Jak vybrat požární hlásič

Požární hlásič představuje skvělý způsob, jak zabránit neštěstí ve vašem domově, kanceláři či dalších stavbách. Jeho cena se pohybuje v širokém spektru, od levných detektorů až po profesionální přístroje. Vyplatí se si za ně připlatit? Je účinnější detekce pomocí kouře, teploty nebo je lepší zvolit ionizační zařízení? Dozvíte se taky, jak detektory správně otestovat a umístit v prostoru. Je totiž rozdíl, jestli hledáte požární hlásič do rodinného domu, bytu nebo průmyslové budovy. Vše se dozvíte v článku, tak směle do čtení!

Recenze požárních hlásičů / detektorů kouře

Abychom vám usnadnili nákup vlastního bezpečnostního pomocníka, připravili jsme pro vás 5 recenzí na nejprodávanější modely. Zaměřili jsme se hlavně na spolehlivost, funkčnost a množství přidaných funkcí, které odlišují zařízení od sebe. Zkoumali jsme, jak složité je dané modely zprovoznit a namontovat. Zajímalo nás také, jak vychází pořízení daného přístroje v poměru cena/kvalita. Až na posledním místě je u těchto detektorů jejich design, přesto se jedná o přístroje v domácnosti viditelné, proto jsme zohlednili i ten. Věříme, že informace pro vás budou nápomocné k tomu, abyste si vybrali dobře.

EMOS GS536

Bateriový požární hlásič EMOS GS536 patří mezi nejlevnější modely na trhu. Jeho cena začíná už na 150 Kč. Dle uživatelských recenzí ale i s takto nízkou cenovkou nemá problém zachytit kouř a spolehlivě fungovat. Model od EMOSU patří ke kouřovým detektorům, které jsou vybaveny fotoelektrickým článkem. Jeho maximální dosah 3 m není nějak převratný, proto pokud budete chtít svou domácnost ochránit od požáru, doporučujeme pořídit detektorů více. Bohužel není možné přístroje vzájemně propojit. Co se napájení týká, zařízení má v sobě zabudovanou baterii o 9 V. Řadí se tak k bezdrátovým modelům a při montáži se nemusíte zabývat komplikovanou kabeláží.

Přimontovat ho můžete jak na zeď či strop, tak ho lze nechat volně stojící. Jeho instalace tedy není nic složitého. Výrobce deklaruje životnost 10 let, takže vám nějakou dobu určitě vydrží. Abyste se ujistili o tom, že je v pořádku, je dobré kontrolovat jeho funkčnost pomocí testovacího tlačítka. Protože se jedná o kouřový detektor s fotoelektrickým článkem, doporučuje se ho instalovat do obytných prostorů, kde není přemíra plynů nebo páry. Vyhnout byste se tak měli kuchyni, koupelně nebo garáži. Při umístění do těchto prostor vám hrozí spuštění falešného poplachu. A že to tento hlásič zvládne pěkně nahlas! I za tak nízkou cenu spustí sirénu o 85 dB, spojenou s blikáním diody.

Blikající dioda jinak signalizuje také fakt, že je detektor v provozu. Pokud ho budete umisťovat do ložnice, myslete na to a nainstalujte ho tak, aby vás při spaní nerušil. Zařízení je schopné spolehlivě fungovat v teplotě 0-40°C. Proto je doporučené pro instalaci do vnitřních prostor, které jsou pravidelně vytápěné. Pokud hledáte hlásič do průmyslových budov či skladů, sáhněte po jiném. V takových prostorách hlavně v zimních měsících může teplota klesnout, a tak by detektor nemusel fungovat. Veškeré podrobné informace se samozřejmě dozvíte v návodu, který je součástí balení. Vzhledem k nízké ceně nelze očekávat od tohoto přístroje zázraky, ale přesto zastáváme názor, že patří k výborné volbě pro každého, kdo nechce příliš investovat a hledá přístroj, který bude spolehlivý.

• nízká cena
• spolehlivost
• dlouhá životnost
• malý dosah
• nevhodný do místností s výskytem páry a plynů

Elektrobock LX 738

Další v pořadí z recenzovaných modelů je bytový hlásič požáru Elektrobock LX 738. Stejně jako předchozí zařízení je vybavený fotoelektrickým článkem na detekci kouře. Z toho vyplývají stejná omezení, a tedy nemožnost instalace do kuchyní, garáží nebo koupelny, kde byste si s vysokou pravděpodobností spustili falešný poplach. Citlivost tohoto modelu je vysoká, reaguje i na minimální množství kouře, které se dostane do detekční komory.

Výborně a rychle reaguje ve všech směrech. Jakmile se k němu náznak kouře dostane, spustí hlasitý alarm (85 dB) a okolí varuje i optickou signalizací. Oproti předchozímu modelu pracuje v maximálním dosahu až 6 metrů, a tak zvládne hlídat větší plochu. Jako velikou výhodu spatřujeme také možnost propojení s dalšími detektory. Díky tomu můžete ve své domácnosti vytvořit rozsáhlou síť, která vás spolehlivě ochrání. Detektor je bezdrátový, napájený baterií o 9 V, proto vás při instalaci nečekají žádné stavební práce a průtahy s kabely. Přístroj je vybavený testovacím tlačítkem, kterým si pohlídáte jeho funkčnost. Hlásič je naprogramovaný tak, že automaticky provádí kontrolu o stavu baterie. Pokud se sníží její kapacita, detektor začne vydávat každých 35 vteřin zvukový signál, který vás informuje o tom, že je třeba baterku vyměnit.

