Jak vybrat televizi

Aktualizováno v listopadu 2021

Chcete koupit novou televizi? Dejte si dohromady seznam vlastností, které vám na TV vadí a naopak těch, které chcete či oceňujete. Možná to zní na první pohled hloupě, ale na trhu je několik technologií a každá z nich má odlišné svoje silné a slabé stránky. Neexistuje univerzální „nejlepší volba“, ale je třeba výběr nové TV přizpůsobit potřebám a zvyklostem kupujícího. Díváte se na televizi z úhlu? Jste náruživý hráč? Sledujete ji spíše večer nebo přes den? Trápí vás „vybledlé barvy“? To je jen příklad otázek, které je dobré si zodpovědět. Vyznat se ve složité nabídce pomůže náš podrobný rádce.

Test televizorů 2021

NázevKde koupitKontrastÚhlyBarvyKonstrukceDynamikaSystémCelkem
1.LG G1Zjistit cenu100%85%95%90%90%80%
91%
Recenze
2.Sony XR-55A80JZjistit cenu100%85%90%90%90%80%
90%
Recenze
3.LG 55CXZjistit cenu100%80%90%90%90%80%
89%
Recenze
4.LG OLED55C1Zjistit cenu100%80%90%90%90%80%
89%
Recenze
5.Panasonic TX-55HZ980EZjistit cenu100%80%90%90%90%75%
88%
Recenze
6.LG B1Zjistit cenu100%80%90%85%80%80%
87%
Recenze
7.LG OLED55A1Zjistit cenu100%80%90%85%75%80%
86%
Recenze
8.Samsung QE55QN90AZjistit cenu90%65%90%90%90%80%
85%
Recenze
9.Sony XR-75X95JZjistit cenu80%70%85%85%90%80%
82%
Recenze
10.Samsung QE55QN85AZjistit cenu65%80%80%90%85%80%
79%
Recenze
11.Sony Bravia KD-55XH9505Zjistit cenu65%70%90%80%90%80%
79%
Recenze
12.Samsung QE55Q80TZjistit cenu70%55%85%80%85%80%
76%
Recenze
13.Sony XR-55X93JZjistit cenu75%55%80%80%85%80%
76%
Recenze
14.Samsung QE55Q80AZjistit cenu45%80%75%80%85%80%
73%
Recenze
15.Samsung QE55Q70AZjistit cenu70%50%80%75%80%80%
73%
Recenze
16.Hisense 55U8QFZjistit cenu75%50%80%80%75%75%
73%
Recenze
17.Samsung QE55Q70TZjistit cenu70%50%80%75%80%80%
73%
Recenze
18.Samsung QE55Q60AZjistit cenu60%55%80%70%70%80%
69%
Recenze
19.LG 55NANO80Zjistit cenu40%75%75%70%70%80%
67%
Recenze
20.Samsung UE55TU8072Zjistit cenu65%50%70%70%60%70%
65%
Recenze
21.Samsung UE55AU7172Zjistit cenu60%50%70%70%60%70%
63%
Recenze

Otestovali jsme ve srovnávacím testu 17 modelů televizí. Jako referenční úhlopříčku jsme si vybrali rozměr 55 palců, což je 140  na centimetry. Výrobci mají obvykle u jedné řady stejné funkce a velmi podobnou kvalitu tv panelů, proto můžete v testu hledat i jiné rozměry, než 55″ a porovnání televizí bude stále relevantní. Nejlepší televize 2021 a vítěz testu je TV LG G1, těsně za ní Sony XR-55A80J, v těsném závěsu následovaná LG C1, která však nabízí jen o málo méně. A přitom stojí výrazně méně. Proto bude asi většina kupujících volit raději LG C1.

Porovnání parametrů testovaných televizí

NázevObnovovací frekvence (Hz)PodsvíceníZobrazovací technologieTyp paneluPrůměrná doba odezvy (ms)Uvedení na trh
1.LG G1100neOLEDOLED (evo)22021
2.Sony XR-55A80J100neOLEDOLED32021
3.LG 55CX100neOLEDOLED22020
4.LG OLED55C1100neOLEDOLED22021
5.Panasonic TX-55HZ980E100neOLEDOLED22020
6.LG B1100neOLEDOLED32021
7.LG OLED55A150neOLEDOLED32021
8.Samsung QE55QN90A100DirectQLEDVA82021
9.Sony XR-75X95J100DirectLCDVA122021
10.Samsung QE55QN85A100DirectQLEDIPS82021
11.Sony Bravia KD-55XH9505100DirectLCDVA102020
12.Samsung QE55Q80T100DirectQLEDVA102020
13.Sony XR-55X93J100DirectLCDVA122021
14.Samsung QE55Q80A100DirectQLEDIPS (pravděpodobně u většiny produkce)112021
15.Samsung QE55Q70A100EdgeQLEDVA10 2021
16.Hisense 55U8QF100DirectQLEDVA142020
17.Samsung QE55Q70T100EdgeQLEDVA152020
18.Samsung QE55Q60A50EdgeQLEDVA162021
19.LG 55NANO8050EdgeLCDIPS162020
20.Samsung UE55TU807250EdgeLCDVA 182020
21.Samsung UE55AU717250EdgeLCDVA152021
zpět nahoru ↑

Jakou televizi bych aktuálně doporučil ke koupi

Aktualizováno v říjnu 2021.

Nejlepší televize do 5 000 Kč

Při takto nízké ceně je výběr skutečně obtížný a musím přiznat, že rozdíly mezi značkami jsou malé. U mainstreamových značek (LG, Sony, Samsung atd..) se do takové ceny většinou nemáte šanci vejít a zbývají tedy menší výrobci. Rovněž i menší úhlopříčky okolo 32 a 40 palců. Pokud vybíráte svoji hlavní televizi, doporučuji raději nějakou dobu šetřit a zkusit se dostat do následující cenové kategorie. Pokud vás omezují fyzické rozměry, nebo je rozpočet 5 000 opravdu hraniční, tak zvažte Philips 32PHS5505 50 Hz IPS panel, HDready rozlišení (při této velikosti stále použitelné), relativně slušný a svižný (s ohledem na cenu) operační systém, zvuk také docela použitelný.

Přepínání programů není nejrychlejší (ale to u snad žádné takto levné tv), ale DVB-T2 funguje spolehlivě. Pokud chcete ještě o pár set nižší cenu (jde sehnat okolo 4 200 Kč), můžete se odvážit do GoSAT GS3260E -jen HD (1366 x 768) a 50 Hz, ale při takové velikosti a v případě druhé či třetí tv do domácnosti jako kulisa je i toto rozlišení použitelné, pokud chcete zaplatit co nejméně. Tentokrát by se mělo jednat o VA panel (nevím, jestli v celé sérii). Nastavování v operačním systému je trochu hra na schovávanou, naštěstí většinu věcí stačí najít jen jednou. Jinak pro něj platí klasické neduhy takto levných přístrojů – slabší zvuk, lehce zmatený operační systém a pomalejší reakce.

Nejlepší televize do 10 000 Kč

Většinou se pod 10 000 Kč u slušné 55ky dostaneme v rámci životního cyklu televizoru až kolem předvánočních slev. Před touto dobou mohou být ceny lehce nad (cca 11 – 12 000 Kč). Pokud se vám nechce čekat, doporučuji raději těch pár tisíc připlatit, než jít do čínských televizorů pod 10 000 Kč. Aktuálně je za mě v této kategorii takovým univerzálním vojákem Samsung AU7172. Na svoji cenu má velmi solidní obraz, propracovaný a plynulý systém. Jedinou zásadní nevýhodou je fakt, že nepodporuje starší filmový kodek xvid a zvuk ve formátu DTS. Pokud sledujete jen televizní vysílání, tak vás to nemusí nijak trápit.

Pokud je to pro vás z nějakého důvodu zásadní problém, pak je alternativou LG 55UP7500. LG má o něco horší obraz (a IPS panel, místo VA u Samsungu), ale přehraje i filmy ve starším formátu. Samsung (respektive VA panel) nabídne lepší černou barvu, IPS zase vyšší jas a lepší pozorovací úhly.

Nejlepší televize do 15 000 Kč

S VA panelem by po čase mohla být nejrozumnější volbou Samsung QE55Q60A. Nicméně nyní se prodává za cca 17 000 Kč. Časem však spadne na úroveň 15 000. Ale do té doby si buď musíte trochu připlatit a nebo využít dříve zmíněného Samsungu AU7172. Toto je taková mezi kategorie. Po uvedení na trh do této kategorie spadá jen málo televizorů, ale časem jejich cena padá a dostávají se na tuto úroveň. Nenáročnému divákovi bude stačit i televizor do 10 000 Kč, zatímco ty co čekají od televizoru více se musí podívat k 20 000 Kč. V případech zmiňovaného Samsunqu Q60A se jedná o 50 Hz VA panel. Platforma Samsungu kromě skvělého a jednoduchého systému přináší i některá omezení. Konkrétně se jedná o nepodporu kodeku DivX, zvuku ve formátu DTS a chybějícího konektoru pro sluchátka. Od Hisense je tu s cenou okolo 15 000 Kč Hisense 55U7QF – opět VA panel, ale také jen 50 Hz.

Nejlepší televize do 20 000 Kč

Pro příznivce VA panelu je tu Samsung QE55Q80T, který je sice za 22 000 Kč (během léta byl dokonce pod 21 000 Kč), ale v této cenové hladině nemá konkurenci. 100 Hz panel, HDMI 2.1, osvědčený systém Tizen od Samsungu. Přímé podsvícení a vysoký kontrast zaručují skvělý obraz. Bohužel nepodporuje Dolby Vision, což je nyní nejrozšířenější HDR formát. Sony je bohužel aktuálně v této úrovni docela drahé Sony XR-55X93J, je za 28 000 Kč.

Pro příznivce IPS lze doporučit LG 55NANO913PA. Cenově je lehce nad limit, ale je to novinka a bude postupně padat směrem dolů. Má 100 Hz panel, podporu Dolby Vision, podpora HDMI 2.1 a velmi dobré pokrytí barevného spektra, slušný jas a tedy použitelné HDR.

Co však doporučuji zvážit je LG CX. Loňský top model OLED od LG lze běžně koupit za 25 000 Kč. A to je skutečně výborná volba, která vše ostatní z této kategorie strčí do kapsy. Pokud sledujete většinu času obsah ve vysoké kvalitě a nechcete za televizi utratit jmění, tak tohle je aktuálně ta nejlepší možnost.

Nejlepší televize do 30 000 Kč

Tady je výběr opravdu výborná LG OLED55C1, který jsem zmniňoval i v předchozí sekci. Fantastický OLED od LG, který jde pořídit okolo 25 000 Kč. Asi nejlepší koupě co lze aktuálně mít. Chápu, že OLED není pro každého a velmi dobrý výběr je i mezi LCD, zejména Sony KD-55XH9505 (trochu smutné je, že jen o pár tisíc výše dostanete 65 palcovou variantu). To je asi nejlepší LCD co lze okolo této cenové hranice pořídit (v tuto chvíli lehce nad 32 000 Kč). Má vyšší jas a nehrozí u ní ani teoretické riziko vypálení.

LG bohužel zvolna vyklízí pole u lepších 4K LCD. Mezi 4K televizory se soustředí na OLED a LCD špičku si nechává pro 8K televizory. Samsung na tuto cenovou úroveň už také lehce pokukuje s Samsung QE55QN90A, která je za 34 000 Kč. Špičkové miniLED od Samsungu můžee zaujmout hráče, či lidi co mají přeci jen strach z OLEDu. Ve srovnání se Sony je to spíše otázka preferencí. Pro náročné diváky spíše Sony, pro hráče jasně Samsungu. Ale svůj vliv bude mít i operační systém, či citlivost na blooming.

Nejlepší televize do 40 000 Kč

V této cenové hranice už se dostaneme spíše na vyšší velikost než na lepší televizory. Proto bych doporučil Sony XR-65X93J (miniLED Samsung QE65QN90A je bohužel s cenou moc vysoko, narozdíl od její 55 palcové verze) nebo OLED LG 65CX. Kromě už zmíněné LG, se dostaneme i k OLED alternativám od jiných výrobců např. OLED od Panasonicu, Sony či Phlipisu. Zde obecně platí, že loňské či předloňské modely (pokus se ještě prodávají) jdou koupit okolo 40 000 Kč v 65 palcích. Letošní modely lze za tuto částku mít jen v 55 palcích a nutno říct, že rozdíly v kvalitě obrazu jsou v zásadě malé. Celkově platí, že rozdíly mezi nimi jsou poměrně drobné a jde o osobní preference. Pro ty co nejvíc koukají na cenu, je racionální volba LG, které ji má většinou nejnižší. Philips nabídne speciální podsvícení Ambilight, Panasonic asi nejvěrnější barvy na trhu a Sony rovněž skvělé barvy a dokonalé zpracování pohybu.

zpět nahoru ↑

Jak vybrat TV podle parametrů

Vybírejte podle toho, co sledujete

Dříve než se dostaneme k jednotlivým důležitým parametrům výběru televize, jako je úhlopříčka nebo rozlišení, je zásadní otázka: co na ní budete sledovat. Čtenáři se často v komentáři pod článkem ptají jaká televize je pro ně nejlepší. Strašně moc to záleží na jejím využití. Uvedu několik příkladů: Sleduji hlavně klasické TV vysílání Jestliže sledujete výhradně televizní vysílání, tak nemá cena kupovat 65 palců velký OLED panel za 70 a více tisíc. Kvůli nízkému rozlišení (jen část kanálů je v HD, hodně je jich ještě v nízké kvalitě), bude obraz stejně trochu rozkostičkovaný a kvalita displeje a dalších funkcí takhle drahého panelu se nemá šanci na plno projevit.

Ano, bude mít lepší obraz než stejně velká televize za 20-30 tisíc, ale ten rozdíl nebude nijak velký. Naopak rozdíl v ceně je pro většinu lidí obrovský. Jako rozumná volba mi zde přijde 49-55 palců velký přístroj s cenou okolo 15 000 – 20 000 Kč. Ideální poměr ceny a výkonu. Sleduji TV vysílání, ale i filmy ve vysoké kvalitě  Případně hrajete hry na novější konzoli. Je jedno zda se jedná o DVD či Blu-ray disky, nebo máte předplacený Netflix. Zde již má cenu investovat do kvalitnějšího zobrazovadla, záleží co vám dovolí rozpočet. Čím menší je podíl sledování tv vysílání, tím více se můžete klonit k dražším televizím.

Opět vycházejte ze svého rozpočtu. Dobře vám poslouží televize v cenové hladině z předešlého odstavce, ale u filmů ve vysoké kvalitě je již divácký zážitek u dražšího přístroje někde jinde. Díky kvalitnímu zdrojovému videu se není potřeba bát ani úhlopříčky 65 palců a vybírat lze z cenové hladiny od nějakých 30 000 – 70 000 Kč. Existují sice ještě dražší televizory, ale rozdíl v kvalitě je opravdu minimální a cenový i několika násobný. 65“ obrazovky jsou výrazně dražší než ty 55“. Řekl bych, že 55“ je volba rozumu a 65“ srdce.

Velikost televize

Než se vydáte do obchodu, promyslete si jak velkou televizi chcete – především jde o velikost úhlopříčky televize. Měli byste vědět, že velká obrazovka vždy neznamená lepší pocit ze sledování televize. Jestliže máte menší obývák, televizní kanály nepřijímáte ve vysokém rozlišení a nemáte ani blu-ray přehrávač, televizi s obří úhlopříčkou příliš nevyužijete. Televizi s velkou úhlopříčkou využijete tehdy, když přijímáte signál ve vysokém rozlišení. Ten se šíří přes HD televizní kanály, blu-ray nosiče a také ho využívá spousta videoher. Jestliže váháte nad tím, jak velkou televizi koupit, změřte si velikost obýváku, nebo pokoje, ve kterém ji budete sledovat. Doporučené vzdálenosti a průměrné velikosti TV uvádíme v tabulce níže. Pozorovací vzdálenost televize je však také individuální záležitostí. Zohlednit musíte kvalitu signálu, typ programu nebo filmu, okolní podmínky a osobní preference.

Rozlišení televize

Na pozorovací vzdálenost má velký vliv rozlišení vysílání:

    • 4K = Ultra HD – rozlišení 3840 x 2160 pixelů nabízí 4x více zobrazovaných informací, než standardní Full HD
    • Full HD – rozlišení 1920 x 1080 pixelů už  dnes také pomalu zastarává (myšleno v nabídce výrobců televizorů), ale zdaleka ne všechny televizní stanice v něm vysílají
    • HD ready – rozlišení 1280 x 720 pixelů je dnes již zastaralé a ve většině případů nedostačující

Doporučená pozorovací vzdálenost

S ohledem na to, že většina prodávaných televizí má 4K rozlišení jsme upravili tabulku doporučené vzdálenosti. První sloupec udává velikost obrazovky, druhý to jak daleko by jste měli být daleko od 4K televize na které sledujete klasické televizní vysílání a poslední je určen pro vzdálenost na sledování 4K filmů. 

Tyto tabulky berte jako orientační. Jako lidé nejsme všichni stejní a neexistuje žádná vědecky podložená poučka, která by přesně stanovila úhlopříčku tv s ohledem na sledovací vzdálenost.

Důležité jsou i osobní preference. Jsou lidé, kteří vám řeknou, že by se k menší tv než 65 palců už nikdy nevrátili a pokukují o 75 nebo 85 palcích. Při takto velké úhlopříčce už ale ve většině případů (kvůli zdrojovému videu, ne kvůli televizi) není dokonalý obraz. Naopak další skupina lidí proto bude považovat 65 palců za maximum co dává smysl. Na závěr poznámka pro hráče. Zkuste hrát střílečku či akční hru na 75 palcové televizi. Nemalé části z nás se bude po hodině „motat hlava“.

Jak bude vypadat běžné vysílání na opravdu velké úhlopříčce? Představte si, že vyfotíte fotku na svůj telefon. Na displeji telefonu vypadá skvěle. Na obrazovce notebooku, už vidíte že některé detaily nejsou ideální a na velké obrazovce televizoru by tyto nedostatky byly ještě více patrné. A principiálně stejně funguje velká úhlopříčka a obraz v „horší kvalitě“, řekněme cokoliv pod fullHD.

Velikost úhlopříčkyObvyklá velikost televize šířka x výškaDoporučená vzdálenost pro standardní vysíláníDoporučená vzdálenost pro 4K obsah
32“ / 81 cm72 cm x 48 cm1,3 – 1,8 m0,7 – 0,8 m
40“ / 101 cm91 cm x 60 cm1,4 – 1,9 m1 – 1,2 m
49“ / 125 cm110 cm x 71 cm1,6 – 2,1 m1,4 – 1,6 m
55“ / 140 cm124 cm x 76 cm2,0 – 2,4 m1,8 – 2 m
65“ / 165 cm145 cm x 91 cm2,5 – 3 m2,2 – 2,4 m
75“ / 190 cm167 cm x 105 cm3 – 3,5 m2,4 – 2,6 m

Vzdálenost od televizoru dle mého také závisí i na tom jaký druh obsahu hodláte sledovat. U sportu či hraní her je většina lidí raději o něco blíže obrazovce, zatímco při sledování vizuálně nenáročného obsahu (seriály, debatní pořady) zase nevadí, když jste o kousek dále.

Umístění

Někteří z nás (ať už z vlastních preferencí, nebo kvůli tomu jaké jsou omezení obývací stěny) ukrývají televizor do obývací stěny a kolem něj jsou různé skříňky, vitríny a podobně. Pokud je možné, doporučuji se tomu vyhnout. A to ze dvou důvodů: Tím prvním je zvuk. I když v rámci hodnocení každého současného televizoru zmiňuji, že i poměrně levné externí reproduktory udělají větší parádu, tak pořád platí, že tv, která „má okolo sebe místo“, dokáže podat výrazně lepší zvuk než ta, kterou uvězníte do těsného sevření nábytku. Ideální vzdálenost, kterou by tv od zdi či stěny nábytku za ní měla mít je 15 – 20 cm.

