Recenze multifunkčního hrnce DOMO DO42707PP

Chce umět připravit velký kus hovězího do hodiny? Aby byl krásně měkký a šťavnatý? Nebo rychlou večeři z kousků kuřete za doslova pár minut? A zároveň se nepřipravit o možnost pomalé přípravy pokrmů? Pokud na tyto otázky odpovídáte ano, tak pokračujte ve čtení recenze na tento mulitfunkční – kombinovaný tlakový a pomalý hrnec!

Parametry

Jak funguje tlakový hrnec

Běžná hodnota atmosferického tlaku se pohybuje kolem 101 kPa a teplota varu vody je při tomto tlaku 100 °C. V tlakovém hrnci lze dosáhnout vyššího tlaku a díky tomu i vyššího stupně bodu varu. Graf této funkce je exponenciální, to znamená že pro každý další zvýšení stupně bodu varu o 1 °C musí výrazně vzrůst hodnota tlaku oproti předchozímu navýšení.

Dost ale teorie. V tomto tlakovém hrnci může teplota varu vzrůst až na cca 120 °C při zvýšení tlaku o 70 kPa. Díky tomu je doba vaření výrazně kratší. A díky tomu ušetříte čas i energii (k tomu se ještě dostaneme podrobněji).

Vzhled

Pro úplnost se můžete podívat i na to jak vypadá krabice 🙂 

Po jejím rozbalení na vás čeká hrnec chráněný dvěma polystyreny a zabalený v igelitu. 

Naprosto chápu, že vzhled je subjektivní, ale mě přijde strašná škoda fosforově zelené pojistky. Je to pro mě jako pěst na oko. Kdyby měla kovovou barvu stejně jako valná většina vnějšího pláště hrnce, tak by vypadal mnohem lépe. Nechápejte mě špatně, na funkci to nemá vliv a ani mě by to v rozhodnutí zda koupit nebo nekoupit nijak zásadně neovlivnilo. Ale tenhle hrnec vypadá v kuchyni jinak moc dobře. Zejména z dálky. Zblízka vidíte, že plasty jsou spíš hrubší (ale dostatečně pevné a masivní. Celkový dojem ze zpracování je také dobrý. Myslím, že vše by mělo vydržet hodně let. Nikde není žádný extra tenký plast s jakým se občas setkáme i u překvapivě drahých výrobků a známých značek.

Kabel má okolo metru a je možné z přístroje odpojit. 

Výběr programu je opravdu jednoduchý, slouží k tomu otočný volič v přední části přístroje. Na displeji jsou názvy v angličtině. Těm co tímto jazykem nevládnou ani základně, pomůže nálepka s českými popisky. Volič je z plastu, ale vypadá bytelně a jednotlivé přechody mezi programy jsou plynulé. Z pohledu uživatelské příjemnosti není co vytknout a volba je rychlejší než na dotykových displejích.

Po zvolení programu vždy vidíte jak dlouho bude program trvat (je možné upravit nahoru i dolů) a pokud se jedná o vaření v tlakovém hrnci, tak zda vaříte pod vysokým nebo nižším tlakem.

Když se hrnec nahřívá, tak nevidíte konkrétní čas, ale jen signalizační „progress bar“. Zjednodušeně řečeno, je patrné že se něco děje.

Když chcete zapnout „udržet jídlo teplé“ (keep warm) tak je výchozí čas čtyři hodiny, s tím že je opět možné ho měnit.

U pomalého vaření jde nastavit maximálně 9,5 hodiny. To je dostatečné pro 99 % případů využití, kdo by chtěl z nějaké důvodu vařit déle, prostě může pustit ten program znova.

Akustický signál při dokončení je poměrně hlasitý – což je dobře, všimnete si ho.

Rychlost vaření!!

To je opravdu ta největší výhoda tlakového hrnce! Spoustu jídel dokážete připravit za malé desítky minut, opravdu velké kusy zvládne zpracovat do hodiny. Oproti tomu pomalý hrnec je (jak už jeho název napovídá) prostě pomalý 🙂 Na přípravu jídel potřebujete několik hodin. Co mě při první vaření zmátlo bylo „nahřívání“ hrnce. To trvá okolo 15 minut. V manuálu uvedená délka programu je tedy v praxi vždy o 15 minut delší, kvůli tomu že se hrnec musí nahřát.

Hodně záleží na způsobu využití a jakým stylem vaříte. Já osobně pomalý hrnec využívám poměrně často. Večer do něj nasypu potřebné suroviny, zapnu pomalý režim a vklidu ho nechám 8-10 hodin dělat svoji práci. Ráno mě v kuchyni vítá krásná vůně pokrmu. Na indická jídla typu butter chicken či různé podoby curry to funguje úžasně.