Cenově patří opět mezi levnější přístroje. Detektor pořídíte už za 200 Kč, proto pro jeho koupi nebudete muset sahat hluboko do peněženky. Jeho obsluha je snadná, stejně jako instalace. Potěší i poměrně vysoký stupeň odolnosti (IP42) V balení najdete podrobný návod, ve kterém se dočtete i přesné informace a tipy pro umístění v prostoru.

• nízká cena
• možnost propojení s dalšími detektory
• snadná instalace
• vysoká citlivost
• nemožnost instalace do vlhkých a prašných prostorů

SOLIGHT 1D31

Do naší recenze jsme se rozhodli začlenit i jednoho zástupce z řad detektorů oxidu uhelnatého. Zvolili jsme hlásič Solight 1D31, který patří mezi levnější přístroje, ale je dostatečně citlivý a spolehlivý. Jeho odolnost není příliš vysoká (IP20), což ale nevadí, jelikož je určený primárně pro vnitřní použití. Jedná se o citlivější požární detektor, který je vybavený elektrochemickým senzorem. Ten zvládne zachytit stopy CO už od minimální koncentrace (30 ppm).

V takto malém množství ho rozpozná do 120 minut, v množství 300 ppm (částic na jeden milion) a více spustí alarm nejpozději do 2 minut. Můžete se tak na něj opravdu spolehnout. Maximální dosah už je mnohem vyšší než u předchozích přístrojů, výrobce deklaruje 40 m. Jakmile zařízení detekuje zvýšenou hodnotu oxidu uhelnatého, spustí sirénu o hlasitosti až 85 dB. Zajímavostí je, že hlasitost sirény se různí dle koncentrace plynu. Čím vyšší hodnoty přístroj naměří, tím hlasitěji se projevuje. Abyste měli přehled o situaci v hlídaném prostoru a stavu zařízení, má zařízení zabudovanou trojici LED diod. Každá jednotlivá pak upozorňuje na alarm, stav baterie a závadu.

Toto řešení je jednodušší a snadněji rozpoznatelné, než jediná LED dioda, kterou má většina modelů. Detektor Solight je dále vybavený funkcí Selftest, která zajišťuje průběžné testování vzduchu. Najdete na něm také tlačítko pro test alarmu a jeho vypnutí v případě, že by se podařilo spustit falešný poplach. Model je určený pro detekci CO v teplotním prostředí od 0°C až po 49°C. Napájí se pomocí baterie o 9 V, která je součástí balení. Zakoupit ho můžete už za sympatických 400 Kč.

• přívětivá cena
• vysoká citlivost
• vícestupňový alarm
• vysoký dosah

HONEYWELL XS100T-CS

Požární hlásič a detektor kouře Honeywell XS100T-CS patří k zástupci kombinovaného detektoru. Jedná se o opticko-teplotní detektor, který reaguje jak na kouř, tak na zvýšenou teplotu. Jakmile vzduch dosáhne hodnoty více jak 58 °C, spustí se alarm. Díky tomu je mnohem spolehlivější, rychlejší a zvládne detekovat větší škálu požárů. To patří bezesporu mezi jeho hlavní výhodu. Další skvělou vlastností tohoto přístroje je možnost propojení s dalšími detektory stejné značky a vytvoření spolehlivé a bezpečné sítě. Firma Honeywell nabízí dále k propojení klasický požární hlásič a detektor kouře (včetně CO). Celkem jich k sobě můžete připojit až 32.

Přístroj je schopen pracovat v širokém teplotním rozpětí, již od -10°C až po 55°C. Využít ho tak můžete i v budovách či prostorách, které se pravidelně nevytápějí nebo se v nich vyskytuje vyšší teplota vzduchu (haly a průmyslové budovy). Na druhou stranu se bohužel pyšní menším dosahem (3 m), proto počítejte s tím, že bude nutné umístit jich do většího prostoru více. Zařízení je vybaveno LED diodou, která signalizuje jeho stav. Pokud svítí zeleně, značí to, že je detektor funkční a v provozu. Když se rozsvítí žlutě, máte co dělat s poruchou. Jakmile ale začne blikat červeně, a to po celém obvodu detektoru, znamená to ohrožení a alarm.

K tomu samozřejmě spustí i zvukový signál o hlasitosti 85 dB. Detektor také disponuje funkcí Autotest, která každých 10 vteřin provádí náhodné testování. Pro váš větší klid se doporučuje jednou za měsíc provést důkladnější testování, a to pomocí testovacího tlačítka, kterým si ověříte jak funkčnost diody, tak zvukového signálu. Přístroj je bezdrátový a snadno se instaluje. Uvnitř je umístěná lithiová baterie s dlouhou životností. Jelikož se jedná o kombinovaný hlásič s množstvím funkcí a možností připojení k dalším zařízením, jeho cena už je vyšší (okolo 1 000 Kč). Jistotou je vám však kvalitní detektor od prověřené značky.