Říkáte si, jak je to tedy s montáží na zeď? To bude mít vždy zkreslený zvuk? Moderní televizory poznají, že jsou pomocí držáku připevněny přímo ke zdi a upraví nastavení zvuku, aby se s tím co nejlépe vyrovnali. U některých je třeba to udělat ručně v nastavení. Druhým důvodem může být přítomnost technologie dodatečného osvícení, například Ambilight (kterou používá Philips) je při takovém umístění (zvlášť pokud je hodně těsné), skoro nepoužitelná. I zde potřebujete jistou vzdálenost od zdi či stěny za displejem. Ideálním případ opět alespoň 15 cm. Co se montáže na zeď týče, hodně záleží na tom, jaký držák zvolíte.

Na trhu je mnoho druhů a často záleží i na rozpočtu jaký je k dispozici. U těch „lepších“ není problém televizor trochu nahnout směrem dopředu a snáze se dostat třeba k výstupů pro HDMI nebo USB, kterou jsou z boku přístroje. Jiné lze zase pomocí skládacího ramene vysunout jak kupředu, tak i do boku. Takže si televizor dokážete správně nasměrovat i když sedíte třeba mimo obývací pokoj u jídelního stolu. Mnoho diváků to asi nepotřebuje, ale pokud vy ano, doporučuji jít navštívit nějaké větší elektro. Názorná ukázka a vlastní zkušenost vám dá mnohem lepší představu.

Výška do jaké umístit televizor. Rovněž důležitá otázka. Při pohodlném sezení na gauči či křesle chcete mít obrazovku tak vysoko, abyste pohodlně měli její cca polovinu až dvě třetiny pod úrovní očí. Příliš vysoké umístění, při kterém musíte hlavu vytáčet nahoru není dobrý nápad.

Typy televizního signálu

Další důležitou věcí, která ovlivní nákup televize je televizní signál. Naprostá většina současných televizorů má tunery pro příjem všech podporovaných druhů digitálního televizního vysílání. To se označuje jako DVB – zkratka anglických slov Digital video broadcasting. Co tak úžasného do našich obrazovek přináší a jaké jsou možnosti jeho příjmu? Vezmu to z druhého konce a podíváme se společně, jaké byly nevýhody analogového vysílání.

První z nich byla nutnost zobrazit to co se právě vysílá. Takže žádné pouštění pořadu ze záznamu jako je to běžné dnes nebylo možné. Analogové vysílání je také mnohem více náchylné na šum a vliv odrazu signálu či rušení od jiných vysílačů. Z toho vznikal zdvojený obraz, takzvané duchy. Proto bylo méně vysílačů, které byly silnější a nebylo tolik oblastí s překryvem. U digitálního vysílání se naopak může využívat více slabších (a levnějších) vysílačů. Navíc dokáže přenášet obraz ve vyšší kvalitě. V dnešní době je běžné, že tunery pro příjem televizního vysílání jsou přímo součástí televizoru. Výhody pro interní variantu tuneru jsou zřejmé.

Můžete používat stejný ovladač jako pro televizi a nemáte v domácnosti další přístroj navíc. Pro externí variantu pak hovoří propracovanější uživatelské prostředí a z něj plynoucí pokročilé možnosti typu – mazání stanic, které nechcete nebo možnost zálohy vašich naladěných stanic. To u některých integrovaných tunerů nejde, jiné to zvládají s přehledem. Každopádně je možné přijímat tento druh signálu i na staré televizi, stačí koupit externí tuner neboli set-top box.

  • DVB-T – pozemní vysílání (vznik standardu 2004)
  • DVB-T2 – pozemní vysílání nové generace (vznik standardu 2009)
  • DVB-S – satelitní vysílání (vznik standardu 1997)
  • DVB-S2 – satelitní vysílání nové generace (vznik standardu 2005)
  • DVB-C – kabelové vysílání (vznik standardu 1994)
  • DVBC-2 – kabelové vysílání nové generace (vznik standardu 2009)

DVB-T

Základní standard digitálního pozemního vysílání. Funguje tak, že je obraz i zvuk digitalizován a vysílán v takzvaném multiplexu. Multiplex obvykle obsahuje více (4-6) programů pohromadě. Digitalizovaný obraz je nutné komprimovat, protože je datově velmi náročný. Pro komprimaci se využívá známý formát mpeg2. Ten počítá s nedokonalostí lidského oka a odstraňuje drobné detaily v obraze, kterých si příliš nevšímáme. Protože se jednotlivé snímky od sebe příliš neliší, tak se posílají jen změny. Původní velikost datového toku je zhruba 160 Mbit/s a po komprimaci se dostáváme pod 8 Mbit/s. Tedy více než dvacetinásobné zmenšení. Podobně se zachází i se zvukem. A aby mohl být obraz se zvukem znova spojen, dochází k tzv. multiplexování. To jest vysílání v rámci multiplexu.

DVB-T2

Nový standard televizního vysílání. První testovací síť byla u nás spuštěna 1.3.2017. Jednalo se o vysílače Praha Žižkov a Cukrák. To zda vaše televize podporuje tento standard lze snadno zjistit na webu www.dvbt2overeno.cz . Kompletní přechod na tento typ vysílání byl dokončen na konci roku 2020. Definitivní vypnutí DVB-T je plánováno na 1.2.2021. To znamená, že tou dobou musíte mít televizi co podporuje DVB-T2 nebo zakoupit externí DVB T2 set top box. Podle informací od Českých Radiokomunikací by se mělo vysílání v tomto standardu držet minimálně do roku 2030. Uvidíme jak jestli to tak doopravdy bude. Výhody oproti staršímu formátu DVB-T jsou tyto:

  • možnost příjmů více televizních programů
  • více programů bude také v HD (díky vyšší kapacitě sítě)

DVB-C

Digitální televizní vysílání v kabelových sítích. Zjednodušeně kabelová televize nebo kabelovka. Díky dostupnosti kvalitního připojení až do domu přináší velké množství programů, které navíc mohou být ve vysoké kvalitě. Nevýhoda je její omezená dostupnost. Protože náklady na rozvody kabelů nejsou malé, tak se nabídka omezuje na větší a velká města. Pokud bydlíte na vesnici, můžete na kabelovku zapomenout. Druhou nevýhodou je, že se jedná o placenou službu. Svému poskytovateli budete platit pravidelný měsíční poplatek.

DVB-C2

Oproti původní verzi přináší navýšení přenosové kapacity, což umožňuje příjem obrazu ve vyšší kvalitě.

DVB-S

První generace digitální družicového vysílání. Pracuje s obrazovou kompresí mpeg2 a audio kompresí mpeg1.

DVB-S2

I v tomto případě přináší nový standard možnost přenosu obrazu a zvuku v lepší kvalitě. Pro kompresi obrazu se používá kodek mpeg4 a pro zvuk AC-3. Mimochodem, víte proč jsou na satelitu některé programy kódovány? Odpověď je snadná. Zatímco u pozemního vysílání je dosah limitován signálem vysílače, tak u satelitu je dosah ohromný. Klidně celá Evropa. A televize mají zakoupena vysílací práva jen pro určité území. Například Česká Televize má práva jen pro území ČR. A to by u nekódovaného satelitního vysílání nebyla schopna zajistit.

8bit vs 10bit

Jde o tzv. barevnou hloubku, aneb to, kolik různých barevných odstínů je obrazovka schopna zobrazit. Prvně ta jednoduší verze. 8bitová hloubka umožňuje zobrazit 16 777 216 barev. Teď ta trochu náročnější část. Jak jsme se k tomu číslu dostali. Jak víme tak každý pixel se skládá z několika subpixelů. V barevné struktuře RGB jsou to tři. Červený (Red), zelený (Green) a modrý (Blue). Každý z těchto subpixelů dokáže zobrazit 256 odstínů (černé, zelené a modré barvy).

Jednoduchým násobením 256 x 256 x 256 se dostaneme právě k číslu 16 777 216. A kolik víc tedy dokáže zobrazit 10bitový panel. Asi budete překvapeni. Principálně je vše stejné, jedinou změnou že v 10bitové struktuře umí každý pixel zobrazit 1024 barevných odstínů. Takže jdeme znova násobit. 1024 x 1024 x 1024. A výsledek je 1 073 741 824 barev. Což je přesně 64x víc než co dokáže 8bitů. Díky tomu jsou přechody mezi barvami plynulejší a celkově jsou barvy věrnější. Viz. obrázek níže. Hezky to ilustruje například tento obrázek. Vidíte že u 10 bitů je přechod sluneční záře mnohem plynulejší a přirozenější než u 8 bitů. 

Má 10bitů vůbec smysl? Poznám ho jako uživatel? Upřímně, je to spíše investice do pro obsah ve vysoké kvalitě. V současné době ho využijete u videa s podporou HDR. A pouze u některého typu scén. Viz následující odstavec o FRC. Takže moje doporučení je následující, pokud je 10 bitová tv jen o pár tisíc dražší než je strop vašeho rozpočtu, zapřemýšlejte zda můžete trochu připlatit. Jestli je rozdíl větší, tak bych ji nekupoval a raději za takových 5-8 let pořídil novou televizi a staré se zbavil (prodej/rodiče/chalupa atd..). Také ji podle mého nemá cenu kupovat, pokud sledujete pouze klasické tv vysílání.

 zdroj: zero-friction.net

FRC (Frame Rate Control)

Co je to FRC? Tato otázka vás možná už také napadla, protože se s tímto pojmem můžete často setkat u televizorů či monitorů. Kousek výše jsme probírali rozdíl mezi 8 a 10 bity. V současné době však snad žádný z moderních televizorů známých značek nepoužívá čistě 8 bitové panely. Nižší a část střední třídy mají 8 bitů + FRC, ti “lepší” pak mají plných 10 bitů. Jen rychle zrekapituluji, že “obyčejný” 8 bitový panel dokáže zobrazit necelých 17 milionů barevných odstínů, 10 bitový jich dokáže zobrazit lehce nad jednu miliardu.

Asi si říkáte, že 8 bitů + FRC bude někde mezi touto úrovní. Není tomu tak, i 8 bitů + FRC dokáže zobrazit stejný počet odstínů jako čistých 10 bitů, tedy přes jednu miliardu. Proč tedy doporučuji mít čistých 10 bitů (pokud to rozpočet dovolí)? Důvod je prostý. 10 bitový panel dokáže zobrazit každý odstín z oné miliardy za pomoci samostatné barvy. 8 bitů + FRC to řeší jinak. Ty odstíny, které jsou mimo dosah 8 bitového panelu zobrazí tak, že na daném pixelu zobrazuje v rychlém sledu (jeden snímek odstín A, druhý snímek odstín B) dva odstíny ze kterých ve výsledku složí ten požadovaný. Další příklad technologie co vychází z nedokonalosti našeho lidského oka. Často funguje velmi dobře, že si rozdílu nevšimnete. V praxi to však někdy má za následek jev, který se v angličtině označuje jako “flickering”. Česky je asi nejlepší překlad “blikání”.

Pro ilustraci se podívejte na tento příklad:

zdroj

Nepříjemný je fakt, že mnoho výrobců často označuje jako 10 bitový i ten panel, který má 8 bitů + FRC. Protože on přeci zobrazí stejný počet barev jako 10 bitový, že …. Ale jak se říká, když dva dělají totéž, není to vždy totéž – jak můžete vidět na předchozím obrázku. V praxi to na obrazovce televizoru tak výrazné není, ale patrné to za některých situací je. Zejména při tmavých odstínech. Důležité je mít na paměti, že ve spoustě případů dokáže 8 bitů + FRC být pro naše oko na stejné úrovni jako 10 bitů. V některých případech (záleží na scéně) však rozdíl uvidíte.

Co z toho plyne? Bitová hloubka panelu je další z dílků skládačky, která společně tvoří kvalitu obrazu televizoru. Stejně jako v ostatních aspektech i zde platí, že pokud chcete špičkový obraz pro 4K HDR filmy vaším cílem by mělo být 10 bitů. Pokud sledujete běžné tv vysílání, není to pro vás nijak extra zásadní parametr.

zpět nahoru ↑

Typ panelu obrazovky

Výrobci se jím příliš často nechlubí a ani prodejci tuto informaci příliš neuvádí. Přesto jde o jeden ze základních faktorů při výběru televizoru. Proč je to tak důležité? Každý z různých typů panelů má odlišné silné a slabé stránky. Nelze úplně snadno rozlišit, že jeden typ je špatný a další dobrý. Každý má svoje přednosti s ohledem na sledovací podmínky a na vaše osobní preference. V současné době se nejčastěji setkáváme s IPS a VA panely.

Jak nejspíš víte, každá LCD obrazovka se skládá z jednotlivých bodů, tzv. pixelů. Ty mají tzv. RGB struktur která vlastně znamená tři základní barvy. Červenou (red), zelenou (green) a modrou (blue). Když jimi prochází elektřina, tak jimi může či nemusí procházet světlo. Když jimi světlo vůbec neprochází, vzniká černá barva. Když světlo může procházet, tak podle úhlu pod jakým se to děje a postavení jednotlivých bodů vznikají ostatní barvy. Oba typy panelů fungují ve své podstatě stejně, ale každý z nich na to jde trochu jinou cestou. A to je také důvod, proč dosahují odlišných výsledků.

VA panely

VA je zkratka pro vertical alignment, česky by šlo říct svislé zarovnání. Díky němu propouští jednotlivé body méně světla. Proto dokáže lépe zobrazit černou. To znamená, že díky tomu má i vyšší kontrast (poměr mezi nejtmavší a nejsvětlejší barvou, kterou dokáže zobrazit).

IPS

Zkratka v tomto případě znamená In-Plane Switching (podrobně rozebráno na wikipedii). A jednotlivé prvky v displeji jsou umístěny vodorovně. To má za následek lepší pozorovací úhly a většinou vyšší hodnoty maximálního jasu.

No a která je lepší?

O podání černé barvy jsme již mluvili, jasným vítězem je zde VA panel. Podobně tenhle pomyslný souboj dopadá i v oblasti kontrastu. Co se týče věrnosti zobrazení barev v rámci barevného spektra, tak zde jsou výsledky vyrovnané. Ani jedna technologie nepřevyšuje tu druhou. Zatím to teda vypadá na jasné vítězství VA, má IPS šanci něčím ho zvrátit? První možností jsou pozorovací úhly. Při pohledu ze strany ztrácí přesnost zobrazení barev a kontrast, výrazně pomaleji než VA. U nich je obraz deformovaný už někde kolem 25 stupňů, u IPS je to až okolo 50 stupňů.

Co se týče zvládání pohybových scén, tak opět vychází srovnatelně. Jste z toho zmatení a nevíte kterou vybrat? Neberte to jako stoprocentní dogma, ale IPS panely se hodí více do místností, kde je hodně slunečního světla (a sledujete tv přes den) nebo do větších místností kde sledujete televizi z úhlu. VA panely jsou pro vás lepší když sedíte přímo před televizí, dokážete zamezit slunečnímu svitu a rádi sledujete filmy (u nich nejvíce oceníte hlubokou černou a vysoký kontrast). Do práce a zasedaček rozhodně IPS. Kvůli pozorovacím úhlům a lepší viditelnosti na slunci.

zpět nahoru ↑

Technologie zobrazování

  • LCD
  • QLED
  • OLED
  • QD-OLED
  • ULED
  • microLED
  • miniLED
  • LTPS lcd

LCD

LED vs LCD jaký je v tom vlastně rozdíl? LED televizory jsou vlastně pořád LCD. Akorát využívají LED podsvícení místo CCFL (jak tomu bylo cca před deseti lety). Asi nejsprávnější název by bylo něco ve tylu LED-LCD tv nebo LCD televize s LED podsvícením. Ale velcí výrobci by se stejně snažili vymyslet nějaké zajímavější jméno, aby svoji variantu technologie odlišili. Jedná se o technologie ve které je vyrobená naprostá většina televizorů v levném a středním segmentu. Ale pokrok nejde zastavit a proto se dostává i k dalším možnostem.

QLED

Je „jen“ rozšířením běžných LCD televizí podsvícených LED diodami. Těch je většina v současné době prodávaných televizorů. Inovace Samsungu spočívá v přidání Quantum dot technologie (pro podrobné vysvětlení odkaz na anglickou wikipedii). A jak Quantum dot funguje? Jedná se o nanočástice z krystalického materiálu, které mají rozměry pouhých pár nanometrů. Dokáží se zabarvovat do jednotlivých částí RGB spektra (velké jsou do červena, naopak malé do modra). Jejich životnost je podle zrychleného testu životnosti okolo 20 – 30 000 hodin, než dojde k poklesu intenzity jasu. Což pro představu znamená zhruba 3 roky nepřetržitého provozu (24 hodin každý den).

Průměrná domácnost prý sleduje tv 4-5 hodin denně, takže v tom případě vás čeká zhruba 15 let provozu, než dojde ke zhoršení kvality obrazu. Během této doby budou technologie úplně jinde, takže stejně budete uvažovat o výměně. Z tohoto pohledu se tedy není čeho bát. Jak už víte, tato technologie je prosazovaná zejména Samsungem a na její vlně se zkusí prosadit i Hisense nebo americké Vizio. U Samsungu došlo letos ke zlepšení pozorovacích úhlů za cenu mírného zhoršení kontrastního poměru. Oproti minulým rokům dochází ke zvýšení počtu zón u funkce lokálního tlumení. Pokroky u této technologie jsou docela drobné, ale pořád výraznější než u OLEDu, který na nějaký významnější posun stále čeká.

OLED

Je zkratka z anglického „Organic Light Emitting Diode“. Zjednodušeně řečeno na rozdíl od běžných LCD obrazovek není OLED podsvícený, ale jednotlivé body vyzařují světlo samy. Takže se každá jednotlivá buňka může „vypnout“ a vytvořit absolutní černou barvu. Tohoto stavu je možné dosáhnout díky vícevrstvé struktuře OLED buňky. Ta se skládá z několika vrstev, z kterých je asi nejvíce důležitá tzv. EML vrstva (Emissive Layer). Ta je tvořena organickými polymerními materiály, které jsou schopny produkovat světlo o určité barvě. Oproti LCD panelům (i QLED) jsou výrazně rychlejší. To je důležité pro hraní her, či sledování sportovních utkání. Dokonalou černou barvu jsme již zmínili a proto se dostáváme, k poslední zásadní výhodě a tou jsou pozorovací úhly.

Zatímco u LCD řešíte volbu mezi pozorovacími úhly (IPS panely) a kvalitní černou barvou (VA panel), tak OLEDy nabízejí oboje v jednom a ještě ve vyšší kvalitě. Ani zde svět není černobílý a kromě zmíněných výhod, tu máme i nevýhody. Tou první je stále relativně vysoká cena, která bude v průběhu let klesat až k hranici „běžné tv v ČR“. To znamená těsně pod 20 000 Kč. Druhým nedostatkem je tzv. „vypalování“ obrazovek. To znamená, že pokud je na obrazovce pravidelně a po dlouhou dobu zobrazený statický obraz, tak může po čase dojít k stálému zobrazení tohoto obrazu. Typickým příkladem je dlouhodobé sledování programu se zobrazeným logem, hraní her, u kterých jsou na stejném místě zobrazen určitý ovládací prvek. Například ukazatel životů. Důležité je, že k vypálení může dojít. Doba zobrazení statického obrazu, po které k tomu může dojít, jsou ve většině případů vyšší stovky hodin.

Nicméně podle zkušeností některých uživatelů, kteří hrají dlouhodobě jednu hru, k vypálení nedošlo i po několika letech. Výrobci OLEDů jsou si tohoto problému vědomi a novější generace jsou (pravděpodobně) k vypalování méně náchylné. Pravděpodobně píši proto, že je potřeba několik let od vydání televizoru, k získání relevantních zkušeností majitelů OLED přístrojů. Z toho je zřejmé, že většina zkušeností s vypalováním se týká přístrojů z roku 2016 a částečně 2017. Jak jsou na tom současné modely OLED televizorů se dozvíme za pár let.