Nicméně pokud potřebuje jídlo rychle a máte doma třeba jen hovězí maso, tak se tlakovému hrnci nic nevyrovná. Pokud jde v přípravě jídla spíže impulzivní, doporučuji vyzkoušet. V takovém případě je to neocenitelný pomocník. A sám jsem během měsíce co jsem ho měl musel několikrát uznat, že je možnost mít jídlo hotové opravdu rychle skvělá. A i to curry dokáže připravit stejně dobré jako pomalý hrnec.

Režimy vaření

Programy vybíráte pomocí otočného knoflíku. K dispozici jsou v zásadě tři, jen v různých variantách. Jedná se o :

• tlakové vaření
• pomalé vaření
• restování

Tlakové vaření

Pro představu jak rychle dokáže tlakový hrnec připravit potraviny uvádím přehled “programů” (kombinaci tlaku a času) pro různé typy potravin.

• High – (vysoký tlak v rozmezí 58 – 70 kPa), teplota se pohybuje okolo 115 ºC (+- 4 ºC)
• Low – (nízký tlak v rozmezí 38 – 45 kPa), teplota se pohybuje okolo 105 ºC (+- 4 ºC)

Pokud chcete aby zelenina byla lehce tvrdší na skus, volte opravdu délky programu okolo pár minut. Vážně to stačí. Naopak, pokud chcete připravit velmi měkkou směs například pro malé dítě, lehce přes 10 minut na vyšší tlak si poradí snad se vším.

Restování

Dva režimy restování, které se liší jen teplotou. Při „sauté“ je výkon opravdu vysoký a rozhodně doporučuji mít zapnutou digestoř.

• Brown (restování 1) – pro restování masa či cibulky (nižší teplota)
• Saute (restování 2) – když máte v omáčce či polévce “hodně vody” a potřebujete ji redukovat (vyšší teplota)

Obě tyto funkce používáte s otevřeným víkem a doporučuju u toho míchat vařečkou. Jinak se to připaluje. Na druhou stranu má olej tendenci prskat až ven. Dejte si pozor pokud pracujete u nechráněné zdi.

Pomalé vaření

• High = teplota zhruba 95°C, 4 hodiny pomalého vaření
• Low = teplota zhruba 85°C, 8 hodin pomalého vaření

Čas vaření lze upravovat v krocích po 30 minutách. Minimum je 30 minut a maximum devět a půl hodiny. Znám pomalé hrnce co umí tyto kroky po minutách, ale v praxi mi možnost nastavit po půl hodině nepřijde jako nedostatek.

Ještě doplním, že výrobek disponuje funkcní udržování teploty (keep warm), kdy teplota se drží okolo 67 °C.

Co je dobré vědět

Spotřeba energie

V době kdy ceny energií budou spíše růst než že by se vrátili na nízkou úroveň si myslím, že jde o zajímavý pohled. Pomalý hrnec potřebuje (dle velikosti a typu) příkon okolo 75 – 150 W pro “low” režim a 150-200 W pro “high” režim.

Když to převedu do svého vaření (uvažujme například hovězí pečeni) a tedy nějakých 8 hodin v low režimu se spotřebou dejme tomu 150 W, tak se bavíme o 1,2 kWh. Když beru cenu 5 Kč za kWh, tak mě příprava jídla vyjde na 6 Kč (za energie).

U tlakového hrnce je odhad průměrné spotřeby složitější. Příkon (v tomto případě až 1 kW) má špičku při začátku programu (nahřátí) a poté zvolna klesá. Pro zjednodušení počítejme, že bude okolo 400 W. Podobné konzistence masa jaké mi vyhovuje dosáhnu v tlakovém hrnci za cca 45 minut. To máme 0,4 kW * 0,75 = 0,3 kWh. Což převedeno do řeči čísel znamená cca 1,5 Kč. Tudíž z pohledu spotřeby je tlakový hrnec výrazně efektivnější. Pochopitelně v tom mohou hrát roli další faktory, jako třeba noční proud. Ale principiálně je tlakový hrnec levnější. Jak vidíte, tak jde o korunové částky. Pro reálnou úsporu byste ho museli používat velmi často.

Cena

Pochopitelně je kombinací “pomalého” a “tlakového” hrnce více. Když se podíváte na jejich ceny, tak nejlevnější kusy začínají někde nad 2 500 Kč a někde okolo 4 000 Kč už dostanete dražší kousky, které mají vyšší příkon (často 1 500 W). Pochopitelně můžete koupit i výrazně dražší přístroje, ale spíše než za další funkce nebo kvalitu zpracování platíte za design.

