Nejlepší mobilní telefon do 5000 Kč

Mobily do 5 000 Kč je velmi oblíbená kategorie. Za tyhle peníze se dá pořídit vybavený a stylový telefon, ale pořád to není dostatečná částka pro nejlepší telefon bez kompromisů. To znamená, že většina přístrojů v některé z oblastí vyniká, ale v druhé díky šetření patří přinejlepším do průměru. Proto není snadné určit jasného vítěze, ale vždy jde o to vybrat telefon, který nejvíc vyhovuje vašim potřebám. Věřím, že si z bohaté nabídky vyberete.

Přehled

Hodnocení berte jen jako rychlý orientační přehled. Každý z těchto telefonů může někomu vyhovovat. Pro jednoduchost najdete srovnání základních i méně známých (a přitom důležitých parametrů) v tabulce.

Obecné parametry

Jak v rozměrech, tak ve výbavě jsou si velmi podobné.

		Název	Výška (mm)	Šířka (mm)	Hloubka (mm)	Váha (g)	Dual Sim	Čtečka otisků prstů	Konektor pro sluchátka
1.		Samsung Galaxy S10e	142,2	69,9	7,9
2.		Samsung Galaxy S10e	142,2	69,9	7,9
3.		Samsung Galaxy S10e	142,2	69,9	7,9
4.		Samsung Galaxy S10e	142,2	69,9	7,9
5.		Samsung Galaxy S10e	142,2	69,9	7,9
6.		Samsung Galaxy S10e	142,2	69,9	7,9
7.		Samsung Galaxy S10e	142,2	69,9	7,9	150	ano	ano	ano
8.		Huawei P20	149,1	70,8	7,6	165	ano	ano	ne
9.		Motorola Moto G42	160,6	73,5	8,3	174,5	ano	ano	ano
10.		Huawei P20 Pro	155	73,9	7,8	180	ano	ano	ne (jsou přes USB-C)
11.		Samsung Galaxy S9	147,7	68,7	8,5	163	ano	ano	ano
12.		Apple iPhone X	150,9	75,7	8,3	194	ne	ne (rozpoznání obličeje)	ne
13.		Xiaomi Mi 8	154,9	74,8	7,6	175	ano	ano	ne (je k dispozici adaptér)
14.		Apple iPhone SE (2020)	138,4	67,3	7,3	148	ano	ano	ne

Výkon

Antutu je asi nejrozšířenější nástroj na testování výkonu telefonu. Jediným kdo výrazně zaostává je Nokia, kvůli starému procesoru. Výsledky ostatních jsou na velmi blízké úrovni.

		Název	Max. frekvence procesoru (Ghz)	Počet jader procesoru	RAM (GB)	Kapacita paměti (GB)	Kapacita baterie (mAh)	Antutu - výkon	Paměťová karta
1.		Samsung Galaxy S10e
2.		Samsung Galaxy S10e
3.		Samsung Galaxy S10e
4.		Samsung Galaxy S10e
5.		Samsung Galaxy S10e
6.		Samsung Galaxy S10e
7.		Samsung Galaxy S10e	2,73	8	6	128	3100	420000	ano
8.		Huawei P20	2,4	8	4	128	3400	205 897	ne
9.		Motorola Moto G42	2,4	8	4	128	5000	290000	ano
10.		Huawei P20 Pro	2,4	8	6	128	4000	218000	ne
11.		Samsung Galaxy S9	2,9	8	4	64	3000	240000	ano
12.		Apple iPhone X	2,4	6	3	64	2716	243 000	ne
13.		Xiaomi Mi 8	2,8	8	6	256	3400	270 000	ne
14.		Apple iPhone SE (2020)					1 821	464 000	ne

Displej a fotoaparát

Dva důležité parametry, které možná neznáte jsou jemnost displeje a světelnost fotoaparátu. Jemnost udává kolik obrazových bodů se vejde na jeden palec a platí, že větší číslo je lepší. Za takový rozumný základ se považují hodnoty okolo 300. Světelnost fotoaparátu zjednodušeně říká, jak dobré fotky dokáže zachytit za šera či v noci. Čím menší je to druhé číslo, tím lépe. Takže f/1,7 je lepší než f/2,0.