Každopádně moderní OLEDy mají několik opatření proti tomuto neduhu. Například automatické rozpoznání loga a jeho zobrazení s menším jasem, či „čištění“ po vypnutí obrazovky. Zde je důležité, aby se tv vypínala tlačítkem na ovladači a nikoliv „tvrdým“ odpojením od elektrické sítě. Ačkoliv se to ze závěru nemusí zdát, jsem osobně velký fanda OLED televizorů a z pohledu kvality obrazu je považuji za to nejlepší co je v současné době k dispozici. Všem potenciálním zájemcům doporučuji zvážit potenciální riziko. V případě, že televizi měníte často, dejme tomu každých pět let, tak bych se OLEDu vůbec nebál. Naopak, pokud chcete přístroj, který vám velice pravděpodobně vydrží 10 let či více, tak bych byl při jeho nákupu opatrnější.

Video na kterém si můžete užít dokonalou černou barvu OLEDu:

QLED, nebo OLED TV?

Obě technologie dokáží výborně a věrně zobrazovat barvy. V pokrytí barevného spektra těsně vede QLED, který dokáže zobrazit skoro celou škálu DCI-P3. Ale OLED zaostává jen o malinký kousek. Kde je OLED aktuálně bezkonkurenční je podání černé barvy. QLED totiž stejně jako další LCD panely produkuje světlo celou svojí plochou a nedokáže dokonale ztemnit všechny body na obrazovce. Naopak OLEDy dokáží vypnout každý jednotlivý bod a díky tomu mohou zobrazit dokonale černou barvu. Z toho plyne i lepší kontrast u OLED obrazovek. Díky temnější černé barvě je rozsah mezi nejsvětlejší a nejtmavší barvou větší.

Naopak QLED má vyšší maximální jas a je proto lepší volbou do hodně prosvětlených prostor a sledování tv za dne. Osobně si myslím, že nejde jednoznačně říct, že nejlepší technologie je OLED či QLED. Vždy záleží na prostředí, ve kterém je tv umístěna, sledovacích zvyklostech a preferencích. Ty jsou ve většině případů subjektivní. Pro někoho je podání černé na IPS panelu zásadní problém a pro dalšího je dostatečné.

QD-OLED

Největší světový výrobce televizorů Samsung se snaží neusnout na vavřínech a zkouší rozvíjet nové technologie. V rámci své dceřiné společnosti Samsung Display má v plánu investovat do nové technologie QD-OLED. Jedná se o rozšíření OLED technologie o kvantové tečky – Quantum Dots (QD). Takže může opět dojít ke zmatení neznalého nakupujícího. LED s kvantovými tečkami je QLED a OLED s nimi bude QD-OLED. Dle zatím dostupných informací by měl být výrobní proces Samsungu jednoduší (což nejspíš znamená i levnější), ale to se teprve uvidí, stejně jaká bude přímé srovnání OLED vs QD-OLED.

Na rozdíl od LG a jeho WRGB čtyřpixelové struktury (kdy se bílý subpixel používá pro zvýšení jasu), bude QD-OLED klasické RGB struktura. Teoreticky je možné, že QD-OLED bude využit v budoucnu u levnějších modelů, a u vrcholných řad bude využito microLED. Oboje je zatím vzdálená budoucnost (můj odhad je zhruba pět let), takže teprve uvidíme, zda se odhady vyplní.

ULED

Další zkratka, s kterou se u televizorů (a která neznalému zájemci, ještě více komplikuje orientaci při výběru) můžete setkat je ULED. Jedná se o zkratku Ultra LED, kterou pro část svojí produkce používá firma Hisense. V zásadě se jedná o variantu (řekněme rozšíření) standardní LED tv. Něco podobného jako má Samsung se svojí řadou QLED. Rozšíření se týká oblastí jako je pokrytí barevného spektra, technologie lokálního tlumení a zpracování pohybu. De facto tedy jde o marketingové označení firmy Hisense pro část svojí produkce. Nelze říct, zda je lepší QLED, LED nebo ULED. Vždy záleží na konkrétním modelu, jeho schopnostech a výbavě.

MicroLED

Co jsou to OLED televizory, jsme si už řekli. Navíc jsou na trhu už docela běžné, přestože patří k tomu dražšímu, co si můžeme koupit.Technologie o které se už nějakou dobu mluví a vypadá to, že se v ní následujících letech setkáme u televizorů v sériové výrobě. Na konferenci DisplayWeek byl k vidění 7,5 palců velký prototyp, zatím jen v rozlišení 720x 480. Ještě před uvedením v televizorech se s touto technologií nejspíše setkáme v menších chytrých zařízeních, jakou jsou telefony nebo chytré hodinky či náramky. Navzdory těmto nadějným zprávám před sebou mají výrobci ještě pěknou řadu překážek, které musí překonat před cenově dostupnou výrobou.  Doba se již posunula a MicroLED je cesta, kterou si vybral například Samsung, zatvrzelý odpůrce OLED panelů, který v současnosti využívá vlastní QLED technologii (ta má výrazně blíže ke klasickému LCD než OLED).

Na významné výstavě CES v roce 2018, představil obří obrazovku s úhlopříčkou 146 palců (to je 3,7 metru!) a s příznačným názvem The Wall – Zeď. Velký zájem o tento směr má i světoznámý výrobce telefonů Apple, který skoupil několik menších firem, které se v této oblasti angažují. A co nám tento zázrak má přinést? Mají to být stejné výhody, jako mají OLED televizory, tedy dokonalou černou barvu a fantastický kontrast. Navíc by měla být eliminována nevýhoda OLEDu a tou je omezená životnost, která vede k často zmiňovanému vypalování obrazu.

MicroLED jsou vlastně mnohonásobně (cca 100x) menší LED body, které se rovněž skládají z červených, zelených a modrých subpixelů. Oproti OLED, ale nevyužívají organické látky a proto nehrozí jejich vypalování. Také nebude potřebovat žádné podsvícení a i jeho spotřeba při provozu má být na menší úrovni. Díky velké hustotě jednotlivých bodů, což nejspíš povede k vyššímu maximálnímu jasu a úžasnému zobrazení HDR obsahu. Z principu této technologie by navíc mělo být možné vyrábět velké úhlopříčky. Navíc teoreticky i bez rámečku, takže přístroj bude vypadat ještě majestátněji.

Otázkou je, jak se v takovém případě popasují s umístěním reproduktorů. Už se začínáte radovat? Na to je ještě příliš brzy. Výroba je zatím stále velmi nákladná a chybová, takže není ekonomicky smysluplná oproti už fungujícím technologiím. Současné odhady pro uvedení MicroLED televizorů mluví o 4-5 rocích. Samsung je o něco optimističtější a ohání se rokem 2020. Takže, až časem uvidíme, zda se vůbec dostane na trh a zda to bude takový přelom. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by mohl být. Každopádně je nutné zpočátku počítat s vysokou cenou, která bude postupem času klesat. Stejně jako je tomu teď s OLED panely.

MiniLED

MiniLED je své podstatě mezikrok mezi klasickými LED (LCD) televizory a vytouženě očekávanou MicroLED technologií. U LCD mají jednotlivé diody velikost v řádu milimetrů, u miniLED desetin milimetru a u MicroLED méně než setiny milimetru. Díky tomu jich lze do displeje umístit násobně více než u současného řešení. Hlavní přínos by měl být u podání černé. Zóny lokálního tlumení (local dimming) jsou u současných LCD v počtu desítek, či menších stovek u špičkových modelů. S miniLED by jich mohly být až tisíce.

Výsledkem bude lepší kontrast a vyšší jas. Ze současných modelů založených na miniLED (začátek roku 2020) je tu například TCL 65X10, který má 768 stmívacích zón. Směr, kam by se miniLED mohlo ubírat do budoucna, ukázala společnost Tianma (zdroj) představila prototyp displeje pro mobily s funkcí lokálního tlumení sestávajícího z cca 4 600 jednotlivých zón, velkými pozorovacími úhly a kontrastním poměrem vyšším než 100 000 : 1.

Rovněž pokrytí barevného spektra a jas by měly být na vysoké úrovni. U jasu by to mělo být víc než 1 000 nitů. Z dostupných informací to vypadá, že MiniLED má k masové produkci o kousek blíž než MicroLED. Při uvedení na trhu bude jejich cena nejspíš hodně vysoká. Veřejnosti byl představen notebook s MiniLED 15,6 palců velkým displejem (zdroj). Měl 4K rozlišení, kontrast 20 000:1 a jas více než 1000 nitů. K tomu obnovovací frekvenci 200 Hz a pokrytí barevného spektra DCI-P3 blížící se 100%. Skutečně zajímavé hodnoty.

Od roku 2021 jsou miniLED panely relativně běžné ve své nabídce je má například Samsung nebo LG. Zatím je to spíše drobná evoluce současných LED televizorů než nějaká revoluce. Lokální tlumení má více zón (většinou do tisíce), ale neduhy lokálního tlumení jako třeba podsvícení způsobující blooming u titulků zůstavají. I když v poněkud menší míře než dosud. Ale je to první rok, věřím že technologie má své limity před sebou a bude se časem zlepšovat.

LTPS LCD

Tuto zkratku jste ještě neslyšeli? Jedná se o Low Temperature PolySilicon LCD a už hezkých pár let se s nimi lze setkat u displejů mobilních telefonů. K tomu, aby se tato nadějná technologie dostala do obřích úhlopříček potřebných pro moderní televizory má ještě daleko, ale už se zvolna začíná prosazovat do trochu větších obrazovek. Typicky notebooky nebo displeje v automobilovém průmyslu.

zpět nahoru ↑

TV vychytávky a reklamní chytáky

Přemýšlíte jakou televizi koupit? Nenechte se nachytat marketingovými slogany a podívejte se, co vlastně znamenají.

Podsvícení

Jsou dva typy LED podsvícení.

  • Edge Lighting (Edge-Lit / Edge LED) – jednotlivé body LED podsvícení jsou rozmístěny po kraji obrazovky a z nich se světlo rozvádí pomocí světlo vodivé desky do zbytku obrazovky. Je to levnější, dají se snáz chladit a televize s nimi jsou tenčí. Černá není tak hluboká a okraje obrazovky mají tendence být světlejší než její střed.
  • Direct Lighting (Direct LED / LED Backlit / Full LED / full array LED) – technologie u které jsou jednotlivé LED body umístěny přímo za LCD panelem. Mezi nimi je ještě jedna speciální vrstva, která má za účel co nejrovnoměrnější rozvedení podsvícení obrazovky.

Pro představu starší video od společnosti LG. Ukazuje nám, jak vypadá struktura panelu a podsvícení u obou typů. Je to krátké a docela pěkně udělané. Jen nám trochu lže v tom, že přímé podsvícení je méně náročné na prostor než podsvícení Edge.

Lokální stmívání (local dimming)

Co je to podsvícení už víme. Takže si můžeme vysvětlit i co je to tajemné lokální stmívání. Nejde o nic jiného, než že se jednotlivé body (či klidně jeden bod) přímého LED podsvícení ztemní. Díky tomu může být černá barva (či tmavé barvy obecně) tmavší a hned máme na světě vyšší kontrast a ostrost. Tedy kvalitnější obrazový zážitek. Ale nenechte se napálit i některé hodně levné televize se touto funkcí chlubí, často ale dosahují nevalného výsledku a skoro žádného zlepšení obrazu. Tato technologie může být použita u Edge LED, ale tam mohou být vždy ztlumeny jen skupiny bodů a nikoliv jednotlivé body samostatně.

A tím se plynule dostáváme k dalšímu termínu, s kterým se můžete setkat a to je blooming efekt (někdy také označovaná jako halo efekt). Halo je anglický výraz pro svatozář. U televizního obrazu o něm nejčastěji hovoříme, když se objeví světlý objekt na tmavém pozadí, z kterého „prosvítá“ světlo i do jeho blízkého okolí. Jak je možné že se to děje? Záleží to na tom, kolik je za panelem LED bodů a jestli je tv dokáže ztmavovat jednotlivě nebo jen ve skupinkách. Čím více jich je a čím podrobněji je tv dokáže ovládat, tím je blooming efekt menší. A jak asi správně tušíte, je to věc, kterou výrobci skoro vůbec neuvádějí.

Příklad bloomingu:

Zachyceno během zobrazování loga Netflixu při startu aplikace. Toto je spíše extrémnější případ a staticky zachycený, v praxi a při sledování filmů to není tolik rušivé. Vidíte, jak se jednotlivé zóny začínají podsvěcovat a tím rozbíjejí jednolité černé pozadí.

Jas

U jasu je důležité si uvědomit, že lidské oko vnímá změny jasu v logaritmické stupnici (zdroj). Co to znamená? Že když vedle sebe dáte dva televizory a první z nich má jas 800 nitů a druhá 1 000 nitů. Pro naše oko není ta druhá o 25 % jasnější než první. Ale potřebujete zhruba pěti násobnou hodnotu pro pocit dvojnásobného jasu. Takže v našem příkladu je druhá televize o zhruba o 5 % jasnější. Což je mezi námi i hodnota, kdy dokážeme vidět rozdíl. Pro zhruba dvojnásobný jas vedle sebe potřebujete dát tu nejlevnější televizi z nabídky Samsungu (pro rok 2021 např AU7172 s cenou cca 12 000 Kč) a model z druhého spektra nabídky (Samsung QN90A s cenou okolo 30 000 Kč).

Má tedy cenu jas vůbec řešit? Za mě rozhodně ano, je to jedna z částí skládačky, která určuje celkovou kvalitu obrazu. Navíc na vnímání jasu má vliv mnoho dalších faktorů. Jas okolí (množství světla v místnosti), velikost televize, pozorovací vzdálenost nebo třeba i věk diváka. Zvláště pro časté sledování ve dne je jas důležitý. Takže když budete mít dva televizory s jasem 700 a 750 je koupě toho s vyšším jasem spíše drobnější argument, než automatická volba. Ale tak to u televizorů funguje. Dražší modely mají o pár procent lepší jas a kontrast, o pár procent lepší obrazový procesor, o pár procent lepší zpracování pohybu atd… Ale když se to dá celé dohromady, tak je výsledek výrazně lepší. 

HDR

Zkratka anglické High Dynamic Range, kterou do češtiny můžeme přeložit jako vysoký dynamický rozsah, se v posledních pár letech začíná objevovat u čím dál více obrazovek. Jak tato technologie funguje a čemu pomáhá? Prvně trochu teorie. Lidské oko dokáže vnímat výrazně větší úrovně jasu, než které současné technologie dokážou zobrazit. Zkusme si to představit, že lidské oko vnímá jas v realitě okolo sebe v imaginárním rozsahu 0 – 1000.

Schválně neuvádím žádné jednotky, jen to jen smyšlené číslo pro ilustraci. Při nahrání filmu a jeho následném zpracování máte jas u záznamu uložený v rozsahu 0-100. V dnešní době už existují televize, které ho dokáží zobrazit ve vyšším rozsahu, než ve kterém byl pořízen. A co to znamená? Jednoduše ho převedou na vyšší rozsah. Zkuste si to představit jako, když si zvětšujete fotku pořízenou na mobilu. Malé zvětšení je v pohodě, ale čím více přibližujete, tím víc vidíte nedostatků ve zvětšeném obraze.

Takže HDR video nemá při svém zpracování snížený rozsah jasu. Obsahuje také další meta informace o tom, jak má každý obraz zobrazit (zjednodušeně: tohle je tmavá část, tenhle roh naopak světlý atd..). Díky tomu se nemusí při zobrazení uměle natahovat a obraz vypadá i při zvýšeném jasu dobře. Existuje několik norem pro HDR obsah a ty rozšířenější z nich jsou nastaveny tak, že jsou nad možnostmi současných televizorů. To znamená, že s námi nejspíš nějakou dobu vydrží, než je vytlačí nová technologie. Než se do nich pustíme, si musíme říct, že jednotkou jasu je jeden nit, pro zkoumavé přidávám odkaz na wiki. Současné panely dokáží zobrazit od nějakých 400 nitů (ty levné) až nad 2 000 nitů (ty nejlepší).

Typy HDR standardů

Na trhu existuje větší množství standardů vedle sebe. Mezi dva nejrozšířenější patří v současnosti HDR10 a Dolby Vision. Některé televizory nepodporují Dolby Vision (typicky Samsung), HDR10 podporuje většina televizorů. Proč je tomu tak? Opět se jedná o licenční poplatky, tentokráte za Dolby Vision. To je důvod, proč ho někteří výrobci mezi svoje přístroje nezařazují vůbec a jiní pouze do vyšších řad – typicky třeba Sony. Kromě těchto dvou se můžeme setkat s HDR10+ a HLG (které má však trochu jiné určení).

Srovnání

NázevBitů (max.)Počet barevMaximální jas
HDR10101,07 miliardyaž 1 000 nitů
HDR10+101,07 miliardyaž 4 000 nitů
Dolby Vision1268,7 miliardyaž 10 000 nitů

Většina „klasického“ (SDR) videa je zpracována v 8 bitech, které dávají k dispozici 16,7 milionu barev. HDR oproti tomu pracuje minimálně s 10 bity, které umožňují využití více než jedné miliardy barev. Platí, že čím více barev je obrazovka schopna zobrazit, tím lépe výsledný obraz vypadá. Hlavně má plynulejší a jemnější přechody mezi podobnými barvami (typicky třeba různé odstíny modré oblohy). Jak vidíte tak teoreticky je v této oblasti jasným vítězem Dolby Vision, který podporuje 68 miliard barev. V tuto chvíli (2021 a dalších odhadem min. 5 let nejspíše nebudou) však na trhu nejsou televizory, které by měly 12 bitový panel.

I 10 bitový je výsadou spíše dražších modelů. I u maximálního jasu vidíte teoretickou dominanci Dolby Vision. Opět ale platí, že jen málo současných displejů je schopno zobrazit více než 1 000 nitů. Natož aby se alespoň vzdáleně blížilo 10 000. Možná začínáte přemýšlet, jak televizor obrazí scénu, která je definována za pomoci metadat na 2 500 nitů, když je jeho displej schopen maximálních 800 nitů? Využívá k tomu tzv. mapování tónů (tone mapping). Velmi zjednodušené vysvětlení: Dejme tomu že náš přístroj má maximum oněch 800 nitů. Video je v rozsahu 0 – 4 000 nitů.

Tv pak vše v rozmezí 0-500 nitů zobrazí ve správných hodnotách. Zbývajících 500-4 000 nitů videa vezme a převede ho do své volné kapacity 500 – 800 nitů. Takže scéna, která je definována pro 4 000 nitů bude na displeji zobrazena při 800 nitech. Scéna s 2 000 nity, bude mít třeba 650 nitů. Vlastní proces je pochopitelně mnohem matematicky složitější, ale principiálně funguje takto.

HDR10

nejrozšířenější podporu a je přítomný na mnoha streamovacích službách nebo Ultra HD Blu-ray discích. Je totiž zdarma, za jeho využití není třeba platit žádné licenční poplatky. Hlavním rozdílem mezi HDR10 a Dolby Vision je ten, že druhá jmenovaná technologie podporuje dynamická metadata. Říkáte si, co že to jsou ta metadata? A proč jsou dynamická? Metadata říkají televizoru v jaké „podobě“ byl záznam pořízen. Jsou to vlastně takové instrukce, které popisují jak se má daná scéna či film zobrazit. Tzv. „master“ nastavení obrazu bylo nejspíš provedeno na vynikajícím displeji, jehož jas byl klidně tisíc nitů.

S něčím takovým se běžně u většiny prodávaných přístrojů nesetkáte. Váš přístroj si proto na základě metadat přizpůsobí obraz s ohledem na svoje možnosti. Nyní se dostáváme k rozdílu mezi statickými a dynamickými metadaty. U těch statických dojde k „nastavení obrazu“ jen jednou, po spuštění filmu či seriálu. To znamená, že hranice pro maximální a minimální jas se nastaví pro celý film/seriál. Naproti tomu dynamická umožňují „toto nastavení“ u každé scény, či dokonce u každého snímku. U HDR10 je tedy nepříjemné, že některé scény mohou být nastaveny jako moc tmavé, či naopak světlé. U HDR standardů, které využívají dynamické metadata toto nehrozí, protože může být každá scéna uzpůsobena.

Dolby Vision

Dolby je především široce známé jako lídr na poli audio standardů. Kdo by neznal Dolby Digital nebo (hlavně z kin) Dolby Atmos. Dolby Vision se místo zvuku zaměřuje na obraz a zlepšení zážitku při domácím sledování filmů. Přemýšlíte jak velký dopad má Dolby Vision na kvalitu diváckého zážitku? Může mít skutečně velký. Ale nemusí to tak být vždy. Jednak potřebujete kvalitní televizi, která má vysoký kontrastní poměr a zároveň je schopna vysokého maximálního jasu a pak, aby byl film pro Dolby Vision dobře připraven. Tím jsou myšlena dynamická metadata o kterých jsem mluvil o pár odstavců výše.