V tomto kontextu mi cena DOMO DO42707PP (doporučená cena je necelých 3 400 Kč) přijde jako poměrně rozumná.

Údržba

Nic složitého, zejména pokud máte myčku. Varnou nádobu, případně příslušenství v ní můžete umývat. Po cca 10 vařeních jsou lehce patrné nečistoty okolo těsnění v pokličce (viz foto). Lze snadno utřít vlhkým hadříkem. Přetlakový filtr se mi ucpat nedařilo, ale cvičně jsem ho ucpal kousky rozmačkaného jablka. Ideální řešení pro úklid byl silný proud vody ve vaně, který všechny nečistoty rychle odstranit.

Bezpečnost

Je to spíše teoretická obava, ale přeci jen u tlakového hrnce je nepatrně větší riziko (ucpaný ventil, mechanické poškození) než u pomalého hrnce. Reálně jsem se s “výbuchem” u tlakového hrnce setkal naposled v době svého dětství (skoro 40 let dozadu) v kuchyni u babičky. Při prvních pár jídlech jsem byl lehce ve stresu, zvlášť když jsem slyšel jak uchází tlak přes přetlakový ventil. Ale po pár dnech jsem si na práci s tlakovým hrncem zvyknul a neměl jsem problém dát jídlo do hrnce a zmizet třeba dvě hodiny na nákup. A když jsem se vrátil, jídlo bylo hotové a hrnec přirozeně upustil přetlak.

Ale vždycky jsem dodržoval maximálně dovolený objem v hrnci (ryska na vnitřní straně nádoby) a také jsem pravidelně kontroloval filtr zda není zanesený – za celý měsíc nebyl ani jednou. Rovněž při přípravě luštěnin jsem je předem namočil. Myslím, že za dodržení všech těchto podmínek je hrnec bezpečný. A počáteční nejistota mě rychle opustila.

Doporučení od výrobce

Výrobce nedoporučuje používat tlakové vaření na jablka, brusinky, rebarboru, obiloviny, těstoviny, rozkrájený hrách nebo sušené polotovary polévek. Tento druh potravin má totiž výraznou tendenci pěnit a tato pěna může zablokovat odvzdušňovací ventil. Já jsem jablka zkoušel a zase tak hrozné to nebylo. Pochopitelně jsem neměl odvahu naložit to jablky až po rysku – prostě to chce mít na paměti, že takových potravin tam nemůžete dát tolik. Z podobných důvodů je doporučeno používat předmočené luštěniny (hrášek, fazole, cizrna …) a nikoliv je rovnou ze sáčku suché vysypat do přístroje. Sám jsem luštěniny takto připravoval a žádnou potíž jsem nezaznamenal.

Dále výrobce varuje, že při přípravě mastnějších pokrmů může i po uvolnění tlaku unikat z hrnce pára. Při veškeré manipulaci s hrncem (párou) doporučuji mít na ruce kuchyňské chňapky. Stačí trochu pohnout s přetlakovým ventilem a hned víte zda ještě pára uniká nebo ne. A pokud máte ruku takto chráněnou, nic se vám nestane.

Co jsem vařil

Měl jsem možnost používat tohoto pomocníka skoro měsíc na denní bázi a snažil se většinu jídel připravovat v něm. Dohromady myslím, že to bylo okolo dvaceti vaření, některé recepty jsem v rámci experimentu zkoušel vícekrát, s nějakou menší obměnou. Pro lepší představu se podělím o zkušenost s některými z nich.

Kuřecí vývar

Klasika, kterou doma vaříme poměrně často. Dvě větší kuřecí stehna a zeleninová polévková směs ze supermarketu. Doplnil jsem cca litrem vody. Bylo to vlastně úplně první jídlo co jsem v tomto tlakovém hrnci zkusil. Proto mě trochu překvapilo, že nahřátí trvalo zhruba 15 minut a až poté se začal odpočítávat čas do konce programu. Vlastní program pro polévku má 15 minut. 

Jelikož to byl můj první pokus, tak jsem pomocí tlakového ventilu nesnižoval tlak, ale nechal ho snížit přirozeně pomocí poklesu teploty. Okolo 45 minut po konci programu už při zkoušce tlakového ventilu neunikala žádná pára a bylo bezpečné podívat se dovnitř. Maso i zelenina vypadali na pohled velmi dobře.

Mimochodem, vážně jde (zkoušeno při jedno z dalších pokusů) bez potíží připravit chutná polévka do jedné hodiny (15 minut nahřívání, 15 minut vaření, 10 minut jsem nechal zchladnout kuřecí stehna abych z nich obrat maso). Poté stačí přecedit polévku, dát do mí maso a zeleninu dle libosti, dochutit a lze podávat. Bez většího shonu jsem to stihnul lehce pod 50 minut. To mi přijde jako super výsledek.