		Název	Typ displeje	Úhlopříčka (palce)	Rozlišení (pixelů)	Jemnost displeje (ppi)	Rozlišení hlavní kamery (Mpix)	Rozlišení přední kamery (Mpix)	Světelnost	Rozlišení videa (pixelů)
1.		Samsung Galaxy S10e
2.		Samsung Galaxy S10e
3.		Samsung Galaxy S10e
4.		Samsung Galaxy S10e
5.		Samsung Galaxy S10e
6.		Samsung Galaxy S10e
7.		Samsung Galaxy S10e	AMOLED	5,8	2280 x 1080	438	16	10	f/1.5	4K
8.		Huawei P20	IPS	5,8	2 244 x 1 080	428	20	24	f/1,6	4K
9.		Motorola Moto G42	AMOLED	6,4	2 400 x 1080	409	50	16	f/1,8	1 920 x 1 080
10.		Huawei P20 Pro	OLED	6,1	2 240 x 1 080	408	trojitý, 40 Mpx, 20 Mpx, 8 Mpx	24	f/1.8, f/1.6, f/2.4	3 840 x 2 160
11.		Samsung Galaxy S9	AMOLED	5,6	2 960 x 1 440	568	12	8	f/1,5	3 840 × 2 160
12.		Apple iPhone X	AMOLED	5,8	1 792 x 828	458	12	7	f/1,7	3840 x 2160
13.		Xiaomi Mi 8	AMOLED	6,2	2 248 x 1 080	402	12	20	f/1,8	3 840 x 2 160
14.		Apple iPhone SE (2020)		4,7	1 334 × 750	326	12	7	f/1,8	7

Xiaomi Mi A1

Je díky svému silnému hardwaru naprosto plynulý a přináší ničím nerušený chod, který je často doménou spíše dražších telefonů. No a co tak zázračného se v něm skrývá? To se dozvíte za chvíli. Zatím si řekneme, co se skrývá v balení. V něm najdete telefon, nabíječku, sponku na otevření slotu pro SIM kartu a manuál. Sluchátka musíte mít vlastní, nebo si koupit nová.

Vzhled

Chce se mi říct „prostě čína“. Tam si nikdo s ničím hlavu neláme a tak si asi řekli, že iPhone je úspěšný telefon, který se lidem líbí, tak si uděláme vzhledově stejný. Když se podíváte na spodní nebo horní lištu okolo displeje, tak je podobnost naprosto patrná. Vlastní ovládání je spíše samsungové. Vpravo pod displejem je tlačítko zpět, uprostřed hlavní tlačítko a tím vlevo si zobrazíte seznam spuštěných aplikací. Čtečka je umístěna ze zadní strany. K nabíjení slouží konektor pro USB-C a vedle něj je 3,5 mm jack pro připojení sluchátek. Kdo doufal ve voděodolnost, tak bude zklamán. Ale za mě se není čemu divit. Přeci jen vyrobit přístroj odolný proti vodě stojí výrazně více.

Telefon je z principu dvou simkový, ale má to jeden háček. Druhý slot je tzv. hybridní. To znamená, že do něj můžete dát buď druhou sim kartu a nebo paměťovou kartu. Podle preferencí každého soudruha. To že se podobá ikonickému jablíčku už víme. Ale podařilo se mu přiblížit svému vzoru i v kvalitě zpracování? Nebudu tu tvrdit, že je zpracování totožné kvality. Ale kus pořádné práce se výrobním linkám Xiaomi vytknout nedá. Nevrže, nemá žádnou zbytečnou vůli a vše do sebe krásně zapadá. Přejet si prstem po okrajích telefonu je vážně příjemný pocit. Vybírat jde ze tří barevných variant. Jsou jimi: zlatá, černá a růžová.

Displej

5,5 palce velký displej má při rozlišení 1 920 x 1 080 jemnost 401 obrazových bodů. A docela rozumně velký rámeček. Také moji oblíbenou notifikační diodu. To zní parádně že? Ale má svoje mouchy. Vlastně je to jedno z míst telefonu, ke kterému mám nejvíce výhrad. Tou první je senzor automatického jasu. Kamarád ho popsal tak, že funguje jen každé liché úterý sudého měsíce. Prostě se na něj nedá spolehnout a skončíte u toho, že jas regulujete sami. A dostat ve večerní tmě plnou dávku světla do očí není nic příjemného. Další slabinou jsou pozorovací úhly. Při pohledu ze strany toho mnoho neuvidíte. Utěšovat se lze tím, že vám při cestě v MHD do telefonu nikdo neuvidí a můžete tak s klidným srdcem řešit soukromé záležitosti.