Když bude „jejich nastavení““ špatné, tak vám ani sebelepší obrazovka není schopna doručit výborný obraz. Pro využití toho standardu potřebujete dvě věci. Jednak aby byl film natočen s jeho podporou a dále aby ho televizor podporoval. Pokud nevíte kde získat audiovizuální obsah v tomto standardu, tak se klasicky jedná o některé Ultra HD Blu-ray disky a také část nabídky Netflixu nebo Disney+ jej obsahuje. Pochopitelně platí, že „udělat“ Dolby Vision pořádně stojí dost peněz a prodražuje to tvorbu filmu či seriálu. Proto skutečně úchvatně vypadají zejména exkluzivní tituly. Zkuste v nabídce Netflixu třeba Stranger Things nebo Zaklínače.

HDR10+

Nový standard na kterém se shodli Samsung a Panasonic. Hlavní rozdíl oproti klasickému HDR10 využívá dynamická metadata. Aby dokázal konkurovat staršímu Dolby Vision, tak za něj jeho autoři nechtějí licenční poplatky. Výhodou je také zpětná komptabilita s HDR10. To znamená, že pokud se film s HDR10+ pokusíte spustit na přístroji, který podporuje pouze HDR10, tak se přehraje ve standardu HDR10. HDR10+ používá ze známých studií třeba Amazon Video nebo třeba 20th Century Fox. HDR10+ je tedy přímým vyzyvatelem Dolby Vision. Uvidíme, zda bude místo pro oba dva, nebo jeden převezme tržní dominanci.

HLG

Hybrid Log Gamma je standard, který byl vyvinut britskou BBC ve spolupráci s japonským NHK. Je zamýšlen právě pro televize (poskytovatele televizního vysílání) typu BBC, ZDF nebo u nás Česká Televize či Nova. Funguje na principu, že zdroj vysílá jeden signál, který může koncové zařízení zobrazit jako HDR nebo SDR. To je důležité z toho důvodu, že přenosové kapacity jsou v tomto oboru drahé. Kdyby si HDR a SDR muselo posílat samostatně. Zajímavostí je, že standard využívá barevný prostor Rec. 2020. Televize s ním musí být schopna pracovat, aby bylo možné HLG vysílání zobrazit. Výsledný obraz je pochopitelně trochu výsledkem kompromisu a nedosahuje úrovně HDR10+ nebo Dolby Vision. Podpora je poměrně široká na straně hardwaru (výrobců televizorů), horší je to zatím s podporou na straně videa.

BBC se snaží, kromě její produkce lze tento formát najít i na Youtube. Velké zastoupení však zatím nemá. Jak vidíte, tak technologicky je nejvíc na výši Dolby Vision, nejrozšířenější je pořád HDR10 a HDR10+ je na vzestupu. Říkáte si, že je tedy ideální zvolit tv, která podporuje všechny formáty? To není tak snadné. Všechny formáty podporuje pouze Panasonic. Samsung ignoruje Dolby Vision a místo toho prosazuje svoje HDR10+. Sony, Lg, Hisense a TCL mají HDR10 + Dolby Vision. Jako obvykle, ani zde nejde jednoznačně vybrat ideální kandidát. Pokud by vás zajímala podpora ze strany herních zařízení, tak na Playstationu 4 (nebo 4 Pro) si užijete pouze HDR10. U Xboxu je to HDR10 a Dolby vision. Stejně tak je tomu i u herních počítačů. HDR10+ zatím na tomto poli úspěchy neslaví.

Stojí to vůbec za to? Nebo je to další bublina jako 3D obraz, která v domácím prostředí zůstane výsadou úzké skupiny fanoušků? Osobně dávám HDR větší šanci. Ale není to jen o nás, uživatelích a nákupu nové televize s podporou HDR. Svůj díl práce musí odvést i tvůrci pořadů, filmů i her a naučit se s HDR pořádně pracovat. Protože i u filmů natočených pro HDR se můžeme setkat s dokonalými kousky, u kterých sedíte v úžasu v pohovce a sledujete dokonale vykreslené barvy a detaily. A stejně tak jsou HDR filmy s přepálenými, nepřirozenými barvami, ze kterých vás rozbolí oči. Takže jestli vybíráte nový televizor, tak bych kvalitní HDR zvažoval, ale životní nutností není a ještě minimálně pár let určitě nebude.

Zejména pokud sledujete jen televizní vysílání a ne streamy ve vysoké kvalitě. Dokonalý zážitek z filmu podpoří i sezení na správně sedačce. Několik pro její výběr jsem sepsali v článku Jak vybrat sedací soupravu. Nejlépe funguje, když je v místnosti ve které sledujete HDR obsah minimum světla. Čím více světla v ní bude, tím méně viditelný bude dopad HDR na kvalitu obrazu. Když přehráváte HDR, tak je jas a kontrast obrazovky nastavený na maximum a už ho nemáte možnost dále navýšit, aby eliminoval vliv okolního světla. Takže ve zkratce, když si chcete HDR detaily co nejvíce užít, sledujte film večer a se zataženými závěsy.

Barevné spektrum (gamut)

Výklad této oblasti může mít různou hloubku a na internetu mnoho profesionálů, kteří jdou do mnohem většího detailu. Mojí ambicí není se jim vyrovnat, ale vysvětlit běžnému čtenáři jak a proč je pro něj tato oblast důležitá. Barevný gamut bývá také označován jako barevný prostor, barevný rozsah nebo barevné spektrum.

Zjednodušeně řečeno, jedná se o rozsah barev, které je konkrétní televizor schopen zobrazit. Běžně se zobrazuje jako oblast reprezentovaná třemi základními barvami – RGB (červená, zelená a modrá). Jde vlastně o formu trojrozměrného grafu.

Příklad, porovnání jednotlivých standardů

Kdy je vysoké pokrytí barevného spektra (a zejména přítomnost rozšířeného barevného spektra) důležité? Zejména u HDR obsahu. Tedy, pokud sledujete většinu času ČT, Novu nebo Primu, není to pro vás až tak zásadní parametr. Naopak, pokud většinu času trávíte u Netflixu, HBO-GO, sledování 4K blu-ray disků nebo jim adekvátních filmových souborů. případně hraním her – zajímá vás výrazně více.

Je důležité si uvědomit, že široký barevný gamut nemusí automaticky znamenat vysokou kvalitu obrazu. Je to jen jeden z faktorů, z kterých se naše vnímání obrazu skládá.

Rec.709

Jedná se o jeden ze základních vymezení barevného prostoru, který zachycuje cca 36 % barevného spektra viditelného okem. Základ u všech současných televizorů. Nejedná se o rozšířené barevné spektrum (Wide Color Gamut), to jsou až následující dva.

DCI-P3

Je krokem vpřed vůči Rec.709. Pokrývá zhruba 54 % těch barev, které dokáže vidět lidské oko. Hlavní posun nastala u odstínů zelené a trochu i červené. Modré zůstaly vůči Rec.709 beze změny.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je více než 90 %, samozřejmě čím více tím lépe. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou cca 2 %. Tzn. když vedle sebe budete mít dva televizory, jeden bude mít pokrytí 90 % a druhý 89 %, těžko mezi nimi rozpoznáte rozdíl.

Rec.2020

Nejvíce rozsáhlý barevný prostor z uvedených, který pokrývá až 76 % toho, co vidí lidské oko. Je poměrně mladý, z roku 2014. Současné televizory jsou však ještě daleko od toho, aby plně využili možností, kteřé Rec.2020 přináší.

Jaké jsou dobré hodnoty? 

Rozumná hodnota je v současnosti více než 70 %. Rozpoznatelný rozdíl pro lidské oko jsou opět cca 2 %.

Obecně platí, že slušné hodnoty pokrytí uvedených barevných spekter nabízí i televizory nižší střední třídy – základní QLED od Samsungu, NANO od LG nebo řada 8xxx od Sony a výše. Nicméně u těchto přístrojů často nejsou dostatečně zastoupený další faktory pro kvalitní HDR obraz – zejména dostatečně vysoký jas. 

Tone-mapping – (mapování tonality)

Jak víte, tak různé televizory mají různé schopnosti. Zejména pokud jde o schopnost maximálního jasu. A právě tady přichází na řadu mapování tonality. Pro ilustraci si představte HDR film ve standardu Dolby Vision. Ten je připraven (masterován) pro zobrazení na zařízení které má 4 000 nitů. Teoreticky může být masterován až na 10 000 nitů, ale jelikož nic takového žádný běžný displej nebude ještě hezkých pár let schopen zobrazit, tak se masteruje pro nižší hodnotu. Účelem mapování tonality je přizpůsobit obraz filmu (4 000 nitů) schopnostem televizoru (řekněme 800 nitů). Samozřejmě je pro tento proces vybrat použít různé metody. To je i důvod proč se řešení u jednotlivých značek mohou lišit. Rovněž platí, že každá úprava (komprese) sebou nese riziko chyby. Typickou chybou u tone mappingu mohou být inverze tónů, „duchy“, šum nebo odlesky. Naštěstí jsou tyto metody poměrně dost pokročilé a zmíněné chyby jsou okrajovou záležitostí.

Můžete se potkat s globálním nebo lokálním mapováním tonality. Jaký je mezi nimi rozdíl? Globální tone-mapping je jednodušší způsob, ve své základní podobě jde o lineární kompresi. Výsledný obraz je často velice tmavý. Lokální varianta je komplexnější. Naše vnímání jasu souvisí s tím, čím je pozorovaný bod (pixel) obklopen. Když jsou dva body stejné, ale jeden je obklopen tmavými body (proto se jeví světlejší) a druhý světlými (proto se jeví tmavší). A na základě tohoto jevu je založeno lokální mapování tonality. Na výpočet je výrazně složitější než to globální. V obraze hledá jednotlivé segmenty (oblasti), které upravuje a mění jejich jas. Jako výpočetní metoda se používá třeba gradientní doménová HDR komprese nebo bilaterální filtr.

Nastavení černého a bílého bodu

Vlastně se jedná o nastavení krajních hodnot rozsahu barev. Černý bod přestavuje začátek intervalu a bílý ho ohraničuje na jeho konci.

Energetický štítek

  1. Stupnice energetické třídy – A je nejlepší hodnota, G je nejhorší hodnota
  2. Hodnota energetické třídy – pro konkrétní televizor
  3. Spotřeba v SDR módu na 1 000 hodin – kolik energie spotřebu televizor za 1 000 hodin při „běžném“ režimu obrazu
  4. Spotřeba v HDR módu na 1 000 hodin – to stejné jen pro HDR režim. Obvykle je spotřeba při HDR o něco vyšší.
  5. Horizontální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 3840 px
  6. Vertikální rozlišení – udává se v pixelech, v příkladu na obrázku 2160 px
  7. Úhlopříčka obrazovky – udává se v palcích i centimeterch
  8. QR kód – vede do databáze produktů EPREL, kde jsou další informace (zejména) o spotřebě přístroje

Co se změnilo oproti předchozímu formátu energetického štítku:

Došlo ke změně stupnice u energetické třídy. Do 1.3.2021 byla nejlepší hodnota „A+++“ a většina televizorů měla třídu A nebo B. Při změně rozsahu stupnice je nejlepší třída „A“ a většina televizorů má třídu G nebo F. Nemusíte se děsit a zoufale hledat vyšší hodnoty. V tuto chvíli dostupné nejsou.

Nadále se neuvádí hodnota příkonu zapnutého televizoru.

Roční hodnota spotřeby energie byla nahrazena spotřebou za 1 000 hodin provozu, navíc samostatně pro HDR i SDR. To je za mě vítaná změna. V každé domácnosti běží televizor jinak často a roční spotřeba byla něco jako průměrná mzda. Málokdo má přesně její hodnotu. Pro rychlou představu, pokud u vás tv běží v průměru 5,5 hodiny denně, pak máte za rok cca 2 000 hodin. Ale i při jiné průměrné hodnotě sledování televizoru si lehce spočítáte náklady na energii na rok. U některých modelů je celkem rozdílná spotřeba mezi HDR a SDR, proto je dobře, že jsou oba režimy ve spotřebě odlišeny.

Nově se uvádí rozlišení obrazovky v pixelech. To mi přijde jako ne zcela šťastné řešení. Jednoduché označení jako fullHD / 4K nebo 8K by bylo snazší. Málo z uživatelů si dokáže převést pixely na jednu z předem uvedených hodnot. Naopak uvedení úhlopříčky v palcích a cm smysl dává – a bylo i v předchozí generaci štítku.

Z energetického štítku zmizela informace o přítomnosti mechanického vypínače. Tedy informace zda má přístroj fyzické tlačítko pro zapnutí. Což mají/měli úplně všechny televizory, které jsem viděl.

U televizorů více než u jiných spotřebičů platí, že spotřeba u vás doma může být vyšší. Jaké funkce jsou největší žrouti energie? V první řadě je to jas. Čím jasnější budete obrazovku mít, tím bude vyšší spotřeba. Další navýšení spotřeby může znamenat častá činnost sítě – ať už streamovací služby nebo domácí úložiště a v neposlední řadě i nahrávání vysílání. Nemusíte se bát, spotřeba nebude 2x nebo 3x vyšší než je na energetickém štítku. Ale o nějakých 10 – 30 % klidně být vyšší může. 

Možná jste si všimli, že s novou stupnicí energetických štítků mají skoro všichni špatné skóre typu F nebo G. Jak se mohou výrobci zase dostat na vyšší stupně energetické účinnosti? Výrobci doufají v pokrok v rámci miniLED a zejména microLED. V roce 2021 se objevila i nová generace OLED panelů nazvaná “evo”, která má nižší spotřebu. Ale jen zhruba o 10 %. Na druhou stranu vyšší rozlišení (v našem případě zatím velmi zvolna nastupující 8K) se na spotřebě obrazovek promítne spíše negativně.

Osobně vidím v budoucnu šanci na “úsporné” modely, které budou cílit na čtenáře, kteří si dávají na spotřebu pozor. Špičkové televizory budou mít vždy “vysokou” spotřebu. Je to podobně jako s auty. Ten výkon (v našem případě jas, HDR …) prostě něco stojí. A stejně jako vám šestiválcový Mercedes nebude jezdit za čtyři litry, tak ani highend televizor nebude mít třídu úspornosti A.

Na závěr bych chtěl pochválit EU, že v rámci databáze EPREL (kam vede QR kód z energetického štítku), donutila výrobce uvádět skutečnou obnovovací frekvenci – tedy zda má tv 50 nebo 100 Hz. Škoda že to stejné neudělali i u typu panelu. Ale je pravdou, že u některých modelů jsou během života použity oba typy panelu – VA i IPS.

Požadavky na energetickou úspornost (EEI)

EEI = Pmeasured + 1 / ( (3 × [90 × tanh(0,02 + 0,004 × (A − 11)) + 4] + 3) + 3 )

  • A je plocha obrazovky v dm2
  • Pmeasured je naměřený příkon ve wattech v zapnutém stavu za standardní konfigurace při SDR režimu obrazu
  • corr je korekční faktor s hodnotou 10 u elektronických displejů OLED, u nichž se neuplatňuje tolerance pro ABC (automatické ovládání jasu) podle specifických podmínek, které kontrolují efektivitu ABC. Toto však platí pouze do 28. února 2023. Ve všech ostatních případech se hodnota corr rovná nule.
  • tanh je hyperbolický tangens.

EEI nesmí být větší než:

HD4Květší než 4K 
od 1.3.20210,91,1
od 1.3.20230,750,90,9

Normální konfigurace

Elektronické displeje mohou být uváděny na trh s nucenou nabídkou při první aktivaci, která nabízí alternativní nastavení. Existuje-li tato nucená nabídka, je v ní jako výchozí volba nastavena normální konfigurace. Normální konfigurací se rozumí nastavení displeje, které je konečnému uživateli doporučeno výrobcem v nabídce prvního nastavení, nebo tovární nastavení.

Požadavek na minimální jas

V normální konfiguraci nesmí být nejvyšší stupeň jasu bílé v prostředí s okolním osvětlením 100 luxů nižší než 220 cd/m2. Pokud je displej určen především pro sledování zblízka jedním uživatelem, nesmí být nižší než 150 cd/m2.

Dostupnost náhradních dílů

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

  • vnitřní napájecí zdroj,
  • konektory pro připojení externích zařízení (kabel, anténa, USB, DVD a Blue-Ray),
  • kondenzátory,
  • baterie a akumulátory,
  • v příslušných případech modul DVD/Blue-Ray
  • modul HD/SSD

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci nebo dovozci elektronických displejů nebo zplnomocnění zástupci musí odborným opravnám a konečným uživatelům poskytovat alespoň tyto náhradní díly:

  • vnější napájecí zdroj a dálkové ovládání

po dobu alespoň sedmi let poté, co byl na trh uveden poslední kus daného modelu.

Výrobci musí zajistit, aby mohly být tyto náhradní díly vyměněny za použití běžně dostupných nástrojů, aniž by došlo k trvalému poškození přístroje

Dostupnost aktualizací softwaru a firmwaru

Nejnovější dostupná verze firmwaru musí být zpřístupněna nejméně po dobu osmi let od uvedení posledního kusu určitého modelu výrobku na trh, a to bezplatně nebo za spravedlivou, transparentní a nediskriminační cenu.

Tohle je poměrně zajímavá formulace. Bohužel však neříká, že musí výrobci aktualizovat firmware u modelů mladších osmi let. Pouze říká, že pokud firmware vydán bude, musí být zdarma nebo za spravedlivou cenu.

Metody měření a výpočty

Jen pro zajímavost, podívejme se společně na to za jakých podmínek dochází k měření (nejen) příkonu u televizorů. Provádí se při teplotě okolí 23 °C +/– 5 °C. A jak se vlastně spotřeba u tv měří? Je to desetiminutová smyčka testovacího signálu, která běží několikrát po sobě.

Měření příkonu se provádí:

  • v normální konfiguraci
  • měří se průměrný příkon v průběhu deseti po sobě jdoucích minut
  • měření se provádí poté, co byl elektronický displej alespoň jednu hodinu ve vypnutém stavu (či alespoň pohotovostním režimu)
  • je-li k dispozici funkce ABC, při měření se vypíná

Měření maximálního jasu

Provádí se pomocí jasoměru měřícím část obrazovky s plně (100 %) bílým obrazem.

Tolerance při měření

  • Příkon v zapnutém stavu – zjištěná hodnota nesmí být o více než 7 % větší
  • Příkon v ostatních režimech – nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 0,10 wattu, jestliže deklarovaná hodnota činí 1,00 W nebo méně, nebo o více než 10 %, jestliže je deklarovaná hodnota vyšší než 1,00 W
  • Maximální jas – zjištěná hodnota nesmí být o více než 8 % menší
  • Viditelná úhlopříčka obrazovky – nesmí být nižší o více než 1 cm (nebo 0,4 palce)

Referenční hodnoty

Jen pro zajímavost, jaké jsou dle EU doporučené příkony pro jednotlivá rozlišení a úhlopříčky.

Úhlopříčka plochy obrazovky (palce)Příkon ve fullHD (W)Příkon ve 4K (W)
2215
3225
433347
494357
606267
656671

Ostatní režimy:

  • Vypnutý stav (fyzický spínač) – 0,0 W
  • Vypnutý stav (bez fyzického spínače) – 0,1 W
  • Pohotovostní režim – 0,2 W
  • Pohotovostní režim + připojení k síti – 0,9 W

Obnovovací frekvence

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, jedná se o jeden ze základních parametrů každého displeje. Anglický termín pro ni je Refresh Rate a zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolikrát se statický obraz zobrazený na obrazovce překreslí během jedné vteřiny. Rychle se měnící obraz náš mozek chápe jako pohyb. Takže čím rychleji se obraz během jedné sekundy mění (čím je obnovovací frekvence vyšší), tím plynulejší se nám pohyb zdá. Nejvíce je to znát u rychlých záběrů, typicky akční filmy, sport, automobilové závody. Možná si říkáte jaký je rozdíl mezi obnovovací frekvenci a snímkovou frekvencí. Snímková frekvence (nebo také FPS – frame per second, jak ji znáte z her) udává, kolik snímků poskytuje zdroj obrazu. Ať už je to počítač nebo herní konzole v případě hry, či film. Takže obnovovací frekvence je dána limity obrazovky a snímkovací zdrojem obrazu (počítač/dvd/konzole …).