• možnost propojení s dalšími přístroji
• vysoké teplotní rozpětí
• kombinace filtrů
• ověřená značka
• vhodný i do karavanů
• vyšší cena
• menší dosah

Jablotron SD-283ST

Posledním recenzovaným hlásičem je model Jablotron SD-283ST. Jedná se o zařízení vyrobené českou firmou s dlouholetou tradicí, která je zárukou spolehlivosti a kvality. Pokud tedy nevěříte levným detektorům a výrobkům z Číny, jistě vás tento bezpečnostní pomocník zaujme. Jedná se o jeden z nej požárních hlásičů, které můžete sehnat. Pro detekci požáru využívá kombinaci teplotního a kouřového čidla, čímž výrazně zvyšuje svou funkčnost. Hodí se zejména pro situace, kdy vznikne požár s malým množstvím kouře, ale s vysokou teplotou. Jako jediný zástupce z řady recenzovaných výrobků nabízí dvojí způsob napájení.

Můžete ho připojit do sítě, nebo lze využít napájení pomocí 3 ks 1,5V baterií. Tuto vlastnost oceníte hlavně v okamžiku, kdy vypadne proud. Zařízení automaticky přejde na napájení z vlastního zdroje. Detektor sám průběžně kontroluje stav baterií, pokud se sníží jejich kapacita, budete upozorněni. Jako u jiných přístrojů, i zde se doporučuje jednou za měsíc provést testování, zda je zařízení funkční. To provedete přitisknutím detektoru ke zdi. Model od Jablotronu pracuje v širokém teplotním rozpětí -10°C až 70°C, nemusíte se tak bát ani umístění do karavanu nebo místnosti, kde se průběžně nevytápí. Primárně však není určený pro instalaci do průmyslových budov. Jeho montáž je jednoduchá a zvládnete ji bez problémů. V balení najdete podrobný návod, který vám pomůže se správným umístěním přístroje do obývacích prostorů a dobře vysvětlí konkrétní fungování a signalizaci. Pro všechny jeho vlastnosti a kvalitu je tento požární hlásič jednoznačným vítězem testu.

• kvalitní český výrobce
• napájení ze sítě i pomocí baterií
• teplotní i optické čidlo
• vyšší cena

Proč si požární hlásič pořídit

Zabezpečit svůj domov by měla být jedna z hlavních priorit každého z nás. Přesto ale spousta lidí na tento fakt zapomíná. Mezi důležité způsoby, jak ochránit dům nebo byt patří i požární hlásiče. Když vám doma začne hořet, jde o vteřiny, které rozhodují, jestli se z příhody časem stane vtipná historka nebo skončíte bez střechy nad hlavou. A právě hlásič požáru a kouře dokáže na oheň upozornit ihned, čímž výrazně snižuje druhou zmiňovanou možnost. Samozřejmě nepočítejte s tím, že by zařízení zvládlo požáru zabránit, přesto hraje při výsledných škodách obrovskou roli. A přitom se nejedná ani o příliš drahou záležitost.

Levnější modely seženete už za pár stovek. Požární hlásič je tak důležitým zařízením, že je dokonce zákonnou povinností vybavit si jím domov. Od roku 2008 jsou totiž veškeré novostavby povinny mít detektor namontovaný. A to se netýká jen rodinných domů nebo bytů, ale také průmyslových budov. Největší riziko požáru hrozí v noci, kdy lidé spí a nezaznamenají oheň ani kouř. Navíc unikající plyn lidský spánek prohlubuje. Když by se požár v domě objevil, hlásič okamžitě spustí alarm, který vás vzbudí. Některé jsou schopné také odeslat hlášení do telefonu, pokud doma nejste. V dnešním článku se budeme detektorům věnovat podrobně.

Povíme si, jaké jsou rozdíly mezi různými typy, jak tato zařízení fungují a na co si před nákupem dávat pozor. Čekají na vás i recenze pětice oblíbených požárních hlásičů, které vám mohou posloužit jako dobré tipy. Věříme, že vám náš nákupní rádce usnadní výběr, a vy tak budete doma v bezpečí. Pokud ještě váháte nad pořízením požárního alarmu, myslete na to, že i ten nejlevnější přístroj dokáže zachránit nejen váš hmotný majetek, ale také lidský život. Proto se jeho koupě opravdu vyplatí.

Typy požárních hlásičů

Než se pustíte do nákupu vašeho bezpečnostního přístroje, určitě se bude hodit znát rozdíly mezi různými typy. Dělení máme různá. Podle způsobu ohlášení požáru, podle toho, jak nehodu detekují i podle možnosti připojení. Postupně si tato dělení probereme, abyste získali potřebné informace a usnadnili si nákup.