Systém

Procesor Qualcomm Snapdragon 625 není žádná špička, ale zde mu hraje do karet jedna věc. A tou je skoro čistý Android, který je v telefonu předinstalován. K němu se ještě dostaneme. Zbylý hardware je při této ceně nadprůměrný. 4 GB RAM a 64 GB kapacita interního úložiště najdeme často spíše u dražších modelů. Kdo by pochyboval o vhodnosti pro české použití, tak nemusí. LTE je podporováno a můžeme si tak užít rychlá data. Do té doby než vyčerpáme svůj FUP 🙂 Hrát lze i naprostou většinu her, jen při delším hraní dochází k zahřívání displeje. To je ale docela běžný jev.

Díky relativně nenáročnému procesoru i systému, zvládne baterie o kapacitě 3 080 mAh s klidem i dost náročný den. Ten zahrnuje přes hodinu hraní, skoro dvě hodiny využití jako LTE hotspotu a pak ještě cestu v autě kde sloužil jako auto navigace. Závěr dne kratší běhání s Runkeeperem a puštěnou hudbou do sluchátek. Běžné činnosti jako čtení notifikací, odpovídání na zprávy nebo kontrolu Facebooku ani nezmiňuju. Je pravda, že mu po takové náloži mnoho energie nezbude, ale vystačí mu. Při mírném použití například o víkendu, se jde dostat i na hranici dvou dnů.

Doba nabíjení z vybitého telefonu do plna je zhruba dvě a čtvrt hodiny. Jsem zmlsaný rychlonabíjením a už bych ho chtěl u každého telefonu. A jsme u toho čistého Androidu. Tak jak to vlastně je? Úplně čistý není, najdeme v něm aplikaci od Xiaomi pro fotoaparát a i některá nastavení nejsou v češtině. Každopádně se hodně blíží čisté formě Androidu, kterou známe třeba od Pixelu.

Fotoaparát

Zde nás naopak čekají na první pohled velké radosti. Tou první je zdvojený objektiv (2x 12 Mpix) a tou druhou bezztrátový zoom. Už si říkáte, že bude fotit jako Galaxy S9 že? Takto nezkrotné optimisty musím zklamat. Ke kvalitě špičkových fotomobilů má daleko. Může za to velmi nízká hodnota světelnosti f/2,2. Z ní plynou dvě věci. Jednak neumí dělat dobré fotky už za mírného šera (o tmě ani nemluvím) a ostření také pokaždé nedopadne dobře. U nahraného videa je horší zvuk, obraz je takový průměrný i když nabízí i 4K rozlišení.

O kompenzaci se snaží softwarová výbava s množstvím filtrů a panoramatické fotografie. S trochou snahy lze pořídit hezké fotky, ale ne vždy se to povede na poprvé. Celkově je foťák takový průměr. Také trochu více vystupuje z těla telefonu a proto je potřeba pořídit vhodný obal nebo si jen dávat pozor. Za zmínku stojí také hlasitý reproduktor. S kvalitou zvuku to nic výjimečného není, ale alespoň dokáže hrát nahlas.

Shrnutí

Odhaduju, že většině lidí se bude zdát zajímavý pro svůj vzhled a také ocení plynulé a odladěné ovládání. Fotoaparát i výdrž baterie jsou v šedi průměru a velmi podobně je na tom za mě i displej. Jenže pak se podíváte na cenovku a řeknete si, že za ty prachy je to hodně zajímavá koupě…

Honor 6X

Honor je značka, která si úspěšně buduje reputaci s dobrým poměrem ceny a výkonu. Uvidíme, zda se podaří tomuto trendu dostát i dnešního přístroje. Rozměry jsou 151 x 76 x 8 mm a váha 162 gramů. Na pět a půl palce velký displej dobré hodnoty. Proslýchá se, že velmi dobře fotí. Tak jdeme na něj.

Vzhled

Kdo měl možnost poznat Honor 5X tak u jeho nástupce vidí podobné designové stopy. Záda jsou z kovu, všechny rohy hezky zaoblené, ale přesto je celkový dojem takový hranatý. Valná část těla telefonu je z plastu. Na černé variantě to ale není naštěstí moc patrné. Další barevné variace jsou zlatá a šedá. Rámeček okolo obrazovky má rozumnou velikost a telefon působí moderním dojmem. Řemeslné zpracování je i v tomto případě dobré. Žádných nedokonalostí nebo nepříjemných zvuků si nevšimnete.

Nad displejem je malá notifikační dioda. Padne tak akorát do ruky a dobře se ovládá. To však platí pro naprostou většinu moderních telefonů. Na pravém boku je tlačítko pro zapnutí a druhé pro ovládání hlasitosti. Na levém je slot pro SIM kartu a pak druhý hybridní, do kterého může přijít další simka nebo paměťová karta. Na zádech, hned pod fotoaparátem je čtečka otisku prstu. Osobně mám radši řešení v home tlačítku, ale musím uznat, že prst na čtečku tak nějak automaticky zapadne, když vezmete telefon do ruky. Není z nejrychlejších, ale zato funguje spolehlivě a nerozhodila ji ani menší špína na prstu.