Většina filmů je historicky natočena se snímkovou frekvencí 24 snímků za vteřinu. Důvodů pro toto číslo je více a určitě je spousta velmi podrobných vyjádření proč tomu tak je. Nám stačí vědět, že od této hranice se obraz zdá lidskému oku jakž takž plynulý a zároveň je výroba takového filmu levnější, než kdyby byla snímková frekvence vyšší. U nás v Evropě se můžeme setkat s obnovovací frekvencí v hodnotě 50, 100 nebo 200 Hz. V Americe jsou pak hodnoty 60, 120 nebo 240 Hz. Důvodem je odlišná frekvence střídavého napětí. Tato obnovovací frekvence se někdy také označuje jako nativní. Myslí se tím to, že je jí panel obrazovky reálně (na úrovni hardwaru) schopné dosáhnout.

Nyní do hry opět vstupují marketingové oddělení výrobců televizorů a přinášejí tzv. dynamickou obnovovací frekvenci. A u ní rovněž uvádějí jako jednotku Herze. Ale to neznamená, že je panel schopen takovou frekvenci zobrazit. Jen výrobce započítá všechny umělé vylepšení obrazu jako je třeba video procesor, podsvícení, lokální tlumení atd… Za každou z těch funkci přidá nějaké Hz navíc. Proto se chlubí 800 nebo klidně 1000 Hz tv. Ale tohle číslo není vůbec důležité. Říká jen to jak si výrobce přeje, abyste viděli „kvalitu“ jeho obrazovky. Typicky nejnižší modelová řada začíná na nějaké hodnotě a vyšší řady vždy přidají 100 nebo více HZ navíc.

K tomu si ještě každý výrobce technologii pro zlepšení plynulosti nazval podle sebe. Sony má Motionflow XR, Samsung má Clear Motion Rate a LG zase TrueMotion. Vždy se jedná o v zásadě to stejné a to sadu funkcí, které mají na softwarové úrovni posloužit k lepší kvalitě obrazu. Důležité je, že objektivně mezi sebou nejsou hodnoty jednotlivých výrobců vůbec srovnatelné a často nedávají velký smysl ani v rámci jednoho výrobce.

To co má smysl řešit, je jakou má obrazovka reálnou obnovovací frekvenci. To je v našich podmínkách nejčastěji 50 nebo 100 Hz. A má to cenu řešit? Řekli jsme si přece, že většina filmů je natočena při 24 snímcích za vteřinu. Tak co tv dělá s volnou kapacitou, když jich má zobrazit každou vteřinu 50 nebo 100? Různě. Někdy zobrazí víc stejných snímků za sebou, jindy je proloží černým snímkem (tzv. BFI – black frame insertion). Tyto algoritmy jsou už ve většině případů hodně pokročilé, ale stejně záleží na jejich kvalitě. Přesto je v naprosté většině případů lepší 100 Hz panel než 50 Hz. Má vůbec cenu kupovat 50 Hz tv? Jako vždy, jde o kombinaci vašich potřeb a financí, které máte k dispozici.

  • 50 Hz – když zejména sledujete klasické vysílání, sem tam nějaký film počítače nebo flash disku. Přidejte k tomu nižší rozpočet a 50 Hz bude nejspíš jasnou volbou.
  • 100 Hz – máte na nákup více peněz a nebo jste fanoušek sportu či akčních filmů? V tom případě by pro vás 100 Hz panel měl být ten pravý.

Umělé (softwarové) upravování plynulosti obrazu může vést k takzvanému soap opera effect – přeloženo jako efekt mýdlové opery. Myslí se tím to, že televizor tak moc upravuje pohyb na obrazovce, až dochází k deformaci. Opět se jedná o subjektivní záležitost. Někomu zjemněné a upravené podání vyhovuje, jinému se příčí. V takovém případě je řešení v nastavení televizoru zjemňovací funkce vypnout. Někdy se můžete setkat dokonce s položkou v menu nazvanou soap opera effect. V následujícím videu máte praktickou ukázku, jak může soap opera effect vypadat v praxi. Jedná se o hodně extrémní variantu, v praxi to bývá časté méně výrazné.

ARC vs eARC

Význam těchto zkratek je Audio Return Channel a Enhanced Audio Return Channel (tedy další rozšíření, či pokračování předešlého). ARC je součástí naprosté většiny moderních televizorů, soundbarů či systémů domácího kina. Zjednodušeně řečeno, jeho úkolem je skrze HDMI kabel poslat zvuk z televizoru do soundbaru nebo vašeho domácího kina. Velkou výhodou je fakt, že hlasitost můžete pořád ovládat pomocí dálkového ovladače od televizoru a nemusíte využívat další ovladač jen pro soundbar nebo domácí kino. eARC je rozšíření, které je součástí HDMI verze 2.1.

Tu v roce 2019 do svých TV uvedla LG, v dalších letech ji následovali i další výrobci. Oproti svému předchůdci umí posílat pokročilé hudební standardy typu Dolby TrueHD, DTS-HD Master Audio či nekomprimovaný Dolby Atmos. Zatímco u ARC byl maximální bitrate 1 Mb/s, u eARC je to až 37 Mb/s. eARC tedy dává smysl zejména u kvalitních domácích audio systémů. V praxi mohou nastat potíže, pokud máte starší audio systém nebo soundbar. U moderních si zase dejte pozor na to, aby měli dostatečný počet HDMI konektorů. Zejména v případě, pokud potřebuje do této soustavy zapojit širší spektrum výrobků, jako je třeba herní konzole nebo blu-ray přehrávač. V případě, že posloucháte zvuk přímo z integrovaných reproduktorů televizoru, nemusí vás tato funkce vůbec zajímat.

Smart TV

Česky můžeme říct chytrá televize. Myslí se tím přístroje, které se dokáží za pomoci Wi-Fi nebo síťového kabelu připojit k internetu. Díky němu můžete procházet internetové stránky, nebo využívat speciální aplikace či hry. Nebo také stahovat zpoplatněný video obsah přímo do televizoru. Z období posledních pár let spadá většina nově vyrobených a prodávaných televizí do kolonky smart tv. Pro plné využití takových možností už může být běžný ovladač nedostatečný. Většinu moderních televizorů lze ovládat i přes mobilní telefon, nebo jde dokoupit bezdrátovou klávesnici i s touchpadem. Další možnost ovládání je za pomoci hlasu (v dálkovém ovládači je mikrofon, který je přes Bluetooth propojen s počítačem) nebo gesty (to v případě, že je televizor vybaven kamerou, která snímá pohyb). Bohužel realita není vždy růžová a i zde nás mohou potkat komplikace. Typickým neduhem smart televize je webový prohlížeč. Často je pomalý, líně reagující na vaše povely a některé stránky nedokáže zobrazit. Aplikace jsou někdy nedotažené a padají, hry se špatně ovládají. Neplatí to vždy, je to model od modelu a výrobce od výrobce.

Operační systém

Operační systém je nedílnou součástí moderních televizorů. Má vliv na to, jak uživatelské prostředí přístroje vypadá, co umí a jak rychle reaguje. Rovněž ovlivňuje to jaké aplikace si můžete nainstalovat, nebo jak svobodně se systémem můžete nakládat.

Tizen

Světově největší prodejce televizorů (Samsung) má dle očekávání vlastní operační systém. Nabídka aplikací není tak bohatá jako u Androidu, ale většinu základních ji najdete. Youtube, Netflix je samozřejmostí, ale dále tu máme český stream.cz a bohatou sbírku IPTV poskytovalů: Kuki, Lepší.TV, Sledovani.TV a Moderni.TV. Podobně jako u webOS je jeho hlavní výhodou rychlost a spolehlivost. Potěší i velmi slušné hlasové ovládání, pro které ale musíme sáhnout k angličtině. Případně k nějakému dalšímu světovému jazyku, který ovládáte. Pokud nemáte vysoká očekávání co se týče nabídky aplikací (např. moje milované KODI), případně neplánujete využívat integrovaný internetový prohlížeč (který je vážně pomalý), tak je Tizen vydařený a většina běžných uživatelů naprosto spokojena. Potěší možnost procházet menu během sledování videa.

GoogleTV (Android TV)

Do roku 2020 to byla Android TV, poté přejmenováno na GoogleTV. Kromě změny názvu k žádné dramatické změně nedošlo. Z větších výrobců ho využívá Sony a u části své produkce i Philips. Tento systém stojí na základech mobilního Androidu. Neznamená to však, že všechny aplikace z telefonu jsou dostupné i pro tv. Kvůli jinak velké a rozložené obrazovce je nutné, aby je výrobce upravil. Hlavní silou Androidu je jeho otevřenost. Díky ní je nabídka aplikací skutečně obrovská a některé z nich přinášejí ve srovnání s ostatními systémy obří funkčnost. Dlouhodobě byl největším problémem rychlost a stabilita.

Dnes už je to naštěstí výrazně lepší, ale v minulosti byly neočekávané restarty (které jsou mimochodem u Android TV opravdou dlouhé – cca minuta až dvě) a i drobné záseky při procházení menu běžné. Rychlost není ještě tak velká jako u Tizenu nebo webOS, ale už se jim dost blíží. S klide můžu říct, že Android TV dělá každoročně největší pokroky. Pro někoho může být nepříjemné, že musíte mít gmailový účet. Lze však vytvořit nový, který použijete jen pro fungování televizoru. Výhodou je (i když to do závisí i na výrobci přístroje) pravidelný update na novější verze systému.

WebOS

LG je další z firem, která má operační systém vlastní produkce. Společně s Tizenem patří již nějakou dobu ke špičce. Samozřejmostí je možnost procházení menu během přehrávání videa. Nabídka aplikací je bohatá a to i na lokální úrovni – Lepšítv a další místní poskytovatelé. Bohužel fakt, že se jedná o uzavřený systém může za to, že nemáte přístup k aplikacím typu KODI, které dokáží s video soubory opravdové kouzla.

Například se připojit na libovolný ftp disk a spouštět videa přímo z něj. Zajímavé využití může být například využití seedboxu, na něj stahovat filmy a k jeho ftp pak přistupovat přímo z televizoru bez nutnosti video soubor převést přímo na flash disk nebo do paměti televizoru. U 4K souborů samozřejmě potřebujete dostatečně rychlé připojení. U webOS mám rád jeho optimalizaci, funguje dobře i na levných televizorech. Přesto je u výkonnějších modelů patrná větší plynulost. Negativum je zmíněná uzavřenost systému a ne tak bohatá nabídka aplikací jako u Androidu. A dále fakt, že updaty operačního systému ve většině případů nejsou určeny pro starší modely.

My Home Screen

Pochází z dílny Panasonicu. Ten původně společně s autory poměrně známého internetového prohlížeče Mozilla, vytvořil operační systém Firefox OS. V tomto partnerství však vznikly neshody a Panasonic má nyní systém My Home Screen, který vychází právě z Firefox OS. Ale jeho vývoj už je plně v režii Panasonicu. V kontextu konkurence je poměrně jednoduchý, možná lze říci že dokonce strohý. Pro někoho to může být výhoda – je rychlý, stabilní a za chvíli do něj proniknete. Na druhou stranu má daleko k otevřenosti a možnostem Androidu. Před nákupem je proto zvážit, co od operačního systému očekáváte. To se bohužel projevu i v nabídce aplikací, která je ve srovnání s ostatními minimální.HBO GO? Nic. Spotify? Nic. To však pro spoustu uživatelů nemusí být důležité …

Saphi

U vyšších řad používá Philips Android TV. Pro základní modely má však jednoduchý operační systém, který vychází z Linuxu a jeho název je Saphi. Menu je jednoduché a zobrazuje se skrze aktuální obraz. Má podporu pro Youtube, Netflix (včetně HDR a 4K), z lokálních aplikací je tu Voyo. Díky své prostotě je celkem svižný. Ale pozor na hardware televizoru, levné modely jsou často vybaveny dvoujádrovým procesorem, který na rychlý provoz i takto jednoduchého systému nemusí stačit. Pokročilejším uživatelům může chybět podpora úžasného nástroje – Kodi. Pro ten si musíte do vyšších řad a Android TV. Pro někoho může být (stejně jako u Samsungu) chybějící podpora pro starý formát divx. Umí propojení s mobilním telefonem a jeho zobrazení na obrazovce, ale v diskuzních fórech se často objevují stížnosti na funkčnost s konkrétním typem mobilního telefonu. Nenáročné uživatele neurazí, ale pokud chcete využít chytrého televizoru naplno, bude třeba si připlatit.

Roku TV

Zde už se dostáváme na naše poměry na poměrně exotická pole. Roku TV najdeme v televizorech TCL. S těmi se můžeme v našich obchodech občas setkat. Roku TV není tak propracovaný jako Tizen nebo Android TV, ale pro běžné použití stačí. Potěší podpora hlavních streamovacích aplikací typu Netflix, Amazon Prime, HULU, HBO Go nebo Spotify. Díky Miracastu snadno zobrazíte obsah svého mobilního telefonu na velké obrazovce. I když vestavěné aplikace (např. video přehrávač), nejsou na takové úrovni jako u Androidu nebo webOS, tak potěší průběžná aktualizace operačního systému. Což bohužel není u standardem u všech operačních systémů. Podporováno je i hlasové ovládání, samozřejmě jen v angličtině. Můžete využívat jednoduché povely typu “watch Guardians of Galaxy 2” a tv prohledá nabídku dostupných video zdrojů pro tento film.

Vidaa

Vlastní operační systém mají také televizory Hisense. Co je na tomto systému naprosto úžasné je jeho rychlost. Reakce na povely dálkového ovladače jsou okamžité a systém je vážně stabilní. Do budoucna této značce v rámci našich končin vážně věřím. Proč? Zejména kvůli rostoucí podpoře aplikací, díky které je vidět že to myslí se zdejším trhem vážně. Kromě klasického Netflixu, Youtube atd.. zde najdeme podporu i lokálního obsahu. Hbo GO, Lepší TV, VOYO, Filmbox Live, Stream.cz – to všechno máte k dispozici. Přesto má zatím i dost nedostatků. Jsou to zejména bugy, které ztěžují běžný život – ozvěna u zvuku nebo zaseknutí při přehrávání ze síťového disku. Pamatuji si jak kdysi podobnými problémy trpěl i Android TV a doufám, že Vidaa se stejně jako on vypracuje v stabilní a plnohodnotný systém. Je to jeden z předpokladů, aby si Hisense vydobyla na trhu stabilnější místo.

SmartCast

Uvádím spíše pro úplnost, protože tento operační systém je pro televizory značky Vizio, které jsou bohužel určeny pro Severní Ameriku. Je to škoda, protože jsou za zajímavou cenu.Pokud po nich přesto hodně toužíte, nezbyde vám než využít služeb Ebay nebo Amazonu.

HbbTV

Co to je HbbTV? Jedná se o takzvanou hybridní televizi. Jde o kombinaci televizního vysílání a internetového připojení. Pochopitelně abyste mohli HbbTV využívat, musí ho váš televizor podporovat. To zda ho podporuje, zjistíte v jeho specifikaci. Často se také označuje jako „červené tlačítko“. Právě tlačítko s touto barvou na vašem dálkovém ovladači totiž HbbTV ovládá. Příkladů využití je celá řada. K právě vysílanému pořadu lze zobrazovat aktuální informace. Třeba při sledování fotbalového zápasu lze zjišťovat prostřednictvím tv výsledky ostatních zápasů bez nutnosti měnit program či odcházet od přístroje.

Nebo pro různé televizní soutěže či hlasování, kdy každý divák může reagovat z pohodlí svého domova. V současné době je běžné HbbTV ve verzi 1.5. Nově se objevila specifikace pro verzi 2.0. Ta je určena primárně pro 4K vysílání, podporuje HDR a zvuk ve formátu NGA. Zjednodušeně řečeno, zase bude o něco lepší zvuk i obraz. Nicméně to vypadá, že pro podporu HbbTV 2.0 bude potřeba jiný hardware než pro stávající verzi.  Jak to ve skutečnosti dopadne teprve uvidíme. Tento standard je teprve v plenkách, ale někteří výrobci již u svých výrobků podporu uvádějí. Za mě  to není rozhodující faktor při nákupu nové televize. Protože podobné změny v technologiích nás čekají skoro každých pár let a pokud by měl člověk čekat na to až bude jeho vysněný přístroj podporovat vše, tak se nikdy nedočká. Protože změny v tomto odvětví přichází poměrně rychle.

Jaké je HbbTV v ČR?

Česká televize přináší například aplikaci teletext. Ta má mnohem blíž k moderní podobě internetových stránek, než k původnímu teletextu. Další v nabídce veřejnoprávní televize je EPG – elektronický programový průvodce. Ten dokáže zobrazit televizní program včetně informací o vysílaném pořadu nebo krátké video ukázce. Asi nejužívanější aplikací je iVysílání. To umožňuje přístup k veškeré vlastní tvorbě ČT. Seznam.cz má zase aplikaci, která umožňuje v televizi snadno přehrávat pořady z jeho video služby stream.cz. Prima také umožňuje zhlédnout pořady ze svého archivu, dále přináší turnaje v počítačových hrách a nebo také letáky s aktuálními slevami v obchodech. Jak vidíte, tuto technologii podporuje poměrně dost našich stanic. A další o ní uvažují nebo ji již zavádějí. Umožňuje jim totiž zobrazovat další video obsah a s ním také další reklamu. V blízké době by mělo být možné placení přímo v prostředí televizoru, takže různým teleshoppingům nastanou zlaté časy.

Zvuk

Jak si asi dobře vzpomínáte, dříve byly tv „bedny“. Velká a hluboká těla televizorů umožňovala dovnitř nainstalovat výkonné a někdy i hodně kvalitní reproduktory. Občas dokonce včetně imitace subwooferu, která uměla vytvořit decentní basy. A nyní srovnejte takovou „prehistorickou“ televizi s moderní plochou obrazovkou, kdy celý přístroj má u špičkových modelů klidně jen pět centimetrů v nejhlubším bodě. To nám mnoho prostoru kam umístit reproduktor nezůstává. I když miniaturizace pokračuje na všech frontách, u zvuku platí, že fyzikální zákony se obchází těžko. A pokud chcete kvalitní zvuk, musíte mít dostatečný prostor kam interní reproduktory umístit. V oblasti zvuku jsou rozdíly mezi jednotlivými značkami a často dokonce i mezi jednotlivými modely daného výrobce velmi malé.

Snad u všech výrobků renomovaných značek platí, že jsou pro mluvené slovo naprosto dostatečné. Svá slabá místa však ukáží, pokud si chcete vychutnat film s náležitými zvukovými efekty, nebo si jen pustit hudební klip nebo záznam koncertu. V případě, že chcete mít zvuk na úrovni, nezbývá než sáhnout po externím řešení. Možností jak to řešit je několik. Nejlevnější, ale také ve většině případů nejméně smysluplnou jsou sluchátka. Hlavní omezení je v tom, že zvuk reprodukují pouze jednomu divákovi. Výhodou může být použití v noci, nebo bluetooth přenos. Každopádně pro většinu uživatelů to nebude ta správná možnost.

Dalším způsobem jak se dostat k lepšímu zvuku je soundbar. Těm jsme věnovali samostatný článek o tom, jak vybrat soundbar. Ve zkratce je to dobré řešení na sledování filmů, ale pro reprodukci hudby to není to pravé. Umístíte hod pod nebo nad televizi, propojíte kabely a můžete užívat. Pokud si to můžete dovolit, vybírejte soundbary označené jako zvukové projektory. Ty mají 15 – 40 směrových reproduktorů, které dokáží poměrně věrně poskytnout prostorový zvuk. Hlavní výhodou jsou malé nároky na prostor a snadná montáž.