Dělení podle ohlášení požáru

Na výběr máme ze dvou možností, jakým způsobem zařízení vyvolává impuls k poplachu. To je první věc, kterou si před pořízením bezpečnostního pomocníka musíte ujasnit. Existují zařízení, která je třeba spustit ručně, nebo přístroje fungující automaticky, ty, které samy rozpoznají vznik požáru.

• Manuální hlásič požáru – Tento druh se využívá hlavně ve veřejných prostorách, nikoli domácnostech. Pravděpodobně jste se na chodbách veřejných budov už setkali s červenou krabičkou, ve které se za ochranným sklem nachází černé tlačítko. To je potřeba zmáčknout, pokud by začalo hořet. Tlačítkový požární detektor tak spustí poplašný alarm a upozorní všechny v budově na požár. Tlačítko je ale potřeba stisknout manuálně, to znamená, že u požáru musíte být. Pokud by nehoda vznikla například v noci a nenašel by se nikdo, kdo by na místě pobýval, alarm by se nespustil. Právě proto se využívá u komerčních budov, které bývají hlídané, a nikoliv v domácnostech. Tyto typy jsou konstrukcí uzpůsobené tak, aby nemohlo dojít k náhodnému zmáčknutí tlačítka. Pokud je takových alarmů v budově víc, je možné zjistit, ze kterého hlásiče byla siréna spuštěna.
• Automatický hlásič požáru – Druhý typ se využívá mnohem víc, a právě tomuto se budeme v dnešním rádci věnovat. Na požár upozorní automaticky, aniž byste museli cokoliv mačkat. Detekce probíhá díky inteligentnímu kouřovému či tepelnému čidlu, kterým jsou tyto přístroje vybavené. Někdy se můžete setkat také s multi senzorovým čidlem, které zvyšuje šanci požár včas odhalit.

Dělení podle způsobu detekce

Samočinné hlásiče požáru můžeme dále dělit podle způsobu, jakým oheň v místnosti detekují. Tedy podle daného čidla, které se uvnitř nachází. Při výběru je pak třeba dbát i na to, do jakého prostoru přístroj instalujeme. Ne každý z nich je vhodný do každé místnosti. Opticko-kouřový (fotoelektrický) požární hlásič Asi nejběžnější typ je zařízení, které detekuje požár díky kouři. Opticko-kouřový požární hlásič proto, že umí detekovat změnu pohybu a odrazivosti částic vzduchu, když začne hořet. Optický přístroj má v sobě zabudovanou speciální komoru, do které se vysílá světelný paprsek.

V případě, že do komory pronikne kouř, paprsek se odrazí na přijímač a spustí poplašný signál. Při pročítání článků a vybírání vhodného přístroje můžete narazit také na pojem detektor kouře. Kouřový detektor se doporučuje i proto, že statisticky nejvíc lidí umírá právě následkem vdechnutí toxických látek ve vzduchu, než uhořením. Opticko-kouřový požární hlásič patří k těm levnějším. Jeho nákup vás vyjde jen na pár set korun. Umisťuje se hlavně do ložnic, obývacích pokojů nebo chodeb, kde by mohl mít kouř fatální následky, jelikož jsou poblíž lidé. Důležité je vědět, že tyto přístroje nejsou extra citlivé. Na druhou stranu ale díky jejich méně senzitivním čidlům vzniká málo falešných poplachů. A kam byste ho umisťovat neměli? Určitě se vyhněte koupelnám či dílnám, které jsou vlhké a prašné.

Zde by nemusel kouř správně detekovat. Teplotní požární hlásič Jak už napovídá název, tato zařízení jsou vybavená teplotním čidlem. To snímá vzrůstající teplotu. Jakmile dojde k překročení určité hodnoty, hlásič se aktivuje a spustí alarm. Oproti předchozímu typu je teplotní detektor pomalejší a trvá mu déle, než na požár přijde. Patří ale k nejspolehlivějším typům. Teplotní hlásiče můžeme rozdělit na dva druhy:

1. Termomaximální typ – Rozezná změnu teploty v daném prostoru. Jakmile začne být větší horko, než je normální stav, spustí alarm. Využívá se tam, kde i při běžném provozu ve vzduchu najdeme částice kouře nebo aerosoly, tedy například v kuchyni.
2. Termodiferenciální typ – Na rozdíl od termomaximálního rozpoznává, jak rychle k nárůstu teploty došlo. Pokud se teplota v prostoru za určený čas zvedne, nastane poplach.

Ionizační požární hlásič Tento typ umí detekovat nejen kouř, který při požáru vzniká, ale zvládá zachytit i vznikající zápach. Patří mezi citlivější zařízení, které navíc zvládá fungovat i v prašném prostředí. Nemusíte se tedy bát umístění do dílny nebo chodby. Logicky je potřeba vyvarovat se místům, kde se vyskytují výrazné pachy, typicky kuchyně nebo garáže. Funguje tak, že čidlo zaznamená pokles vodivosti vzduchu (menší množství ionizovaných částic) v měřící komoře. Zařízení tak umí zaznamenat viditelný i neviditelný kouř. Nevýhodu však má taky, a tou je přítomnost radioaktivního materiálu. Proto se bohužel složitě likviduje a bývá tak nově nahrazován optickými typy. Ostatní hlásiče Poslední tři typy nejsou ani tak požární hlásiče, jako detektory plynů. Můžete na ně ale při vybírání toho vašeho narazit.