Displej

IPS, 5,5 palce fullHD rozlišení. Taková klasika chce se říct. Už z použitého typu panelu očekáváte, že bude mít vysoký jas a dobré pozorovací úhly. Černou s mírně šedým nádechem lze s přimhouřením oka odpustit. Je vybavený senzorem okolního světla a díky tomu umí automaticky regulovat množství jasu. K fungování této funkce nemohu mít žádné připomínky. Reaguje adekvátně na okolní situace a displej vždy přečtete a v noci vám nepustí do očí oslepující záři. Kdo chce využívat telefon v noci déle, může využít filtr modrého světla s kterým je noční sledování obrazovky příjemnější na oči.

Systém

V hardwarovém okénku je na to podobně jako konkurence. Osmijádrový procesor Kirin 655 (čtyři jádra na 2,1 Ghz a čtyři na 1,7 Ghz) je doplněn 3 GB RAM a 32 GB interní paměti. Rozšířit paměť jde microSD kartou, jen musíte obětovat druhý slot pro SIM kartu. Je totiž hybridní. Prodává se i výrazně výkonnější verze s 4 GB RAM a 64 GB paměti, ta se už ale nevešla do cenové rozpětí článku.

Uživatelské prostředí je dobře známé EMUI ve verzi 4.1. Jedná se o nadstavbu Androidu, který si díky tomu Huawei uzpůsobil k obrazu svému. Předinstalováno je jen pár aplikací a navíc jdou všechny smazat. Systém se lehce používá, přeci jen už je odladěný několika generacemi telefonů. Líbí se mi čistý vizuál a ostré ikonky na displeji. Spojení s okolním světem zajišťuje Wi-Fi, LTE, Bluetooth a NFC. Takže klasická plná výbava běžného mobilu.

Baterie má nadstandardní kapacitu 3 340 mAh a v reálném použití se dostáváme někde na den a půl. Při troše laborování s úsporným režimem v případu nouze se lze dostat na dva dny, ale pro většinu uživatelů to bude pořád nedosažitelná meta. Průměrný uživatel bude končit den s 30-40% baterie. Rychlo nabíjení nemá, takže si na nabití plné kapacity připravte zhruba hodinu a čtvrt. Nabíjení probíhá přes microUSB konektor. Osobně bych radši USB-C, přeci jen začíná být vidět čím dál častěji a zjednodušuje počet nabíječek v domácnosti.

Fotoaparát

Je zde dokonce duální. Hlavní 12 Mpix senzor má menšího kamaráda v podobě 2 Mpix senzoru, který se stará o ostrost a zachycení správného množství světla. Finální fotografie jsou velmi povedené a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co můžete za dané peníze mít. Fotící aplikace má široké možnosti nastavení, včetně manuálního režimu. Za šera jde kvalita razantně dolů. Video jde natáčet maximálně fullHD a při 30 snímcích za vteřinu.

I zde čočka fotoaparátu poměrně vyčuhuje ze zad přístroje. Přední fotoaparát má sympatických 8 Mpix. Pro rychlé selfie fotky ideální počet. Reproduktor je často místem, na které se ve střední třídě šetří. Ani u Honoru to není jinak. Dokáže být sice dost hlasitý, ale se stoupající hlasitostí klesá kvalita. Pro poslouchání hudby tedy jako v podstatě jediná možnost zůstávají sluchátka. Připojit jdou jak kabelem, tak přes Bluetooth.

Shrnutí

Konkurenci převyšuje fotoaparátem, tam kde ztrácí je reproduktor. Nad průměrem je kapacita baterie, ale v reálném provozu je to na stabilní dva dny provozu pořád málo. I v tomto případě budou rozhodovat preference ke konkrétní značce, nebo záliba ve vzhledu.

Moto G5 Plus

S rozměry 150 x 74 x 8 mm a hmotností 155 gramů dává za pravdu svému označení „plus“. Je prostě o kapku větší, ale pořád hezky padne do dlaně a lze ho snadno ovládat i jednou rukou. Stále platí, že patří do jednoho z nejvíce konkurenčních segmentů mobilních telefonů, tak jsem zvědav zda má co nabídnout.