Jestli je pro vás důležitější podání hudby, můžete zvolit klasické reproduktory, které přes zesilovač propojíte s televizorem. Nedočkáte se prostorového efektu jako u soundbarů, ale dostanete super podání hudby a oproti interním reproduktorům výrazně zlepšený zvuk u filmů. Opět relativně snadná instalace a nijak velké nároky na místo. Poslední a nejvíce náročnou možností je systém domácího kina. Ať už to bude 5.1 či 7.1, tak podání prostorového zvuku i hudby může být na velmi slušné úrovni. Samozřejmě záleží v jaké kvalitě domácí kino pořídíte. Od systému za 2 000 Kč žádné zázraky čekat nelze. U všech z uvedených řešení (krom sluchátek, tam je to levnější) platí, že přístroj okolo cca 10 000 Kč posune zvuk o několik úrovní dále proti tomu vestavěnému. Nevýhodou domácího kina jsou větší nároky na místo. Musíte někam umístit reproduktory a také to znamená docela dost kabelů.

Dolby Atmos

U high-end přístrojů se můžeme setkat s logem Dolby Atmos. Možná víte, že se jedná moderní formát pokročilého zvuku, s kterým se můžete setkat například v kinosálech. Znamená to tedy, že tv dokáže sama o sobě vydávat tak dokonalý zvuk? Odpověď je ne. Aby pro vás měl Dolby Atmos nějaký smysl, musí být splněny následující podmínky.

  1.  Musíte si přehrávat filmy či seriály, které mají zvuk v tomto formátu. To mají některé filmy ze streamovacích služeb (typu Netflix) a pak samozřejmě Blu-ray disky
  2.  Potřebujete mít kvalitní reproduktory či soundbar, které jsou schopny Dolby Atmos přehrát
  3. Televize musí umět zvuk v tomto formátu do audio zařízení poslat. To znamená HDMI s podporou eARC

Konektory

Základním konektorem je HDMI. Tím propojíte televizi se zdroji HD obsahu jako je blu-ray přehrávač, herní konzole nebo třeba počítač. Konektor VGA sloužil k připojení starších zařízení, dnes se s ním u nových přístrojů již nesetkáte. Díky těmto dvěma přípojkám můžete z obrazovky udělat monitor, na kterém můžete přehrávat filmy třeba z notebooku. Z USB konektoru, nebo čtečky karet se do televize přehrávají fotky nebo videa. Tyto dva vstupy má naprostá většina televizorů. Pokud má vaše televize síťové rozhraní: kabelový LAN/ethernet nebo bezdrátové Wi-Fi, můžete přehrávat hudbu, filmy a fotky, které jsou sdílené v domácí počítačové síti.

Dálkové ovladače

Některé dražší televize mají dva dálkové ovladače. Jeden na klasické přepínání kanálů, druhý na ovládání internetového prohlížeče a chytrých aplikací. Má méně tlačítek a snadněji se s ním ovládají vybrané funkce. Některé ovladače jsou dokonce vybaveny dotykovou ploškou, která funguje podobně jak touchpad u notebooku. Kolečko, které znáte z myší, na ovladači najdete také. Některé „profi“ ovladače mají ze zadní strany klávesnici, která usnadňuje psaní webových adres a dalších. Druhotné dálkové ovladače sice ulehčují ovládání, ale i nadále zůstává nejpohodlnější možností klasické připojení notebooku.

3D obraz

Na trhu už jsou nějakou dobu k sehnání televize, které vám obraz zprostředkují ve 3D. Tipům pro jejich výběr jsme se věnovali v tomto článku. V současné době to vypadá, že 3D televize své místo na trhu nenašly a jejich výroba ustává. Pro vznik 3D efektu se využívá speciálních brýlí. Ověřte si, zda a kolik brýlí je součástí balení. Existují totiž případy, kdy brýle součástí balení nejsou. V současné době existují 2 technologie trojrozměrného zobrazení.

Aktivní 3D technologie

  • na obrazovce se rychle střídají snímky pro pravé a levé oko. Brýle pak střídavě zatemňují jedno, nebo druhé sklíčko
  • zjednodušeně řečeno: divák vidí jen jedním okem, ale kvůli rychlosti, se kterou se obraz přepíná, si toto neuvědomuje

Pasivní 3D technologie

  • využívá polarizační brýle. Obraz se pro každé oko nezobrazuje zvlášť, ale najednou
  • liché řádky jsou určeny pro jedno oko, sudé pro druhé
  • polarizační filtry tyto řádky rozdělují, takže pravé oko vidí jen liché a levé jen sudé řádky
  • u pasivní technologie si musíte dávat pozor na úhel, ze kterého TV sledujete. Pokud se budete dívat příliš ze shora, nebo zdola dochází ke zdvojení obrazu
  • velkou výhodou jsou však brýle, které nefungují na baterie, takže nejsou těžké. Jsou levnější a nezpůsobují blikání obrazu. A navíc se nemusí nabíjet.

Technologie Ambilight

Tato moderní vychytávka od výrobce Philips, umožňuje nastavení barevných světel, která se ze dvou stran odráží na stěnu za televizí. Dojde tak k efektu, který divák může vnímat jako vystoupení obrazu z rámu TV. Více se o ní zmiňujeme v části s výrobcem Philips.

8K televize

Možná už jste to zaslechli. První televizory s rozlišením 8K jsou k běžně dostání ke koupi. Co je to 8K rozlišení? Obsahuje 4x tolik pixelů co 4K displej. To znamená 33 117 600 pixelů a rozlišení je 7 680 x 4 320 pixelů. Pro srovnání 4K přináší 3 840 x 2 160 (což znamená 8 294 400 pixelů). Hned v úvodu odpovím na otázku, kterou si kladete. A to je, zda má cenu si takový přístroj pořizovat. V době vzniku tohoto článku (závěr roku 2018) rozhodně nemá. Jde o novou a proto poměrně drahou technologii a také existuje minimální množství v obsahu v tomto rozlišení. Nebojte, takhle snadno to neodbudeme a podíváme se na to podrobněji.

Zrovna na trhu vstupuje Samsung QE65Q9 (který je dostupný i v 75 a 85 palcové variantě). Cena u nejmenší varianty začíná na cca 130 000, u té největší se blíží 400 000 Kč. Což jsou ceny, které jsou pro většinu z nás nedostupné. V tuto chvíli skutečně skoro nenajdete obsah v 8K. Ono i 4K získáte v zásadě jen skrze streamovací služby a ani běžné televizní vysílání, je z nezanedbatelné části ještě pod fullHD. Vyspělé asijské státy plánují 8K vysílání na rok 2020 pro olympiádu v Tokyu. Nechci být skeptik, ale pokud jde o podobné aktivity v ČR, tak bych je neočekával dříve než za pět let. A i to považuji za optimistický termín. V té době bude obdobný televizor jako Samsung QE65Q9 stát maximálně polovinu svojí dnešní ceny, spíše méně. Proč tedy výrobci s 8K panely přicházejí už teď? Lidé chtějí mít doma co největší obrazovky. A když vezmeme v potaz panel o úhlopříčce 120 palců, tak v 8K rozlišení má cca stejnou hustotu pixelů jako menší 32 palců velká obrazovka při fullHD rozlišení. Nicméně stále platí, že pro takto velkou televizi potřebujete obsah v solidní kvalitě. To v tomto případě znamená větší část produkce ve 4K. Takže s nákupem 8K televizoru má rozhodně smysl počkat.

Za pár let se budou prodávat za výrazně nižší cenu a budou dostupné pro větší část populace. Rovněž můžeme doufat, že se hlavním televizním stanicím podaří transformovat svoje vysílání na 4K. Do té doby bych nákup tohoto typu doporučil jen technologickým nadšencům s výrazným přebytkem v rozpočtu. Můžete se setkat s názorem, že na 8K televizi bude díky umělé inteligenci a jejím úpravám vypadat každý obraz skvěle. Algoritmy toho dokáží hodně a jejich síla se nedá popřít. Ale jak říká lidové úsloví – ať děláš, co děláš, z řepy ananas neuděláš. Při sledování SD obrazu (ve kterém ještě část tv svůj program vysílá) na obří obrazovce ze vzdálenosti menší než dva metry, tak nedostatky rozhodně vidíte. A žádná úroveň umělé inteligence, není v současné době s tím něco udělat. Při zdrojové kvalitě videa ve 4K bude vše v pořádku. Pokud vás to zajímá více, zkuste náš článek, který hodnotí zda má cenu nákup 8K televize.

zpět nahoru ↑

Kdy je nejvýhodnější kupovat televizi

Televizor není zrovna levná věc a mnoho rodin jeho výměnu pečlivě plánuje dopředu. Víte, kdy je nejvhodnější doba pro nákup přístroje? Většina výrobců uvádí na trh nové modely každý rok a to v rozmezí března až června. Typický průběh ceny nového modelu je následující:

  • Jaro – uvedení na trh, vysoká cena
  • Léto – podzim – průběžný pokles, který může být i výraznější – záleží na prodejnosti modelu, jeho konkurenci atd..
  • Předvánoční sezona (cca od poloviny listopadu) – doba velký akcí Black Friday atd… může nastat výraznější pohyb směrem dolů, někdy jen na kratší dobu, po které se může vrátit zpět. !!Pozor ne všechny slevy v tomto období jsou skutečné slevy, doporučuji srovnávat nabídku jednotlivých obchodů mezi sebou!!
  • Lednové výprodeje – stejná situace, mohou nastat výraznější poklesy směrem dolů, ale i zde je na místě být opatrný a kontrolovat cenu napříč více obchody.
  • Jaro – uvedení nových nástupních modelů, cena opět klesá. Bohužel se současně vyprazdňují zásoby a proto klesá i dostupnost staré modelové řady, které je nahrazována novou.

Vidíte, že v zásadě celý rok dochází k průběžnému poklesu ceny televizorů. Pokud si můžete dovolit počkat a je pro vás velmi důležitá cena, tak je opravdu nejvhodnější chvíle k nákupu po uvedení nové řady. Rozdíly mezi jednotlivými generacemi často nejsou nijak zásadní a přitom rozdíl v ceně může být i 50%. Druhým výhodným obdobím k nákupu je doba před a po vánocích. Slevy se často netýkají všech modelů a navíc mají e-shopy v ČR zvyk „čarovat“ s cenami, aby z nich vyšly slevy ve výši 60-70%.

Ve skutečnosti je narazit na takovou slevu malý zázrak. Původní cena se například bere, jako v době uvedení na trh. Takže máte sice slevu 70% oproti tomu, co tv stála při uvedení na trh, ale při bližším srovnání můžete zjistit, že u konkurence stojí úplně stejně. Výše popsaná chování platí v průměru pro celý televizní trh, ale jednotlivé přístroje se mohou lišit. Když je výrobek hodně prodávaný a má dobré hodnocení v odborných recenzích, tak je míra poklesu ceny mnohem menší, než u nevydařeného kusu s menší prodejností. Hodně také záleží na cenové politice konkurence. Jednoduché pravidlo na závěr, pokud nepotřebujete mít novou televizi okamžitě, tak v jarním období pár měsíců počkejte a nebo zvažte loňský model.

Příklady pohybu cen

Výběr televize na prodejně

Pokud si jdete televizi vybrat na prodejnu, nezapomeňte, že je tam obvykle mnohem více světla, než v šeru ve vašem obýváku. Obrazovky také mají často speciální nastavení obrazu a promítají klipy, které byly vytvořené především pro účely reprezentace. Uvidíte i ty nejmenší detaily, syté barvy, ale běžný výkon vám zůstane skrytý. Nechte si proto ukázat normální televizní vysílání, které vám většinou odhalí kvality a nedostatky vámi vybrané televize. Má pleť moderátora přirozenou barvu? Je běžící text s krátkými zprávami rozmazaný nebo trhaný? Také požádejte o ztlumení světel a jiné nastavení obrazu.

Zaměřte se na to, jestli je dostatečně ostrý z každého úhlu pohledu a jestli jsou tmavé scény zobrazené v dostatečné kvalitě. Prodejci často používají jeden poměrně podlý prodejní trik. U jednoho přístroje pustí technologické demo ve vysoké kvalitě (takže obraz vypadá úžasně) a u okolních (které jsou velmi podobné cenou i parametry) pustí nějaký běžný televizní program. Samozřejmě když je vidíte vedle sebe, říkáte si že ta první má výrazně lepší obraz. Ale to může a nemusí být pravda. Podmínky v této soutěži jsou totiž nastaveny značně neférově. Je to jako by jste měli závodit v jízdě po dálnici, měli kolo a váš soupeř auto. Před finálním rozhodnutím jakou televizi vybrat si nechte pustit stejný zdroj obrazu. Jen tak lze kvalitu obrazu porovnat.

zpět nahoru ↑

TV jako počítačový monitor

Určitě už jste někdy přemýšleli o tom zda jde použít běžně dostupná televize jako monitor k počítači. V dnešní době není problém pořídit fullHD monitor o velikosti řekněme 24 palců za velmi příjemnou cenu okolo čtyř tisíc korun. Ale když šilháte po něčem větším a s podporou 4K, tak cena vyskočí opravdu vysoko. A v tu chvíli nejspíš začnete přemýšlet, zda by pro tento účel nebyla levnější a rozumnější nějaká menší televize.

Televize pro hráče

Není zcela neobvyklé, že si nakupující pořídí televizor jen z toho důvodu, aby měl velkou zobrazovací plochu pro svoje hraní. Ať už na herní konzoli, nebo skrze připojený notebook či stolní počítač. Pokud je to i váš případ, je třeba vzít v úvahu tři hlavní parametry:

Rozlišení

Jednak zobrazení displeje, na kterém budete hru zobrazovat, tak i zobrazení ve kterém je schopno herní zařízení hru vykreslit. Zatímco nové konzole mají hry uzpůsobeny pro 4K rozlišení, tak pro hraní ve 4K na počítači potřebujete stále poměrně výkonný a drahý hardware.

Input lag

Toto anglické spojení se běžně používá i v našem jazyce. Doslova by šlo přeložit jako vstupní zpoždění. Označuje čas, který televizi trvá než převezme, zpracuje a zobrazí signál ze zdroje (konzole / počítač). Pokud je jeho hodnota příliš vysoká, tak zřetelně citíte, že dění na displeji následuje se zpožděním po stisku klávesy či jiné reakce ve hře. Za solidní hodnoty se dají považovat časy mezi 20 – 30 ms. Samozřejmě čím méně, tím lépe. Proč vlastně ke zpoždění dochází? Tv je vybavena obrazovým procesorem, který se snaží o všemožné výpočty (vyhlazování hran, zvýraznění ostrosti atd..) a softwarové optimalizace obrazu. A ty vezmou nějaký čas.

Při sledování filmu vám input lag 100 ms nijak nevadí. S ohledem na konstantní rychlost obrazu vám vůbec nevadí, že je vlastně o 100 ms zpožděn. Řešením jak dosáhnout nižšího input lagu je tzv. herní mód. Ten v zásadě spočívá v tom, že omezení softwarové zpracování a vylepšování obrazu a díky tomu dosáhne rychlejšího zobrazení obrazu. Pokud chcete dosáhnout co nejnižšího input lagu je třeba se vyhnout bezdrátovým ovladačům či klávesnicím. Než signál vzduchem skrze wi-fi doputuje na místo určení, přidá pár dalších ms navíc. Pro běžné hráče, ale není důvod řešit každou ms.

Doba odezvy

Doba odezvy označuje čas, který trvá, než jeden pixel na displeji dokáže změnit barvu z jedné na druhou. Když je doba odezvy vysoká, můžeme se setkat s tzv. rozmazáním obrazu u pohybujícího se objektu. Hodnoty doby odezvy výrobci často udávají. Bohužel zde není jednotný standard a často jsou udávány jako tzv. GTG. To znamená gray to gray (ze šedé na šedou). Asi tušíte, že se jedná o super nízké hodnoty, které ale s reálným hraním nemají mnoho společného. Zajímavější už je BTW. Black to white, tedy z černé na bílou. Běžná hodnota pro současné LCD televize je okolo 15 ms. Velkou výhodu mají OLED panely, které toto zvládají okolo 1 ms.

Chroma Subsampling

Co znamenají tyto podivné číselné řady? Hodně zjednodušeně říkají, kolik barev se na tv zobrazí a jak velký bude datový přenos. Ve své podstatě jde o formu komprese obrazu. Zjednodušená verze: Video signál je rozdělen na dvě části. Barevnou složku a světelnou složku. Barevná zabírá více místa, proto se při kompresi omezí a naopak se přidá na světelné složce (vlastně kontrast, rozdíl mezi světlou a tmavou barvou).

  • 4:4:4 – barevný přenos bez komprese
  • 4:2:2 – menší komprese barevné složky
  • 4:2:0 – velká komprese barevné složky

A dopad na kvalitu obrazu? V praxi to chce trochu experimentování, protože se může stát, že i s 4:4:4 bude obraz (barvy) deformované. Doporučuji vyzkoušet 4:4:4 i 4:2:2 a sami uvidíte, v jaké variantě bude vaše kombinace počítače i televize nejlépe fungovat.

Velikost

Jakou zvolit velikost? 40 – 49 palců, víc nemá smysl. A jak se na takto velké ploše funguje? Na mě je to až příliš prostoru a docela blízká vzdálenost na tak velký displej. Ale musím uznat, že není problém mít vedle sebe třeba pět oken a všechny jsou dostatečně velké a čitelné. Písmo je pořád jemné a čitelné, takže psaní v textovém editoru bylo bez chybičky. Jen mi vadilo to přejíždění hlavou zleva doprava při postupu kurzoru u psaní textu. Ale co si budeme nalhávat, asi nikdo si tuto kombinace nepořizuje na práci, ale na hry. A tady je zážitek famózní. Velká obrazovka prostě lépe vtáhne do děje. Na hraní ve 4K budete potřebovat pořádnou grafiku, ale i obraz ve fullHD rozlišení vypadá na obří obrazovce krásně.

A ten si můžete dovolit i se starší grafickou kartou. Chcete sledovat 4K filmy spuštěné přes počítač? Ujistěte se vaše grafika má hardwarovou podporu kodeku HEVC (h.265). Protože bez ní a za použití jen surového výkonu procesoru pravděpodobně nebudete s výsledkem spokojeni. Snad s výjimkou majitelů špičkových procesorů v cenách několika desítek tisíc. Na závěr lze říct, že použití tv jako pc monitoru možné je, ale má i svoje nedostatky, které doporučuju zvážit. Jednak je to ergonomie při sezení před obrazovkou. Dalším rizikem je náročnější metoda typu pokus omyl, pro propojení s pc v optimálním možném módu. Kvalita obrazu, rychlost odezvy atd… Když se však vše povede, tak výsledek stojí za to!

zpět nahoru ↑

Jakou značku televize

Samsung

V odkazovaném článku se věnujeme důkladně nabídce Samsung televizorů. Aktuálně asi nejprodávanější značka v ČR a ani se tomu moc nedivím. Mají totiž velmi povedené nižší řady, kterých se u nás prodává nejvíce. Ve vyšší střední třídě to už taková sláva není, tam je na tom konkurence lépe. Nižší řady QLEDů taky nejsou žádná výhra, takže další zajímavá část nabídky jsou až dvě poslední špičkové řady QLEDů. Škoda, že jsou tak drahé, jinak jsou to neskutečně povedené televizory. Hlavní důvody proč u tv mezi 10 – 20 000 Kč často doporučuji Samsung, jsou hodně jednoduché a přitom příjemné ovládání (kdo měl v ruce jejich minimalistický ovladač ví o čem mluvím), vlastní operační systém Tizen a VA panely i v televizích okolo 10 000 Kč.

Pozor neplatí to vždy, i Samsung do některých velikostí dává IPS, ale alespoň máte šanci se k VA dostat. LG nebo Philips cpou IPS skoro všude. Ale abych jen nechválil, hlavně po uvedení na trh jsou ceny nových modelů přepálené. Postupem času klesají a ideální doba k nákupu je listopad až začátek následujícího roku. To na trh přichází nové modelové řady pro další rok. Jen málokdy přináší tak zásadní zlepšení oproti předchozímu roku, aby ospravedlnilo často o víc než 50% vyšší cenu. Samsungy v roce 2018 ukončili podporu pro starý xvid formát. Jde nejčastěji o filmy ve formátu avi, s nízkou velikostí. Většině lidí by to vadit nemělo, tento formát stejně nevypadá na 4K velké televizi vůbec dobře.