1. Hlásič oxidu uhelnatého – Upozorní na přítomnost oxidu uhelnatého (CO), který je jedovatý. Ten se uvolňuje u nedokonalého spalování v plynových kotlích nebo karmách. Plyn je bez chuti, zápachu a barvy, proto ho těžko registrujete. Rychle se váže na hemoglobin v krvi a zamezuje dopravu kyslíku do důležitých vnitřních orgánů. Nejnebezpečnější je pro malé děti, těhotné ženy nebo osoby se srdečním onemocněním. Pokud si pořídíte detektor CO, můžete předejít velkému neštěstí.
2. Plynový požární hlásič – Rozeznává situace, kdy v místnosti uniká hořlavý plyn. Využijete ho tedy v prostorech s plynovým topením nebo propanbutanovým sporákem. Detekce unikajícího plynu bývá různá, od optického rozpoznání změny vlnění plynu přes chemickou reakci až po přístroje, které nasávají vzduch bez přestání.
3. Kombinované hlásiče – Výrobci se mnohdy nespoléhají pouze na jeden způsob detekce, ale setkat se můžete i s různými kombinacemi. Multisenzorové hlásiče většinou v čidle kombinují detekci teploty a kouře. Výjimkou není ani přídavný detektor oxidu uhelnatého. Přístroj dokáže vyhodnotit situaci podle vícero signálu, proto patří tento typ mezi nejspolehlivější. Bývá odolný vůči planým poplachům a zároveň dostatečně citlivý. Čidla v hlásičích mívají dva typy senzorů: Senzor plamene – rozpoznává plamen na základě ultrafialového nebo infračerveného záření. Funguje podobně jako kamera, která sleduje určitou oblast. Lineární senzor – rozpozná, když aerosoly hoření zeslabí intenzitu infračerveného paprsku. Zvládá pokrýt velký prostor.

Hlásič ze zákona povinný

Ačkoliv o tom mnoho lidí neví, faktem je, že od roku 2008 je přímo zákonem nařízená povinnost instalace požárních hlásičů do novostaveb i budov, které prošly rekonstrukcí. Všechny informace se dozvíte ve vyhlášce pod číslem 23/2008 Sb. Zařízení byste měli namontovat v prostoru, odkud se z budovy vychází. Vyhláška se netýká pouze bytových prostor, ale i dalších různých budov typu památkových staveb, ubytovacích zařízení nebo školních budov. Dobrá rada: Pokud se vyhláška na vaše bydlení nevztahuje, přesto vám doporučujeme hlásič nainstalovat. Stejnou informaci se dozvíte i na stránkách Hasičského záchranného sboru ČR. A hasiči dobře vědí, proč takovou věc doporučují. V loňském roce vyjeli k téměř 20 tisícům požárů, které měly fatální následky nejen v majetkové rovině, ale také v rámci lidských životů. Cena požárních hlásičů není vysoká a dovolit si je může skutečně každý.

Způsob připojení

Předpokládáme, že většina z vás se rozhodne pro koupi automatického požárního hlásiče. Stejně jako u ostatních elektronických zařízení tak k němu bude třeba nějakým způsobem připojit zdroj energie. Na výběr máte ze tří možných variant:

1. Autonomní požární hlásič

Typ požárního detektoru, který funguje na baterie. Výhodou těchto modelů bývá nízká pořizovací cena, nicméně berte na vědomí, že další náklady spolkne nákup baterií. Mínusem je i nutná kontrola, zda jsou baterie stále nabité a není třeba je vyměňovat. Tyto autonomní hlásiče požáru fungují samostatně a není možné propojit je vzájemně mezi sebou. Naopak potěší funkcí i v případě, že dojde k výpadku elektrické energie. Jelikož nejsou na elektrické síti závislé, dokážou upozornit na požár i v tomto případě.

2. Drátový požární hlásič

K přívodu energie dochází pomocí drátového kabelu. Většinou jsou tyto typy také vzájemně propojené a výjimkou nebývá ani napojení na centrální zabezpečovací systém, který dokáže na požár upozornit pomocí SMS nebo skrze speciální aplikace ve vašem mobilu. Jeho největší nevýhodou jsou montážní práce, které je nutné provést. Nepotěší ani vyšší cena. Za to ale získáte přístroj, na který se můžete spolehnout a který není závislý na vybíjejících se bateriích.

3. Bezdrátový požární hlásič

Místo elektrických kabelů probíhá napájení takového přístroje pomocí akumulátoru. Často se jedná o chytřejší zařízení než autonomní typ, jelikož dokáže v případě požáru informovat odesláním SMS zprávy či pomocí mobilní aplikace. Takovou funkcí oplývají požární hlásiče s vysílačem. K telefonu hlásič zpravidla připojíte pomocí Bluetooth nebo Wi-Fi. Výhodou je fakt, že při jeho instalaci nemusíte provádět žádné složité stavební práce, stačí ho buďto přilepit nebo přišroubovat ke zdi. Stejně jako u prvního typu ale musíte dbát na výměnu baterií.