Vzhled

Slibováno bylo kovové tělo telefonu. Znáte to, to je přeci vstupenka do vyšší třídy telefonů. Nu, splněno máme jen z části. Záda jsou vyrobena z kovů, ale boční rámeček je plastový. Obvykle to bývá řešeno spíše naopak. Toto spojení kovu a plastu mi přijde jako pěst na oko. Přechody jdou prostě příliš patrné. Nicméně to můj subjektivní názor každý to může vidět po svém. Co už tolik subjektivní není, je kvalita zpracování. Ta je jedním slovem výtečná. Vše lícuje, nevrže, nepromačkává se. Jasný krasavec to není (například rámečky okolo displeje jsou široké), ale postaven je kvalitně.

Marně budeme hledat notifikační diodu, ale má pod displejem alespoň čtečku otisků prstů. Na pravé straně je tlačítko pro zapnutí/vypnutí a dvojité tlačítko (kolébka) pro ovládání hlasitosti. Z kabelové konektivy máme ve spodní části vstupy pro 3,5 mm jack a microUSB. Při bližším pohledu budete marně hledat zbývající dvě klasická androidí tlačítka, které tvoří společně s home tlačítkem nám tak dobře známý triumvirát. Jak se to tedy ovládá?

Tlačítko home, které zároveň představuje i čtečku otisku prstů totiž nahrazuje funkčnost obou zbývajících tlačítek. Klasický stisk funguje, jak jste zvyklí. Potáhnutí prstu zprava do leva nahrazuje tlačítko zpět. Naopak potáhnutí zleva doprava zobrazí seznam spuštěných aplikací. Jsem příznivcem klasického tlačítkového řešení, ale i na tento způsob se dá zvyknout.

Displej

Má 5,2 palce a fullHD rozlišení. To znamená naprosto dostatečnou jemnost displeje 423 ppi. Typ displeje je IPS. To znamená slušné pozorovací úhly a dobrý jas, ale horší podání černé barvy. Čitelnost je běžných podmínek naprosto v pohodě. Mimochodem, displej zabírá skoro přesně dvě třetiny přední strany telefonu. To znamená, že okraje rámečku a zejména jeho spodní a horní část jsou docela široké.

Nepřítomnost notifikační diody se snaží řešit vlastní obdobou funkce AlwaysOn, kterou známe od Samsungu. Motorola na to jde jinak a informace na displeji (zmeškané hovory, čas, zprávy …) zobrazuje pouze v případě, že telefon vezmete do ruky. Za mě je toto řešení lepší a také šetrnější k výdrži baterie.

Systém

Hardwarová specifikace odpovídá současným nárokům. Osmijádrový procesor, 3 GB RAM a vnitřní úložiště 32 GB. To je dále rozšiřitelné pomocí microSD karty. Motorola nebyla nikdy známá pro své košaté nadstavby nad operačním systémem. A i zde najdete Android 7.0 ve své základní podobě. Typicky je upravena aplikace pro fotografování a pár dalších. Asi i díky tomu je běh systému rychlý a bez záseků. Oceňuji, že v telefonu není hromada zbytečných předem instalovaných aplikací. Sami se můžete rozhodnout, co chcete používat a potřebné aplikace stáhnout na Google Play. Palec nahoru.

Baterie má solidních 3 000 mAh, přesto je na tom z pohledu výdrže stejně jako třeba Sony Xperia XA1. Takže i při intenzivním používání budete den končit někde nad dvaceti procenty baterie a výdrž dvou dnů lze docílit skromnějším používáním telefonu. Pochopitelně když budete pět hodin v kuse hrát hry a u toho poslouchat hudbu tak ho vyždímáte do mrtva. Ale to není úplně typické použití. Při nabíjení se malinko zahřívá, ale to bude způsobeno podporou rychlého nabíjení. Z „nuly“ se do plna dobije za hodinu a půl. 20% kapacity baterie dobije za patnáct minut.

Fotoaparát

Má hezkých 12 Mpix a hlavně skvělou světelnost f/1,7. Videa umí natáčet ve 4K při 30 snímcích za vteřinu nebo ve fullHD při až 60 snímcích za vteřinu. Fotoaparát rychle ostří, má dvojitý blesk a díky své světelnosti dokáže zachytit ucházející fotografii i za šera. Pořád se ale pohybujeme v mezích střední třídy. To znamená fotky dobré, šum jen málo patrný, se zhoršujícími světelnými podmínky je zhoršení výraznější. Ke špičce má ovšem daleko. V rámci aplikace lze volit mezi jednodušším a podrobnějším režimem, který umožňuje zkušenějším uživatelům větší variabilitu nastavení.