Kde se vyrábí Samsung televizory

V první řadě je třeba výrobní proces rozdělit na několik částí. Jak asi tušíte, většina součástek pochází z Číny, menší části pak z Koreje či Vietnamu. Panely jsou vyráběny v Koreji a Číně. Tyto komponenty pak směřují do jednotlivých kompletovacích továren, které jsou po celém světě. Konkrétně na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Koreji, Číně, Mexiku, Malajsii a Vietnamu. Jak je z popisu jasné, většina televizorů pro evropský trh by měla pocházet buď z Maďarska (produkce cca 8 milionů ročně) nebo Slovenska. V Rumunsku se aktuálně vyrábí spíše monitory. Zajímavostí je, že část nabídky pro východní Evropu je v případě potřeby zajišťováno z ruské výroby. Jedno z největších výrobních zařízení Samsungu je ve Vietnamu. Samsung tam zaměstnává okolo 60 000 lidí a distribuuje televize primárně pro Asii, Austrálii a Afriku.

LG

Je hned po Samsungu nejúspěšnějším prodejcem v tomto segmentu. Mají vlastní operační systém, zvaný WebOS. Za mě je velká škoda, že do všech svých nových obrazovek (kromě OLEDů) dávají IPS panely. LG mají rovněž skvělé ovládání, parádní design, ale když sháníte TV pro večerní sledování filmů, tak vaše kroky stejně skončí u VA panelu. A to je z pohledu LG velká škoda, protože zde nemá co nabídnout. Další částí nabídky jsou luxusní OLEDy. A upřímně kdybych kupoval OLED, tak bych ho bral nejspíš právě od LG. Připravil jsem pro vás aktuální přehled všech LG televizorů.

Kromě tohoto nejvyššího segmentu jsou jejich LCD vhodné do zasedaček či hodně prosluněných místností. Večer je kvůli IPS černá spíše šedivá. To pochopitelně neplatí pro OLED, ten má (nejen) černou naprosto dokonalou. Jsem zvědavý, s čím přijdou pro další rok, protože si myslím, že jim kvůli plošnému použití IPS musí v prodejích trochu ujíždět vlak. A to je velká škoda, protože náročná konkurence je motorem pokroku a také vede k příjemnějším cenám.

Kde se vyrábí LG televizory

LG je jedním z největších výrobců obrazovek na světě. Jeho panely využívají i všichni ostatní producenti OLED televizorů. Jako každá obrovská korporace má výrobu rozmístěnu po celém světě. Díky tomu mohou ušetřit náklady díky promyšlené logistice a případně ušetřit na clech, které mezi sebou některé státy mají. Stejně jako u ostatních výrobců je většina součástek (včetně obrazových panelů) vyráběna v Koreji a Číně. Kompletační závody jsou v Koreji, Mexiku, Polsku, Rusku, Číně a Indii. Část evropské poptávky je i v tomto případě zajištěna z Ruska, valná většina pak z polského závodu. Pro zajímavost v Indii jsou vyráběny přístroje pro Afriku a v Mexiku pro Ameriku.

Sony

Je o krok za LG a Samsungem, ale pořád patří mezi velké hráče. Narozdíl od nich nemá svůj OS, ale využívá Android. Na adresu Android TV můžete slyšet často negativitu, ale za sebe musím říct, že to nic strašného není. Jak Tizen tak i WebOS mi přijdou o kousek příjemnější a svižnější, ale i v televizní verzi Androidu se pracuje dobře. Zvlášť pokud máte na stejném operačním systému založený mobilní telefon, tak si zvyknete snadno. Použití googlího Androidu má jednu velkou výhodu a tou je hlasové vyhledávání (u modelů, které jsou jím vybaveny). Funguje hodně spolehlivě a je to návykové. Připravil jsem přehled všech Sony televizí.

Prostě jen stiskněte tlačítko mikrofonu na ovladači a poté co červeně blikne, řeknete, co chcete hledat. To, že budou dobře fungovat jednoduché dotazy, kdy řeknete jedno slovo, jsem čekal. Ale ten OS si bez problému poradí i s víceslovnými dotazy a dokonce se specifickými slovy, jako je třeba název vesnice, kde mám příbuzné. Hned vyběhlo video z jedné kulturní akce z toho místa. Velmi dobře zvládá i hledání v angličtině a to rozhodně nemám mluvený projev na úrovni rodilého mluvčího. U Sony se dá vybírat z VA i IPS panelů, k tomu mají i vrcholnou OLED řadu. Zejména v úrovni vyšší střední a střední třídy má několik velmi zajímavých modelů, které mají výtečný poměr ceny a výkonu. Jinak s cenou u nových modelů je to stejně jako u Samsungu. Po uvedení na trh jsou hodně vysoko, postupně padají a nejlepší čas k nákupu je konec roku a začátek dalšího.

Kde se vyrábí Sony televize

Většina z nich je vyrobená v továrnách v Rusku, Číně, Mexiku, Indii a u našich slovenských sousedů. Kromě toho má Sony dvě své vlastní starší továrny. Jednu v domácím Japonsku a druhou v Malajsii. Do roku 2010 byla továrna i ve Španělsku, ale Sony ji prodalo společnosti Ficosa Corporation, která se specializuje na automobilový průmysl. Pro zajímavost na Slovensku se vyrábí okolo tří milionů tv každý rok a slouží pro celou Evropu. Její východní část může být v případě potřeby obsloužena i z Ruska.

Philips

Má jedno specifikum a tím je technologie Ambilight. Není běžně zvykem, že by nějakou funkci nabízel pouze jeden výrobce. Z toho by šlo usuzovat, že to nebude žádná pecka. Tak jak je to s Ambilightem? Nu, je to dost subjektivní. Znám pár lidí (a kupodivu to ani nejsou vlastníci tohoto přístroje), kterým přijde tento systém zadního osvětlení televizoru jako úžasný zážitek, který zlepšuje sledování obrazovky. Jiným lidem zase přijde rušivý.

Moje doporučení je jasné. Pokud si myslíte, že to pro vás bude to pravé, stejně se na něj jdete prvně kouknout. Ať už ke známému, nebo do nějakého showroomu. Tohle je prostě funkce, na kterou je názor daleko více subjektivní, než objektivní. Osvětlení je obvykle na horní straně a obou bočních stranách přístroje. Zjednodušeně jde říct, že barva osvětlení navazuje na barvu, kterou v té části obrazovky zobrazuje televize. Příjemné je to zejména večer, kdy osvětlení zjemňuje kontrast mezi tím, co vidíte na obrazovce a temnou zdí. Pocitově dochází navíc ke zvětšení obrazu. Obraz se vám pak může zdát větší, než jaká je úhlopříčka přístroje.

Philips má v nabídce hodně přístrojů, bohužel i on vsadil jen na IPS kartu. Takže zájemci o kvalitní černou u něj musí sáhnout po OLEDu, nebo se podívat jinde. Další často zmiňovanou nevýhodou je slabší softwarová podpora od výrobce. Myšleno hlavně v podobě updatů operačního systému. Jejich frekvence klesá velmi rychle a často se nevydávají ani pro dva roky starý model. Pro ty, kteří nemají v plánu využívat chytrých funkcí, to nejspíš žádné mínus není. Ceny jsou o kousek nižších než u konkurence z velkých značek. Philips patří mezi značky, které není radno podceňovat, ale zároveň ani nepatří mezi prodejní trháky. Mají skupinu uživatelů, co je milují, ale hodně lidí by si je nikdy nevybrala.

Kde se vyrábí Philips televizory

Možná to nevíte, ale společnost Philips přestala vyrábět televizory v roce 2012. Jak je tedy možné, že jsou tyto televizory stále na trhu? Odpověď je jednoduchá. Philips se spojil se společností TP Vision. Ve společném podniku má Philips 30 %, zbytek je TP Vision. Ta také přístroje reálně vyrábí, Philips věnuje vybudovanou značku a know-how. Toto platí pro celý svět kromě severní Ameriky. Pro toto území koupila od Philipsu licenci pro jeho televizory japonská společnost Funai. TP Vision má svoje výrobní závody v Číně, Rusku, Mexiku, Argentině a Polsku. Je jasné, že pro Evropu jsou určeny zejména televizory vyrobené v Polsku. Zajímavostí je, že tamní závod se nespecializuje pouze na finální montáž, ale je v něm produkována i část součástek.

Panasonic

Z hlediska prodejů u nás nepatří rozhodně mezi největší, ale přesto nabízí široké spektrum přístrojů, které cílí na všechny typy uživatelů. Přeci jen tato japonská společnost uvedla první 3D televizi a celosvětově jí patří čtvrté místo v prodejích televizních přístrojů. Líbí se mi zastoupení IPS i VA panelů. V nabídce mají i OLEDy. Základem je příjemná cena, bohaté funkce a nastavení (často velmi expertní). Ovládání přístroje možná není tak snadné jako u Samsungu nebo LG, ale nejde o nic složitého, čeho byste se měli děsit. Ačkoliv se jim v současné době u nás příliš nedaří, jde o významného výrobce, který během své existence uvedl mnoho zajímavých výrobků. Z jeho nabídky se dá vybrat a často lze narazit na finančně opravdu zajímavý nákup. Určitě Panasonic nepodceňujte a zkuste se podívat, zda má ve své nabídce něco co by vás mohlo zaujmout.

Hisense

Opět jedna značka, která postupně nabírá na významu. Zatím velmi zlehka, modelů není moc a u nás ji ještě mnoho obchodů nenabízí, ale jsou k mání potenciálně zajímavé kousky. Stejně jako všechny dravé firmy, které si chtějí ukousnout svůj podíl na trhu na to jde hlavně agresivní cenovou politikou. Jsou tedy levnější než konkurence. Jejich operační systém je postaven nad Android TV a přestože za posledních pár let udělali velký pokrok, tak třeba Sony je pořád o kus dál. O LG nebo Samsungu ani nemluvě. Líbí se mi použití VA panelů, v nabídce mají i pár IPS a dokonce OLED modely. Co se týče spolehlivosti, tak zatím nemáme k dispozici dost informací pro vyřčení názoru. Přeci jen se neprodávají dlouho a neprodává se jich hodně. Konzervativnímu kupujícímu bych je v první řadě ještě nedoporučoval, ale za zvážení stojí a hlavně se těším, kam se tato značka během následujících let posune. A zda sebere kousek trhu někomu z velké trojice.

Menší výrobci

U nás jsou svojí nabídkou zastoupeni méně a ani v prodejích nehrají nijak výraznou roli. Větší zkušenosti s nimi většinu nemáme, takže jen stručné shrnutí názoru na ně.

GoGen

Low costová značka, kterou nenabízí mnoho eshopů ani kamenných prodejců. Kvalitou obrazu patří do podprůměru a zaujmout může snad jen velkou škálou modelů s malou úhlopříčkou. A to i o velikostech jako je 22 palců. Hodně TV z nabídky je s fullHD rozlišením. Cenově to u větších modelů není žádná extra sláva, za ty stejné peníze pořídíte stejně velký základní Samsung nebo LG a to jsou lépe investované peníze. Hlavně i z pohledu nějaké dlouhodobé jistoty a stability (pravidelnost aktualizací). Zajímavostí je i je nadstandardní 40 měsíční záruka na všechny LED televize GoGEN – po registraci na stránkách výrobce. Pro ty, kteří z nějakých důvodů hledají skutečně mini úhlopříčky, se něco z nabídky může hodit. Jinak můžete přeskočit.

Finlux

Původem finská značka, která je nyní vlastněna Turky. Pamětníci možná vzpomenou s jakým obdivem na obrazovky od Finluxu koukali v Tuzexu. Ale dnes je doba globalizace, konkurence je nemilosrdná a Finlux si jako svoji cílovku vybral nižší třídu. Takže nečekejte žádné sofistikované obrazové procesory, 100 Hz panely a další přednosti „lepších“ televizí. Cena je však lidová 65 palců jde pořídit okolo 25 000 a 75″ lehce nad 40 000 Kč. Slyšel jsem z více zdrojů docela dobré reference na jejich spolehlivost. To je určitě plus. Osobně bych si z jejich nabídky nevybral, ale kdyby někdo zvažoval obří obrazovku, neměl dostatek peněz na „známější“ značky a nevadilo by mu, že obraz při této úhlopříčce nebude zcela na jedničku a zároveň by neočekával žádné velké smart funkce, tak proč ne. Jejich nabídka úplně mimo není, ale většina zájemců si vybere jinde.

TCL

Je poměrně mladá značka, která hodně roste na americkém trhu. Profiluje se jako budgetová. To znamená, že cílí na uživatele, kteří preferují nízkou cenu, ale přesto chtějí dostat poměrně kvalitní televizor. V ČR je zatím jejich zastoupení malé, ale pár eshopů je nabízí. Mají svůj vlastní operační systém, který je nazvaný Roku TV. Ten je překvapivě hodně na úrovni. Ať už se bavíme o nabídce aplikací, nebo uživatelské přívětivosti. Zobrazovací panely od TCL zatím trápí nižší hodnoty jasu a podprůměrné pozorovací úhly. Líbí se mi, že u levnějších řad mají v nabídce VA panely. Myslím, že během následujících let má šanci se vyšvihnout do skupiny velkých ryb i v Evropě. Rozhodně značka, kterou se zájmem sleduju a těším se, až se jí u nás povede prorazit více.

Toshiba

Má v nabídce několik malých televizorů s fullHD rozlišením a velikostí od 24 po 55 palců. Jsou hodně levné, žádné velké zázraky z pohledu kvality obrazu od nich nečekejte. Rovněž se často objevují stížnosti na chybovost operačního systému televizorů. Na druhou stranu, jestli někdo hledá přístroj na chalupu nebo do kuchyně, který bude sloužit spíš jako zvukový podkres. Tak proč ne. Pořídíte ji doslova za pár tisíc. Jako hlavní tv do domácnosti bych je nebral. To stejné platí, pro 4K modely, kterých v nabídce také několik najdete. Toshiba to dokonce zkouší i s OLEDem. V ČR jsem ho v nabídce neviděl, ale jde objednat ze zahraničí. Jedná se o model Toshiba 65X9863 a opět má svoje specifika. V rámci dosažení nižší ceny nemá podporu HDR. To mi přijde jako krok stranou, protože cenová úspora není extrémní a kdo už bude investovat takovou spoustu peněz do OLED tv, tak ji bude chtít se vším všudy. Třeba se Toshiba časem vyšvihne zpátky na výsluní, ale v tuto chvíli je to jeden z těch méně významných hráčů.

Orava

„Naše“ lokální značka, většina z nás přístroj o téhle značky zažila u prarodičů. Faktem je, že konkurence je v dnešní době jinde a malý lokální výrobce nemůže soutěžit s globálními hráči. V její nabídce najdete spoustu malých LCD obrazovek s cenou od tří do pěti tisíc. Vidím to podobně jako u Toshiby. Jako kulisa na chalupu nebo při vaření proč ne, zvláště když máte hodně striktní rozpočet. Případně si dokážu představit jako tv pro důchodce, kterým už tolik nejde o to, jak obraz vypadá, ale chtějí mít doma velký televizor. U Oravy lze pořídit 65 palců hodně pod 20 000 a 75 palců těsně nad třicet. Že výsledný obraz bude hodně hluboko pod úrovní konkurence snad ani není třeba zmiňovat. Jestli někde vystavenou Oravu uvidíte, sami to lehce poznáte. Pravdou je, že každé zboží má svého kupce a pro určité lidi mohou být zajímavé. Pro ty, kteří hledají kvalitní obraz a moderní technologie je Orava krokem zpět.

Sencor

Sencor vyrábí hromadu spotřebičů do domácnosti a nutno přiznat, že mnoho z nich je podařených. U televizorů se to povědět nedá. Nabídka není nijak široká a ani cenově nejsou extrémně zajímavé. Když k tomu přidám i poměrně časté stížnosti na poruchovost, tak bych lovil ve vodách jiné značky. V tomto případě totiž opravdu platí, za málo peněz málo muziky.

zpět nahoru ↑

Venkovní (outdoor) televize

Nejedná se o zcela běžný požadavek, ale občas se s ním setkám a přišlo mi užitečné představit tuto oblast i případným dalším zájemcům. To, že není dobrý nápad vzít klasickou televizi a umístit ji venku je asi jasné většině z nás. Hlavní důvod je vlhkost a nepřízeň počasí obecně. Když vám na nový OLED bude dva dny pršet, tak můžete na další fungování rovnou zapomenout. Další důvod je vysoký okolní jas (zejména během léta) a často také potřeba větších pozorovacích úhlů. Můžete koupit i „vodotěsná pouzdra“ na běžný televizor. V takovém případě je nutné dát si pozor na přehřívání přístroje, zejména pokud je vystaven přímému slunci (za této situace má displej problémy s přehříváním i sám o sobě). Platí to i opačně, při provozu v zimě mráz přístroji rovněž dobře neudělá. Venkovní televizory lze rozdělit do tří typů:

  • Odolné proti vodě – nejsou odolné proti dešti, ale přežijí menší množství vody třeba z vířivé vany
  • Částečně použitelné venku – je doporučené je umístit ven pod pergolu, nebo jiné zastřešení. Jsou vhodné pro venkovní sledování filmu či prezentace, ale často nezvládají celoroční provoz
  • Dlouhodobě použitelné venku – mohou být venku de facto celý rok

A dostáváme se k nejdůležitější otázce a to kdo je vyrábí a prodává. Výrobců je několik, patří mezi ně třeba Samsung, SunbriteTV, Sealoc, All Season, Furrion nebo MirageVision. S prodejem je to horší, minimálně u nás. V dnešní době však není problém si takový přístroj objednat ze zahraničí, typicky přes velké servery jako Amazon nebo Ebay. Nutno uznat, že s tímto typem televizorů nemám žádnou osobní zkušenost. Berte prosím proto moje rady jako inspiraci a základ pro další průzkum.

Sunbrite

Je jeden z leadrů na tomto poli. Nabízí několik řad, které se liší tím zda jsou plně ve stínu, či vystaveny částečnému nebo úplnému slunci. Mají 4K rozlišení, přímé podsvícení. Z pohledu parametrů nevypadají vůbec špatně, nicméně asi nelze očekávat, že by se mohly rovnat špičkovým OLED či QLED televizorům. Výrobce garantuje provozuschopnost v teplotách – 30 až 50 °C. To je pro naše zeměpisné podmínky více než dostatečné.

Furrion

Výrobce původem z Hong Kongu, který se zaměřuje na „voděodolné“ televizory a soundbary. Nejsou určeny pro dlouhodobé vystavení náročným podmínkám, ale jedná se o zajímavou volbu na například částečně zastřešenou terasu.

Sealoc

V jeho nabídce jsou spíše opět přístroje určené pro „polovenkovní“ provoz. Nejsou zcela vodotěsné a není dobré je vystavovat přímému dešti. Rozmezí teplot se pohybuje od – 10 až 50 °C.

Samsung

Od roku 2020, je k dostání venkovní televizor od největšího výrobce televizorů na světě. Samsung přináší model The Terrace. Ten zvládne mráz od −30 do horka při 50 °C (v zimě si udržuje teplo a musí být připojený k zásuvce). Odolnost televizoru je označena jako IP55. To znamená částečně proti prachu a proti tryskající vodě. Vyložené déšť tedy nejspíš dlouhodobě nepřežije, ale pod pergolou by mu díky velkému jasu mohlo být dobře. Bohužel je v úvodu dostupný jen v Americe, ale uvažuje se o jeho rozšíření i do Evropy.

zpět nahoru ↑

Co je to kalibrace TV

Prvně bych chtěl tento odstavec uvést. Za poslední měsíc se mi ve zprávách sešlo několik dotazů na to co je to kalibrace televizoru. A proto jsem se rozhodl pro sepsání toho vysvětlení. Je asi důležité dodat, že tuto službu nijak neposkytuji a jsem spíše nadšeným amatérem. Tomu odpovídá i forma vysvětlení technologie. Ta by měla čtenářům hledajícím vysvětlení o co se jedná stačit a vyhovovat, ale zkušenějším uživatelů asi mnoho nových informací nepřinese. Kalibrace obrazu je postup nastavení displeje televizoru tak, aby co nejvíce odpovídal nastavení, které se používá ve filmových studiích. Díky tomu pak máte možnost vidět film v podobě, v které ho tvůrci zamýšleli. Ptáte se jaký je ten standard do kterého se displej kalibrátor snaží dostat? Jde o tzv. Rec. 709. Určitě vás napadá spousta otázek. Některé z nich se ke mě už od čtenářů dostaly a tady jsou:

Je kalibrace obrazu důležitá?