Důležité parametry a vlastnosti

S výběrem požárního hlásiče se pojí důležité vlastnosti, kterým se vyplatí rozumět. Patří k nim zejména tyto:

Maximální dosah

U této veličiny obvykle platí, že s cenou přístroje roste i dosah, v rámci kterého zařízení zvládne teplo nebo kouř rozpoznat. Levnější modely mívají dosah do 10 m. Pokud si ale jste ochotni zaplatit, můžete získat detektor s dosahem až 300 m – většinou ale bývají v sadě po více kusech.

Směrová závislost

Pod tímto odborným názvem se skrývá vlastnost, při které hlásič spustí alarm stejně rychle bez ohledu na to, z jaké strany se k němu dostane kouř. Týká se autonomních detektorů a je klíčová z hlediska rychlosti odhalení požáru. Testuje se v laboratořích v kouřovém tunelu, kde k detektorům postupně přichází kouř ze všech možných stran. Než si tedy pořídíte svůj vlastní hlásič, zajímejte se o to, jak vyvinutou tuto vlastnost má. Bývá ovlivněna celkovou konstrukcí přístroje a umístěním měřící komory, do které se musí dostat kouř.

Požární citlivost

Pak tu máme požární citlivost, která poukazuje na to, jak široké spektrum druhů kouře je schopný detektor rozeznat. V domácnostech se totiž nachází množství hořlavých materiálů, které se při požáru chovají jinak. Některé doutnají (bavlna, dřevo), jiné hoří extrémně rychle (papír, plast či hořlavá kapalina). Zaměřte se tedy na to, aby váš hlásič měl spektrum co nejširší.

Možnost vzájemného propojení

Skvělá vlastnost, která dokáže mnoho zachránit. Pokud například začne hořet v noci v garáži, která je umístěná poměrně daleko od obytné části, nemusí detektor obyvatele domu vzbudit. A než by se aktivoval hlásič umístěný blízko ložnice, kde obyvatelé spí, mohlo by být už pozdě. Když se ale detektory propojí, spustí poplach všechny najednou, ačkoliv kouř zaznamená pouze jediný z nich. Tuto vlastnost oceníte nejen v domácnosti, ale hlavně ve větších objektech. Dříve se hlásiče propojovaly jen pomocí kabelů, což je poměrně komplikované a nevzhledné řešení. Dnes už ale můžeme využít bezdrátové sítě, která funguje stejně dobře a je estetická a snadná k uvedení do provozu.

Hlasitost sirény

Důležitý parametr, který nás upozorní na probíhající požár. Samozřejmě platí, že čím hlasitější alarm je, tím dál se můžeme od zařízení nacházet. Naprostá většina zařízení na trhu ale disponuje stejnou hlasitostí, a to 85 dB.

Odolnost

Protože tato zařízení musí perfektně fungovat v různých podmínkách, bývají vybaveny ochranným krytím. To se určuje a srovnává za pomoci standardizované certifikace kódů IPXX, podle které přesně poznáte, jak odolný hlásič je. Můžete se tak setkat s označením např. IP20, IP31 apod. První číslo značí odolnost vůči vniknutí cizího předmětu nebo prachu, druhé pak odolnost vůči vodě. Čím vyšší číslo je, s tím vyšší odolností můžete počítat.

Provozní teplota a vlhkost vzduchu

Jak už jsme si řekli při výčtu všech možných typů detektorů, odlišujeme hlásiče vhodné do různých prostředí. Některé mají problémy fungovat v prašném prostředí, jiné ve vlhkém a tak dále. S rozhodováním při koupi nám pomáhají údaje o provozní teplotě a vlhkosti. Zpravidla se setkáváme s hlásiči, které fungují v teplotě od 0 do 40 stupňů Celsia a vlhkosti vzduchu mezi 10-90 %.

Funkce a příslušenství

Důležité je hlavně to, aby byl protipožární požární hlásič spolehlivý a dokázal pracovat samostatně. Pak má ale spoustu dalších funkcí, které přinesou pohodlnější užívání. Tyto jsou nejčastější:

LCD displej

I když tento doplněk není nezbytně nutný, občas se hodí. Zobrazuje například stav baterie, hodiny nebo výpis naměřených hodnot. Bývá podsvícený, aby se snadno četl i v noci.

Signalizace poruchy a stav baterie

Pokud si pořídíte bezpečnostního pomocníka autonomního či bezdrátového typu, tato funkce vás upozorní na nízký stav baterie, kterou je třeba vyměnit. Informaci dostanete buďto prostřednictvím zvukového signálu, pomocí LCD displeje nebo světelné diody. Právě dioda se často využívá pro upozornění na poruchu zařízení. Test stavu baterie můžete provést zmáčknutím příslušného tlačítka na hlásiči. Zkoušet byste je měli alespoň jednou měsíčně. Dle normy ČSN EN 14604 musí baterie v takovém zařízení vydržet minimálně jeden rok bez výměny. Dobrá rada:  Některé hlásiče deklarují výdrž baterie i 10 let. Většinou jsou to ale přístroje, které neumožňují výměnu baterky, jakmile se tedy vybije, je nutné vyměnit hlásič kompletně. A to už nevyznívá tak pozitivně.