Přední fotoaparát má 5 Mpx. Je mě zaráží, že čočka fotoaparátu (zadního) hodně vystupuje z těla telefonu. Mám tendence posouvat telefon po stole a už sem s podobnou konstrukcí jednou přišel k úrazu u staršího Galaxy S6. Reproduktor a zvukový projev je maximálně průměrný, spíše kousek pod průměrem. A to z pohledu kvality i nízké hlasitosti.

Shrnutí

Vzhledově je tak trochu nudný, ale to nic nemění na tom, že to bude spolehlivý a pracovitý pomocník. Na svou třídu dobrý fotoaparát, rychlý systém a dobře fungující čtečka otisku prstu. Škoda že nemá USB-C a také plastový boční rámeček ve mě vzbuzuje pochybnosti.

Sony Xperia XA1

S vahou 143 gramů a rozměry 145 x 67 x 8 mm, se jedná o tak akorát velký telefon střední třídy. Nabídka konkurence je ovšem bohatá a tak je otázkou zdá má Sony co nabídnout. To zjistíme.

Vzhled

Jestli lze o mobilních telefonech od Sony říct cosi obecného, tak je to jejich podoba. Ta už několik let drží stejné základy, pro které jsou typické ostré rohy a celkově hranatější dojem. Hned při prvním kontaktu s mobilem si uvědomíte, že jeho tělo není kovové, ale plastové. Plast je docela měkký, takže se drobným škrábancům při nošení bez obalu nevyhnete. Přesto v pár nejvíce exponovaných místech najdete hliníkové části. A těmi jsou boky a horní i spodní část telefonu. Telefon je tak pří pádu trochu více chráněn, než kdyby bylo tělo úplně celé z plastu. Na výběr je ze zlaté, černé, bílé a růžové barvy.

Zpracování je na dobré úrovni. Jednotlivé díly do sebe lícují, a přístroj nevrže, ani se neprohýbá. Našel jsem svoji oblíbenou notifikační diodu. Na zádech je blesk a čip fotoaparátu. Ani jeden z nich nevystupuje ze zad do prostoru. I tento telefon má podporu dvou SIM karet. Na levé straně je plastová krytka, pod kterou jsou oba sloty ukryty. Pochopitelně můžete připojit sluchátka přes 3,5 mm jack a nabíjení probíhá přes USB-C kabel.

Displej

Má pět palců a „jen“ HD rozlišení. Při pohledu zboku zaujme svým nízkým tělem. Radost pohledět. Jestli vám telefon slouží k primárně volání a jiné komunikaci, tak není co řešit, ale jestli hodně času trávíte u sledování videa nebo hraní her, tak si rozdílu oproti jemnějším fullHD obrazovkám všimnete. Výhodou nižšího rozlišení je vyšší výdrž baterie.

Pozorovací úhly jsou naprosto v pořádku, barvy jsou trochu studenější, ale nic zásadního. Horší je to s maximálním jasem, který není příliš vysoký. V parném letním slunci mohou být s čitelností trable. Telefon má senzor pro detekci okolního osvětlení, takže se úroveň jasu snaží regulovat podle okolních podmínek. Nutno uznat, že se mu to docela daří.

Systém

Osmijádrový procesor má čtyři jádra na frekvenci 2,3 Ghz a druhé čtyři běží na úspornějších 1,6 Ghz. To v dnešní době není žádný úctyhodný parametr, ale na běžný chod stačí. Zvládne rozjet i moderní 3D hry, jen počítejte s pomalejším načítáním. S tím se můžete potkat i když máte všechny aplikace otevřené a nezavíráte je. 3 GB RAM je pro většinu činností naprosto dostatečná. Jako paměť pro vaše data je tu teoreticky 32 GB, ale když se po prvním startu podíváte, kolik volného místa zbývá, tak uvidíte cca 22 GB. Zbytek zabere systém a před instalované aplikace. Díky bohu, že je možné přidat paměťovku o kapacitě až 256 GB.

Systém je typická Sony nadstavba nad Androidem, i když je oproti starším verzí patrný pokrok a kroky směrem k jednoduší podobě Androidu. Jak je patrné z toho kolik volného místa v telefonu je, tak vás čeká velké množství předem nainstalovaných aplikací. Většinu z nich nejspíš nevyužijete. Kdybyste ho chtěli, tak si ho můžete stáhnout přímo z Google Play. Nemám rád hromady zbytečného softwarového balastu. Některé z nich jdou naštěstí odinstalovat, ale ne všechny. Možnosti spojení s okolním světem jsou široké. Wi-Fi umí na 2,4 i 5 Ghz, samozřejmostí je podpora LTE, Bluetooth nebo třeba NFC. Telefon se prodává v single i dual sim variantě.