Jak pro koho. Pro většinu diváků nejspíš ne, ale pokud z nějakého důvodu chcete mít obraz co nejbližší tomu co tvůrci zamýšleli, tak je kalibrace tou správnou cestou.

Dává smysl kalibrovat levnou televizi?

Moc ne. Levnější modely totiž často nemají dostatečné zobrazovací možnosti (hlavně rozsah barevného spektra), aby je bylo možné dostat do požadovaného stavu.

Kolik kalibrace stojí?

Co jsem zjišťoval ceny, tak se pohybují od 5 000 Kč výše. Zdá se vám to hodně? Kalibrátor potřebuje docela drahé vybavení. Softwarové i hardwarové. Kromě toho musí mít dostatek znalostí a zkušeností. Kromě toho ve většině případů na místo kalibrace dojet. Při zvážení všech těchto faktorů už se požadovaná cena nezdá nijak nepřiměřená.

Jak dlouho trvá?

Většinou se vejde do rozmezí jedné až dvou hodin.

Je třeba dělat kalibraci pro každý film?

To není nutné. Filmy jsou pořizované ve standardu Rec. 709 a jde tedy o přizpůsobení televizoru co nejblíže tomu standardu.

Jaké nastavení displeje se v rámci kalibrace řeší?

Jedná se zejména o funkce zpracovávající obraz, nastavení úrovně bílé a černé, nastavení jasu, přizpůsobení odstínů a saturace jednotlivých barev. Celkový počet upravovaných parametrů se může blížit stovce (dle typu tv a toho co umožnuje nastavit) a to už prostě není řešitelné pouze lidským okem.

Můžu použít nastavení obrazu z jiné kalibrace?

Můžete to zkusit, ale výsledek není zaručen. Proč? Televizory jsou masová výroba. Jednotlivé komponenty do nich jsou často dodávány z různých zdrojů. Ani výrobní proces není vždy zcela totožný a proto i televizory jedné modelové řady mohou mezi sebou lišit. Klidně se i může stát, že většina jednoho modelu je vyrobena s VA panelem, ale nějaká menší dávka s IPS panelem. Důvodů může být několik, třeba měl výrobce moc IPS panelů a potřeboval se jich zbavit, nebo je měl možnost někde levně zakoupit a ušetřit při výrobě. Vždy je zajímavé podívat se na nastavení někoho jiného a klidně ho i zkusit. Ale nelze ho brát jako zdroj absolutní pravdy.

Proč nejsou tv zkalibrovány už z výroby?

Odpověď souvisí s předchozí otázkou. (Skoro) každá tv je trochu jiná a důkladná kalibrace stojí čas. A čas jsou peníze. Dalším faktorem je fakt, že mnoho uživatelů ani netuší, že něco jako kalibrace existuje a i kdyby to věděli, tak za její cenu o ni nemají zájem. Proto se lze jen občas setkat s profesionálně certifikovaným přístrojem, ale obvykle se jedná o obrazovky v ceně 50 000 Kč a více. Do nich lze částku za kalibraci schovat a profi nastavení obrazu využít jako prodejní argument. Tuším, že to nedávno udělal Panasonic u jednoho z vrcholných OLEDů.

zpět nahoru ↑

Často kladené otázky

1️⃣ Jaká je nejlepší televize?

Mrkněte na tabulku se srovnávacím testem televizí 2021. Nejlepší televize je ale pro „každého jiná“. Hodně záleží na tom co od ní očekáváte. Jiná volba bude pro náročného filmového diváka, jiná pro běžné užití, nebo pro hráče. Svoji roli hraje i umístění televizoru a doba sledování (den, či noc). Kdybych měl být hodně stručný, tak Samsung je vládcem základního a středního segmentu. OLEDy od LG doporučuji pro většinu náročnějších diváků. A ti úplně nejnáročnější nejspíše koupí OLED od Sony či Panasonic. Několikrát do roka aktualizovanou kapitolu, která mapuje jakou televizi koupit v různých cenových kategoriích najdete zde.

2️⃣ OLED nebo QLED nebo LED?

Technologie obrazu určuje zobrazovací schopnosti panelu a to, jak bude obraz vypadat a jak se vám bude líbit. V tuto chvíli proti stojí dvě hlavní technologie LED/LCD a OLED. LED/LCD pak má vlastní varianty a rozšíření dle konkrétního výrobce. U Samsungu je to QLED, u LG NanoCell, u Sony Triluminos. Hlavní výhodou OLEDu je, že dokáže „vypínat“ jednotlivé pixely. Díky tomu má absolutně nejlepší podání černé barvy. QLED je „jen“ rozšířením klasického LCD. I tak však přináší (podobně jako alternativy u LG či Sony) velmi výrazné zlepšení pokrytí barevného spektra a maximálního jasu oproti konvenčním LCD. Výhodou oproti OLED je výrazně nižší cena. Nicméně OLED nabízí ještě o kousek lepší obraz. Více o těchto i dalších zobrazovacích technologiích najdete zde.

Jak velkou televizi koupit? Úhlopříčka 50″, 55″, 65″, 75″?

Na to neexistuje univerzální odpověď. Záleží na tom co sledujete – klasické TV vysílání z antény, filmy ve vysoké kvalitě, Netflix, nebo čisté Blu-ray. Rozhodně platí, čím kvalitnější je zdrojový obraz, tím větší úhlopříčku snese. Dalším důležitým faktorem je vaše vzdálenost od TV. Pokud nejste omezeni místem v obývací stěně, je rozumnou volbou pro většinu případů (i finanční) 55 palců. Nicméně i 65 palců se dobře vejde do malého bytu. Velké úhlopříčky od 75 palců výše už ale potřebují trochu více prostoru. Typicky platí, že pro 55″ potřebujete sedět 1,8-2 metry od TV, u 65″ je to 2,2-2,4 metru a u 75″ se doporučuje 2,4-2,6 metru. Více informací je uvedeno v této kapitole.

Jaké vybrat rozlišení televizoru? FullHD, 4K, 8K?

V současné době má většina prodávaných televizorů 4K rozlišení. 4K televize má rozlišení 3840 x 2160 pixelů. V tuto chvíli je to pro většinu kupujících ta nejrozumnější volba. Od roku 2019 se na trh zvolna dostávají 8K televizory, ale jsou zatím (ve druhé polovině 2020) stále drahé a aktuálně je nedává smysl kupovat. Proč? Podívejte se na tento článek. U starších či velmi malých televizorů se můžete setkat s fullHD či HD rozlišením. HD Ready a HD rozlišení se určitě vyhněte – to je velmi nízké rozlišení. FullHD s rozlišením 1920 x 1080 px může být u menších modelů ještě dostatečné. Za zmínku ještě stojí 2K rozlišení, které se u televizorů neprosadilo a dnes už je v zapomnění.

Co je Smart TV?

Smart tv (česky chytrá televize), může být připojena k internetu a díky tomu můžete sledovat videa na Youtube, přistupovat k archivům tv stanic, využívat streamovacích služeb (Twitch, Netflix, HBO Go …) nebo hrát hry. Dnes je naprostá většina prodávaných televizorů “smart”. Více info v této kapitole.

IPS nebo VA panel?

Údaj, kterým se výrobci ani prodejci příliš nechlubí a přitom je při výběru LCD obrazovky zásadní. Oba typy mají své pro a proti, takže záleží na tom co je pro vás více důležité. Zjednodušeně řečeno má VA panel lepší kontrast a černou, zatímco IPS panel má vyšší jas a lepší pozorovací úhly. Více tuto problematiku rozebíráme tu.

Jaká je životnost TV?

Když bereme v potaz průměrnou dobu používání cca šest hodin denně, tak se bavíme o horizontu minimálně deset až patnáct let. Přidejte k tomu to jak se výroba televizorů změnila za posledních pět let (zejména zvětšení úhlopříček a snížení ceny) a je jasné, že naprosté většině uživatelů tv zastará dříve morálně než fakticky. Morální zastarání znamená, že přístroj je stále funkční a provozuschopný, jen jsou nové modely o tolik lepší, že stejně přemýšlíte o náhradě.

Jaké jsou nejčastější závady u televizorů?

Některé jsou specifické pro určitou technologii. Například OLED je (stejně jako kdysi plasmy) citlivý na statický obraz a teoreticky u něj může dojít k vypálení obrazu. Obecně mezi nejčastější závady patří: nelze zapnout z pohotovostního režimu, tv se sama vypíná, fyzické poškození, tv nelze naladit nebo se rozlaďuje, chyby v obraze a problémy se zvukem. Pozor doporučuji dát zejména na malé děti. I malá hračka hozená proti obrazovce dokáže způsobit větší škodu na panelu. A bohužel cena nového panelu se skoro rovná ceně nového televizoru.

Jakou značku televize?

Skoro polovina prodaných televizorů má značku Samsung a není se čemu divit. Pro nenáročné uživatele nabízí velmi zajímavou kombinaci nízké ceny a slušného výkonu. Přesto mají svoje nedostatky, které rozebírám zde. V závěsu jsou LG televizory, které má rovněž velmi přívětivou cenovou politiku, jen má u svých LCD modelů odlišný typ panelu. V budoucnu mohou s pořadím velmi zamíchat mladé značky jako Hisense nebo TCL, které u nás příliš velké zastoupení nemají, ale ve světě rostou rychle. Philips má velmi zajímavou technologii podsvícení Ambilight, ale pokrytí trhu není příliš velké. Dále je tu Sony a Panasonic, které často patří k tomu nejlepšímu co lze pořídit pro náročné filmové fanoušky. Zejména u levnějších modelů z nabídky ale nabízí Samsung nebo LG podobné vlastnosti za menší peníze. Podrobně téma rozebírám zde.

Co je HDR?

Tato zkratka znamená High Dynamic Range (česky vysoký dynamický rozsah). Dovoluje mít v obrazu bohatší barvy a díky tomu i vyšší kontrast. HDR má však několik háčků. Za prvé je to různá “kvalita zpracování” u videa či filmu. Vytvořit opravdu luxusní HDR film je drahé a rozhodně to není v tuto chvíli standardem. V praxi může i “neHDR” film vypadat lépe než ten s podporou HDR. Samozřejmě u velkých hollywoodských produkcí je HDR ve většině případů naprosto úžasné. Dále pro plné využití HDR potřebujete vážně kvalitní televizor. Nestačí certifikace podpory HDR standardů, ale zejména vysoké pokrytí barevného spektra, vysoký jas a kontrastní poměr. A to v tuto chvíli nabízí až televizory s cenou přes 20 000 Kč. Posledním úskalím je více HDR standardů, kdy ne všechny televizory podporují všechny. Více o problematice zde.

Jaký operační systém v TV?

Když pominu okrajové výrobce, tak na trhu jsou čtyři hlavní operační systémy. Tizen od Samsungu, WebOS od LG, My Home Screen z produkce Panasonicu a Android TV u Sony, Philipsu a několika menších výrobců. Častá otázka, s kterou se setkávám je: co je android tv? Odpověď je jak vidíte snadná, je to smart televizor s operačním systémem Android, který vychází stejnojmenného systému používaného u mobilních telefonů. Tento systém byl nějakou dobu kus pozadu za Tizenem a WebOS, hlavně pokud šlo o rychlost a stabilitu. Od roku 2019/2020 však Android tento rozdíl skoro smazal a lze ho zařadit na stejnou úroveň. My Home Screen je trochu specifický, ale lze si a něj rovněž celkem rychle zvyknout. Za mě jsou všechny použitelné a pro mě osobně nejsou tím hlavním na co se při výběru nové tv co nejvíce soustředit.

Co je to index kvality obrazu PQI u televize?

Index kvality obrazu, nebo anglicky Picture Quality Index (můžete se setkat se zkratkou PQI) není žádná oficiální metrika, ale je to měřítko výrobců, kteří díky ní chtějí zákazníkovi ulehčit výběr nového přístroje. Má však několik háčků. Každý výrobce si ji definuje jinak a tím pádem mezi sebou nejsou srovnatelné. Za druhé nejsou nijak transparentní a hlavně se vždy zvyšují s vyšším řadou televizorů. A v realitě neznamená vždy vyšší řada lepší obraz. Proto doporučuji index kvality obrazu ignorovat a místo toho si raději přečíst několik recenzí z různých zdrojů.

Umí televize Bluetooth?

Ne všechny, ale nemalá část tuto možnost komunikace podporuje. Jedná o snadno zjistitelný údaj, na stránkách výrobce. Pokud chcete u nového přístroje připojit svoje oblíbená bluetooth sluchátka nebo klávesnici, doporučuji raději před nákupem ověřit, že tv podporu skutečně má. U bluetooth si můžete ještě všimnout její verze – ta primárně určuje dosah, spotřebu elektrické energie a rychlost připojení. Většina televizorů má verzi 5.0, ale i starší 4.0 je pro využití u televizoru naprosto dostatečná.

Jaký obraz nastavit na TV?

Zase je nutné vzít v potaz místnost ve které je tv umístěna (počet oken, množství světla atd..) a ani panely u jednotlivých televizorů ze stejné modelové řady od jednoho výrobce nejsou zcela totožné. Pár pravidel však platí u všech výrobců. Z obrazových režimů je obvykle nejvhodnější ten s názvem “kino”, případně anglicky “cinema”. Teplotu barev nechejte v normálu. Rovněž je dobré nepřehánět to s umělým postprocessem u zobrazení pohybu (obvykle Motion Smoothing / Interpolation) a v neposlední řadě u obrazu s dobrou zdrojovou kvalitou nechte ostrost u minimálních hodnot a vypněte přídavné funkce typu super rozlišení, redukce šumu nebo zlepšení reality.

DVB-T2 vs DVB-T2 HEVC?

Aby bylo možné přijímat nový standard vysílání DVB-T2 musí televize nebo set-top-box podporovat i standard HEVC. Všechny televizory od známých značek vyrobené v roce 2019 nebo 2020 jej podporují a nemusíte se při nákupu bát. Důležitá informace je, že všechny přijímače DVB-T2/HEVC jsou zpětně kompatibilní. To znamená, že i když v tuto chvíli ještě příjem signálu skrze DVB-T2 není, nemusí se bát, že svoje oblíbené programy nenaladíte. Jen pro zajímavost, pokud budete mít starší přijímač bez podpory HEVC, získáte na novém vysílání pouze zvuk a nikoliv obraz.

Jakou herní televizi?

Jakou televizi pro Playstation nebo Xbox? V zásadě pro jejich výběr platí stejná pravidla jako pro “běžné” televizory. Dále záleží jak moc jste citlivý na input lag. Ten značí čas, který uběhne mezi akcí ze strany hráče (stisknutím tlačítka na ovladači) a jejím projevem na obrazovce. Všechny moderní televizory mají tzv. herní mód, který omezí další funkce a minimalizuje hodnoty input lagu. Mimo herní mód jsou běžné hodnoty k 100 ms, v herním módu je standard mezi 10 – 20 ms. Pokud máte bleskurychlé reakce a hrajete akční hry, tak pro vás budou co nejmenší hodnoty input lagu zásadní.

Potřebuji pro Playstation 5 nebo Xbox X HDMI 2.1?

Ne, nicméně se může hodit. Proč taková nejasná odpověď? Jedna z věcí, které HDMI 2.1 přináší je větší přenosová rychlost, díky které zvládne 120 fps při 4K rozlišení. V současnosti běžné HDMI 2.0b zvládá 60 fps při 4K rozlišení. S ohledem na známý hardware nové generace konzolí je skoro jisté, že stěží zvládnou (hlavně u AAA titulů) takové snímkové frekvence. Nicméně u graficky méně náročných her to dozajista možné bude. A v takovém případě se HDMI 2.1 může hodit.

Jaká rychlost internetu pro TV?

To záleží na co ji využíváte. Pro sledování tv v HD kvalitě stačí 5 Mbitů/s, pro 4K na Netflixu je doporučeno 25 Mbitů/s, pro Amazon 15 Mbitů/s. Pochopitelně pokud je v domácnosti v jednu chvíli více uživatelů sledujících různá videa či hrající hry současně, jsou celkové nároky výrazně vyšší. Rovněž už teď existuji služby (např. Bravia Core), které umožní streamování videa v kvalitě přes 100 Mbitů za sekundu, tedy s minimem komprese pro maximální kvalitu obrazu. Zde je zajímavé, že současné televizory podporují pouze 100 Mbit/s skrze síťový kabel. Přes Wi-Fi více, ale někdy může být router daleko od tv a vyšší rychlost je problém. Mám pro vás jeden tip, jak do tv přes kabel dostat více než 100 Mbitů za sekundu. Stačí pořídit síťovou redukci pro USB port (usb to ethernet adapter), který připojíte do USB portu. Obvykle stojí do 500 Kč. I starší porty typu USB 2.0, které jsou u většiny televizorů dokáží v praxi až 250-300 Mbitů/s (samozřejmě pokud máte takto rychlý internet), což už je dostatečné pro streamování všech standardních typů video souborů.

Jakou televizi koupit?

Je důležité si dát dohromady to co od nového televizoru očekáváte. Budete sledovat klasické televizní vysílání? Chcete současně jeden pořad sledovat a další nahrávat? Nebo přístroj využijete jen jako obrazovku pro svoji herní konzoli a občas si pustit film skrze připojený notebook? Jen na základě takto popsaných požadavků dokážete vybrat tu správnou televizi pro vás. Inspirací může být i typ, či druh vašeho předešlého televizoru – např. pokud jste dosud měli plazmu, těžko pro vás bude LCD rovnocennou náhradou a bude potřeba zvolit OLED.

Jak vám tento test pomohl? Budeme rádi, když ho ohodnotíte hvězdičkami.

4.5/5 1260 hodnocení

Přihlašte se do newsletteru a
získejte super tipy do emailu

Pravidelně zhruba 1 až 3 krát měsíčně vám pošleme skvělé tipy na nakupování, nové testy a nejlepší recenze.

Co můžete čekat?

  1. Tipy na opravdu dobré nákupy (vybíráme jen to, co bychom poslali sami sobě)
  2. Výhodné nabídky a slevy (vybereme jen ty opravdu dobré)
  3. Rady k nakupování
  4. Nové recenze produktů
  5. Nové srovnávací testy
  6. Tyto e-maily jsou zdarma
  7. Neposíláme spam, ani obchodní nabídky třetích stran

Načítáme ...

Děkujeme za přihlášení do newsletteru. Teď ještě mrkněte do emailu a potvrďte, že jste o zařazení do newsletteru požádali opravdu vy. 🙂

Pro info si přečtěte naše zásady osobních údajů a GDPR.

Sledujte nás na sociálních sítích

Na FB, Instáč a Twitter píšeme novinky o nakupování na internetu a zajímavé tipy, které na covybrat.cz nenajdete.

1 903 Comments
  1. díky, výborná pomoc

  2. diky za radu

1 12 13 14

    Přidejte váš dotaz nebo recenzi

    Před odesláním komentáře byste měli vědět jak pracujeme s vašimi osobními údaji. Důvodem pro zpracování osobních údajů je náš oprávněný zájem. Jsme správci osobních údajů a chráníme je v souladu se zákonem 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů a s principy obsaženými ve směrnici EU č. 95/46/EC (GDPR). Při odeslání komentáře zpracováváme tyto osobní údaje - jméno, email a vaši IP adresu. Jméno používáme pro oslovení při případné odpovědi. Jméno můžete nahradit i přezdívkou. Email používáme pouze pro odeslání notifikačního emailu se zprávou, že vám někdo odpověděl na váš dotaz, případně rovnou pošleme odpověď na váš dotaz. Email je neveřejný a pro jiné účely ho nepoužíváme. IP adresu využíváme výlučně pro ochranu formuláře před spamem. Případné úpravy osobních údajů a žádosti o smazání můžete vyřídit emailově na poradime@covybrat.cz.

    Covybrat.cz
    Logo