat o tzv. HOP – jednorázové povolení pro létání v hustě osídleném prostoru. Pro žádost potřebujete také načrtnout letecký scénář (kde a jak budete létat). V budoucnu bude možné žádat o HOP online.
S ohledem na novou legislativu platnou od 31. 12. 2020 budou moci létat v běžně zapovězených oblastech pouze dronaři se statusem Specific, což bude podléhat písemnému testu online, osobnímu dostavení na ÚCL, správním poplatkům a pojištění. To vše je spojené s procesem získání „řidičáku“. HOPy, tj. samotné lety, budou probíhat už dle zmíněného postupu výše a budou s největší pravděpodobností zpoplatněné.
Tipy na závěr
- Podrobnou mapu zón, kde je zakázáno s drony létat, můžete najít na internetových stránkách Řízení letového provozu.
- K mnoha modelům lze dokoupit také ochranné pouzdro přímo na míru. Usnadní vám nejen transport, ale získáte také úložný prostor pro náhradní baterie, díly či příslušenství.
- Při koupi dronu doporučujeme nevyužívat zahraničních mimoevropských e-shopů, ale vsadit raději na české prodejny a pořídit si model vždy od většího a zavedeného výrobce – kvůli podpory, reklamacím, update firmware, doplňujícímu software, například na střih videa, jazykové podpory, atp.)
- Spolu s dronem doporučujeme zakoupit více baterií pro prodloužení délky letu a také nabíječku, která dokáže nabíjet více než jeden akumulátor zároveň. DJI drony bývají kromě běžné edice i v edici „Fly more combo“ a „Boost combo“, které kromě běžné edice obsahují právě výměnné díly a baterie navíc.

Vystudoval jsem filosofii a bohemistiku na Palackého Univerzitě v Olomouci, což mi pomohlo zdokonalit kritické myšlení, rozšířit si obzory a vybrousit psaný projev. Živím se jako copywriter a příležitostný grafik. Ve volném čase jsem obyčejně na treku v přírodě – i v dešti, mlze a sněhu. Skvěle se vyznám v moderním, lehkém a komfortním outdoor vybavení. Kromě toho si rozumím také s moderními technologiemi, ale rád se věnuji i vybavení domácnosti, zdravému životnímu stylu a věcem pro kutily. Sám si kupuji málo věcí, které však musí perfektně plnit svůj účel a být maximálně kvalitní.
Samozřejmě záleží kdo má jaká očekávání a případně úmysly nebo licenci. Pro Panomedia cz používám na téměř všechno komerční focení Mavic 2 Pro, který je na většinu věcí naprosto dostačující. 4K video nebo panoramatické fotografie nabízí opravdu velké rozlišení pro úpravy nebo i tisky. Poměr cena / výkon je myslím dokonalý. Jen bych vás ještě možná doplnil, že docela dost zásadním příslušenstvím pro pěkné výsledky jsou výměnné šedé nebo polarizační filtry. Ne každý dron je podporuje, přitom si bez nich neumím představit seriózní práci.
Dobrý den,
moc díky za vaše zkušenosti.
Parádní a zevrubná recenze, všechno, co zajímá laika na jednom místě. Díky, Tom