Baterie má jen 2 300 mAh. To zní s ohledem na žravost dnešních telefonů děsivě. Díky nevím jakým kouzlům, ale dokáže telefon udržet na životě i dva dny. Reálnější je však večerní nabíjení při zbývajících 20-30%. Záleží zase na využití. Hraní cestou do práce, večerní chvilka běhání + mp3 a přes den chatování – končíme na kapacitě okolo těch 20%+. Díky menší kapacitě se nabije za dvě hodiny. Rychlo nabíjení to není, ale stejně většinou nabíjíme přes noc. Kdyby vám přeci jen při extra náročném dni docházela šťáva, je možné použít úsporný a ultra úsporný režim. Funkce telefonu výrazně klesnou, ale volat a přijímat zprávy půjde dál.

Fotoaparát

Zaujme svými megapixely. 23 Mpix je skutečně vysoká hodnota. Ale jak víte, tak megapixely nejsou vše. Světelnost je průměrná f/2,0. Při fotografování má objektiv problémy s ostřením a ne každá fotka se povede na poprvé. Barvy zachycuje hezké a v rámci post processingu je oproti skutečnosti trochu ještě malinko vylepší. To mi osobně vůbec nevadí. Fotky v noci jsou klasicky slabší, míra šumu je vysoká. Celkově je fotoaparát průměrný. Pro zkušenější fotografy je tu manuální režim (ISO, HDR nebo samospoušť), ve kterém se dá dosáhnout lepších výsledků. Video jde maximálně ve fullHD a třiceti snímcích. Popravdě to většinou stačí a díky povedené stabilizaci obrazu se na zachycený obraz příjemně kouká.

Zvuk není stereo, má pouze jeden repráček a pod náznakem druhého je skrytý mikrofon. Je nevýrazný a poté co ho kapku zesílíte, tak se setkáte se šuměním. Doporučuju použít sluchátka, s bezdrátovými se běhalo krásně. Pro telefonní hovory je kvalita zvuku ucházející. Zvuk u nahrané videa je na tom hodně špatný. Nevím, zda sem něco dělal špatně, ale přestože v okolí nebyly rušivé hluky, tak byl výsledný nahraný zvukový projev hodně zkreslený.

Shrnutí

Nedočkali jsme se čtečky otisku prstů a vlastně ani žádného jasného argumentu proč se rozhodnout pro tento model. V ničem není špatný, ale v ničem extra nevyniká. Zajímavý může být pro uživatele zvyklé na prostředí od Sony, nebo pokud bude aktuálně k sehnání za atraktivní cenu.

Nokia 6

Telefon dostanete v sexy krabičce, ze které na vás po otevření vykukuje telefon. Pod ním najdete příslušenství, které v tomhle případě znamená: spona na otevření slotu pro SIM kartu, nabíječka s microUSB kabelem a hezky vypadající sluchátka.

Vzhled

Někdo by mohl namítat, že všechny moderní telefony vypadají stejně. No není to daleko od pravdy, postupné zkoušení a lazení podoby mobilních telefonů vykrystalizovalo do dnešní podoby, kdy je hlavní odlišností velikost displeje, tloušťka rámečku a použité barevné provedení. Takhle složitě chci vlastně říct, že Nokia 6 vypadá jako mnoho dalších telefonů, odlišuje ji jen malý nápis Nokia v horní pravém rohu. Zpracování je poctivé a mobil působí dojmem, že něco snese. Bytelnost byla s Nokií vždycky spjatá a je dobře, že tento trend pokračuje i při oživení značky. Jen se mi nelíbí, jak snadno se na hliníkové tělo chytají otisky a mastnota.

Pod displejem jsou tlačítka a čtečka otisku prstů. Tlačítka jsou docela dost natlačeny na sponí hranu telefonu. Nechápu proč, nad nimi je rámeček poměrně široký a k displeji zbývá hodně místa. Ještě k těm hranám, ty jsou na současné trendy docela ostré. Nehrozí, že byste si o ně ublížili, ale na omak nejsou tak hladké jak je poslední dobou zvykem. Neberu to jako plus nebo mínus, jen taková zajímavost a pravděpodobně pokus o odlišení se. Bohužel tu nenajdeme notifikační diodu, která by upozornila na nové zprávy či zmeškané hovory. Na zádech telefonu je znova zopakované jméno výrobce a kromě něj je hlavní dominantou čočka fotoaparátu a přídavný blesk. Zespod naleznete microUSB konektor a 3,5 mm jack pro sluchátka. Ta jsou součástí balení. Škoda, že není použito USB typ C.