Autotest

Novější modely disponují funkcí autotest, kdy zhruba každé dvě minuty provádějí kontrolu stavu hlídaného prostoru.

Propojení s telefonem

Nejmodernější požární hlásiče můžete propojit s mobilem.  Máte tak jistotu, že se o případném požáru dozvíte i v okamžiku, kdy nebudete doma.

Dočasné vypnutí alarmu

V situacích, kdy zapomenete v troubě koláč nebo něco připálíte na plotně a vytvoříte doma kouř tak hutný, že spustíte poplašný signál, tato užitečná funkce zastaví falešný poplach. Většinou to bývá na dobu 10 minut, během které můžete kouř vyvětrat. Vypnout hlásič dočasně můžete i předtím, než se siréna spustí.

Paměť

Některé hlásiče umí zpětně zobrazit již proběhnuté poplachy, a to společně s patřičnými informacemi.

Kamera

Některé lepší požární hlásiče disponují kamerou, která sleduje zájmovou oblast.

Uchovejte si návod k použití

Více než u jakýchkoli jiných přístrojů je právě u hlásiče skutečně nutné prostudovat si podrobně návod. Jinak se může stát, že něco zanedbáte a výsledky pak mohou být tragické. Navíc je každý požární detektor kouře jiný a funguje na jiném principu, proto si opravdu leták bedlivě pročtěte. V návodu najdete hromadu užitečných informací. Často nabízí schéma znázorňující vhodné umístění hlásičů podle různých druhů objektů. Jinak tomu totiž bude v průmyslové budově, jinak v panelovém bytě i rodinném domě. Dočíst byste se také měli přesné kroky, jak postupovat při instalaci na stěnu nebo strop. Chybět by neměly ani informace o předcházení požáru nebo pokyny v případě, že požár propukne.

Jak správně rozmístit hlásiče

Když už jste si rozmysleli, jaký hlásič si koupíte, budete muset pouvažovat, kam ho umístíte. Zároveň budete muset řešit, jestli vám postačí zařízení jedno, nebo jich pořídíte víc. V ideální situaci by měl mít každý pokoj v rodinném domě nebo v bytě svůj vlastní detektor (mimo koupelnu). Ty by se měly navíc propojit a vytvořit ideálně společnou síť. Předpokládáme ale, že většina z vás zvolí menší počet detektorů. Kam je umístit? Doporučujeme namontovat jeden hlásič do centrální části obytného prostoru, třeba do chodby nebo haly. Pokud má váš byt či dům více pater, určitě zvažte umístění jednoho detektoru kouře do každého patra. Co se týká polohy v dané místnosti, je vhodné situovat detektor doprostřed místnosti, maximálně 6 metrů nad zemí a pokud je to možné, ideálně aspoň 60 centimetrů od stěny.

Dobrá rada: Pokud pořizujete detektor úniku plynu, vyplatí se zjistit, jakou hustotu má plyn, který vás potencionálně může ohrozit. Od toho se totiž odvíjí správné umístění. Hlásiče lehkých plynů je dobré situovat blízko ke stropu, pro těžké pak spíše k podlaze. Zvažte také umístění hlásiče do ložnice. Právě zde se totiž nacházíte v největším nebezpečí. Ve spánku velmi těžce zaregistrujete požár, a navíc jsou právě spící lidé nejvíc ohrožení toxickými plyny, které při hoření vznikají. Rozmístění dle typu hlásiče:

• Kouřový detektor – Neboli optický, fotoelektrický, se doporučuje umístit do místností v domácnosti s teplotou vzduchu mezi 4 až 38 °C. Vyvarujte se umístění do kuchyně, na půdu nebo do garáže, kde je vyšší koncentrace prachu a výparů. Je zde větší šance na spuštění falešných poplachů.
• Teplotní hlásič – Oproti kouřovým hlásičům je tento typ mnohem víc odolný vůči falešným poplachům, které bývají vyvolané prachem a výpary. Fungují na principu zaznamenání změny teploty s pomocí termistorového senzoru. Hodí se na půdu, do garáže i kuchyně.
• Hlásič oxidu uhelnatého – Detektor oxidu uhelnatého doporučujeme pořídit každému, kdo doma má plynový kotel, právě tam totiž vzniká vysoké riziko otravy. Dále je ideální umístit ho do každé místnosti s potencionálním nebezpečím úniku CO – tedy tam, kde je sporák, kotel, krb, kamna, ohřívač vody nebo spalovací motor. Nainstalujte ho ideálně do kuchyně, obýváku nebo ložnice a dětského pokoje.