Displej

Obvyklých pět a půl palce a fullHD rozlišení. Ve své podstatě standard poslední doby v nižší střední třídě. Použitý zobrazovací panel je dobrý. Temná černá barva, široké pozorovací úhly i docela věrné a bohaté podání barev. Připočtěte k tomu dostatečný jas pro sledování na slunci a s displejem můžeme být spokojení.

Ve šťouravé náladě by šlo namítnout, že telefon nemá filtr modrého světla pro večerní ulehčení unaveným očím. A nebo že při pozorném zkoumání máte pocit, že bílá má lehce nazelenalý odstín. Ale tohle není špičkový telefon za více než deset tisíc, takže se drobné nedokonalosti dají přehlédnout.

Systém

Silný výpočetní výkon Nokia 6 nemá. Stařičký procesor Snapdragon 430, 3 GB RAM a 32 GB interní paměti. Jestli chcete telefon hojně využívat pro hraní graficky náročnějších her, tak tento není ten pravý. V této cenové relaci jdou sehnat výkonější mašiny, stačí se podívat do porovnání bodů v AnTuTu benchmarku v úvodní tabulce tohoto článku. Pro koho by byla kapacita interní paměti nedostatečná, může obětovat druhý hybridní slot pro SIM kartu. I u Nokie volíte mezi dvě telefoními čísly nebo jedním číslem a paměťovou kartou.

Baterka má rovných 3 000 mAh. Díky slabšímu a nenáročnému procesoru je průměrná doba výdrže tak den a půl. Kdo na telefonu moc není, vydrží mu i dva dny. Většina uživatelů však bude nabíjet každý večer, protože celý druhý den by zbývající kapacita baterie nevydržela. Stejně jako u Xiaomi Mi A1, tak i zde je skoro čistá forma Androidu. Díky tomu je běh systému hladký a ovládání reaguje rychle. Aplikace nabíhají pomaleji, všimete si toho u těch náročnějších a větších.

Čtečka otisku prstů je umístěna v tlačítku Home. Stejně jako například u staršího Galaxy S7. Na začátku můžete mít tendence hledat tlačítko opět o kousek výše, ale po chvíli si na jeho pozici podvědomě zvyknete. Samotné rozpoznání otisku je rychlé a spolehlivé. Plné nabití trvá asi dvě a půl hodiny, modernější technologie typu bezdrátového nebo rychlého nabíjení tu nenajdete.

Fotoaparát

16 megapixelů a svetelnost f/2,0. Video jen ve fullHD a max 30 snímků za vteřinu. Samozřejmostí je autofocus. To je v dnešní době takový slušný základ. U fotografií se technika snaží spíše o přirozený a věrný záznam, než o vizuální orgie. Je to škoda, protože Nokie byly čtyři roky dozadu pro úroveň fotek proslulé. Nyní jí ostření docela trvá (zvlášť když zapnete HDR) a snímky pořízené za tmy nebo šera jsou klasicky plné šumu. Zmíním, že přední kamera má 8 Mpix a ve fotící aplikaci můžete nastavit různé fotící režimy, jako třeba panoramu. Asi nic co by mohlo zkušeného uživatele smartphomu překvapit.

Kvalitou i hlasitostí do nadprůměru patří reproduktor. Nebo spíš reproduktory. Jeden je nad displejem a druhý ve spodní části u vstupu pro nabíjení a sluchátka. Na poslouchání podcastů je to příjemné, ale pro hudbu jsou rozhodně lepší sluchátka. A ideální nějaká lepší, než ty která jsou součástí balení.

Shnrutí

Žádný extra výkon a nemá notifikační diodu. Proti tomu stojí svižný systém, ucházející fotoaparát a vydařený reproduktor. Myslím, že mezi jeho majiteli bude hodně fanoušků a pamětníků kdysi dominantní značky na trhu telefonů. Není to špatný telefon, ale oproti konkurenci také speciálně nevyniká.

Daniel Pokorný

Vystudoval jsem ekonomku na Masarykově univerzitě v Brně. Přes 7 let jsem pracoval jako nákupčí pro eshopy s elektronikou a mám tak dlouholetý přehled o tom, co jde koupit a skvěle se vyznám v elektronice na českém a slovenském trhu. Stál jsem u zrodu covybrat.cz a mám na starosti mimo jiné oponenturu recenzí a návodů a dělám recenze – převážně elektroniky.

Sledujte nás na sociálních sítích

Na FB, Instáč a Twitter píšeme novinky o nakupování na internetu a zajímavé tipy, které na covybrat.cz nenajdete.