Testování požárního hlásiče

Abyste se mohli na hlásič plně spolehnout, je třeba být si jistý, že funguje. Jen tak se vyhnete nepříjemnému překvapení v podobě jeho selhání při opravdovém požáru. Určitě se tedy vyplatí jeho pravidelná kontrola. Každý hlásič funguje trochu jinak, proto si určitě nejprve prostudujte návod od výrobce. Ke kontrole hlásiče nepotřebujete žádnou speciálně proškolenou osobu, jako je tomu v případě hasicích přístrojů, kontrolu u detektorů provádíte sami. Způsoby, kterými lze provést test nezávadnosti požárního hlásiče jsou různé. Nejčastěji tyto:

• Testovací tlačítko – slouží ke kontrole hlasitosti sirény. Spustí alarm kontrolně.
• Testovací sprej – přípravek s podobnými aerosoly, které vznikají při hoření. Je třeba našplíchat ho do předepsané vzdálenosti od zařízení a počkat. Jestli ani na několik pokusů nebude hlásič reagovat, je třeba přístroj vyměnit.

Dobrá rada: Pokud nemáte k dispozici testovací sprej, můžete ho nahradit cigaretou. Buďto ji přidržte u zařízení, nebo přímo vyfoukněte kouř. Do 10 sekund by měla přijít reakce. Pokud samotestování nevěříte, můžete si zařídit revizi požárního hlásiče od odborníka. Cena kontroly požárního detektoru není nijak vysoká.

Co dělat při požáru?

Kdybyste se stali svědkem požáru, první, co nutně musíte udělat je zachovat si chladnou hlavu. Zkuste nepanikařit a raději se držte těchto rad. Pokud je oheň malý, můžete se ho pokusit uhasit sami. Zpravidla se oheň hasí vodou, ale jsou případy, kdy je to extrémně nebezpečné a je třeba postup promyslet. To se týká hlavně požáru elektřiny nebo nebezpečných látek, ale i běžných komodit, které doma používáte, např.:

• Olej na smažení nehaste vodou! Vznikl by sloupec ohně, od kterého by snadno chytly další věci. Tuk uduste – například pokličkou nebo mokrou textilií.
• Pokud hoří topný olej nebo benzín, taktéž jej zaduste.
• V případě, že začne hořet elektrika, vždy nejprve vypněte proud a poté začněte hasit vodou. Nebo můžete použít speciální hasicí přístroj.

Pokud dojde na klasický požár, postupujte podle těchto zásad:

• Okamžitě volejte linku 150 nebo 112 a ohlaste, že hoří.
• Upozorněte na požár všechny v okolí, nejběžněji křikem “hoří”.
• Zkontrolujte, jestli se v blízkosti požáru nenacházejí další lidé. Pokud jim nejste schopni pomoci, zapamatujte si, kde se nacházejí, nebo dané místo označte. Jakmile přijedou požárníci, ohlaste jim informace.
• Skvělé bude, pokud se vám povede omezit šíření ohně. Vypněte elektřinu, pozavírejte dveře a pokuste se odstranit hořlavé materiály. Pokud je požár menší, můžete ho zkusit uhasit sami.
• Opusťte prostor tak, jak vám říká evakuační řád. Pokud je budova patrová, využijte schodiště. Nikdy nejezděte výtahem! Tedy, myslete na osobní bezpečnost – zakryjte si ústa a nos vlhkou látkou, namočte si oblečení (pokud máte čas!). Vezměte s sebou jen to nejnutnější, jako jsou osobní doklady, léky nebo peníze.
• Jakmile se na místo dostaví hasiči, dbejte jejich pokynů.

Cena

Hlásič požáru je bezpečnostní zařízení, které můžete koupit za velmi různorodou cenu. Ta se odvíjí podle typu i podle toho, kolika různými funkcemi disponuje. Abyste měli jistotu kvalitního produktu, je určitě dobré poohlédnout se po osvědčených značkách typu Honeywell, Emos, Konig nebo Solight.

Levné požární hlásiče

Nejlevnější přístroje můžete koupit už do 200 Kč. Nepočítejte samozřejmě s žádnými speciálními technologiemi. Očekávejte detektory kouře s dosahem zhruba do 3 metrů. Obvykle k detekci využívají fotoelektrický senzor.

Kvalitní požární hlásiče

V cenové kategorii okolo 1 000 Kč získáte přístroj, který disponuje signalizačními diodami nebo menším podsvíceným displejem. Dále pravděpodobně nebude chybět tlačítko pro testování a paměťová funkce. Čidlo očekávejte elektrochemické.

Špičkové výrobky

Nejlepší požární hlásiče můžete koupit i za 3 000 Kč. Většinou už se jedná o multifunkční zařízení, která fungují na principu rádiových vln. Zvládnou operovat v bohatém rozsahu teplot a také je možné napájet je několika způsoby – kabelem i baterií.

Veronika G.

Vystudovala jsem umění a estetiku na olomoucké univerzitě. Mou největší vášní je cestování za cizími kulturami, místy a zážitky. Výlety a práce v zahraničí mě naučily angličtinu, dodaly odvahu a posílily v pokoře. Ráda poznávám nové lidi a miluje dobré jídlo. Ve volném čase se mimo turistiku, přírodu, hudbu, knihy a psaní věnuji kreslení portrétů a ilustrací.

Sledujte nás na sociálních sítích

Na FB, Instáč a Twitter píšeme novinky o nakupování na internetu a zajímavé tipy, které na covybrat.cz nenajdete.