A jaká byla chuť polévky? Chuťově dobrá, ale když dělám vývar svým běžným způsobem (pomalu na sporáku, klidně 6-8 hodin) tak je polévka taková chuťově výraznější a je více cítit zeleninou. Polévku jsem během necelého měsíce co jsem měl k dispozici produkt k dlouhodobému testu vařil mnohokrát. Zkoušel jsem různé varianty – odpustit manuálně páru hned po dokončení, či naopak večerní vaření a nechání zeleniny v hrnci přes noc. Poslední varianta pochopitelně přinesla výraznější chuť. Ideální promísení chutí chce prostě svůj čas.

Na druhou stranu pokud potřebujete udělat rychle k večeři polévku, tak je tlakový hrnec úžasný pomocník.

Hovězí roštěná

Na začátku je dobré maso rychle osmahnout. A já už zažil tlakové hrnce u kterých to skoro nešlo, navzdory faktu že tímto program byly vybaveny. Pro DOMO DO42707PP to však žádná potíž nebyla. Stačí zvolit vhodný program, nalít trochu oleje a do minuty slyšíte že olej je připravený na vložení masa. Tomu (cca 3 cm vysoký kus hovězího) stačila necelá minutka z každé strany.

Trochu nepříjemné bylo prskání oleje, který se dostával i mimo nádobu. Dát na hrnec pokličku nebylo moc praktické, protože nevíte co se děje pod ní. Situaci jsem vyřešil klasickou (velikostně podobnou) skleněnou pokličkou na hrnec. S více zkušenostmi s hrncem už jsem poté získal představu kolik času potřebuje na osmahnutí masa a zvládal jsem to i s jeho pokličkou.

Stejně dobře a rychle jako maso se mi podařilo orestovat i cibulku. V hrnci připravil základ na omáčku, na rošt dal maso posypané cibulkou a pustil hodinový program určený pro roštěnou. Po hodině byla omáčka na můj vkus ještě málo hustá, takže jsem pomocí programu restování 2 (Saute) během pár minut redukoval. Pozor hrnec má opravdu slušný výkon, takže nezapomeňte pustit digestoř 🙂

A výsledná roštěná? Opravdu výtečná, hezký restované strany a dokonale měkké maso. Připomenu, že se jednalo o několik cm vysoký kus hovězího masa. A celé to (i s přípravou surovin) a nahříváním hrnce, trvalo méně než hodinu a půl. A to mi na slušný kus hovězího přijde jako velmi dobrý výkon.

Curry

Tohle jídlo miluji. Připravit ho můžete v mnoha různých variantách a já jich v tomto hrnci vyzkoušel asi pět. Stačí nakrájet maso (zkoušel jsem hovězí i kuřecí, výsledek vždy stejně dobrý), rychle osmažit (cca 2 minuty za občasného míchání) a dále přidat zeleninu, curry směs (doporučuji nekupovat hotovou, ale vyrobit si za pár minut doma – chuť je potom někde jinde), cibuli, zázvor, kokosové mléko atd..

Zkoušel jsem to ve vážně rychlé variantě za nějakých 40 minut – kuřecí maso, osmahnutí,, nahřívání a cca 20 minut vaření a chvíle na redukci omáčky. Maso je dokonale měkké a pokud použijete čerstvé suroviny, tak i chuť je dostatečně výrazná. Hovězí maso znamená 15-20 minut navíc. Zkoušel jsem i variantu, kdy jsem maso vařil 2 hodiny (maximum co vám časovač při tlakovém vaření dovolí) a poté nechal ještě hodinu “dodělat” při přirozeném upouštění tlaku. Maso bylo tak měkké, že stačilo trochu prošťouchnout vařečkou a maso se oddělilo na jednotlivá vlákna.

Curry jsem zkoušel připravit i v rámci pomalého vaření, což je způsob který využívám na svém pomalém hrnci už mnoho let. Postupoval jsem úplně stejně jako na svém hrnci. Vlastně podobně jak to popisuji v předchozím odstavci. Jen se nevařilo pod tlakem, ale hezky pomalu přes noc. Výsledná chuť byla v obou případech velmi blízká, zásadním rozdílem je tu rychlost přípravy, kterou přináší první varianta.

Mimochodem u curry jsem si také uvědomil, že by se mi líbilo aby byly k hrnci byla druhá varná nádoba. Protože připravené curry je v ve varné nádobě a když chci připravit rýži, tak musím vytáhnout rýžovar nebo curry přelít do nějakého hrnce. Naštěstí je možné za 400 Kč další nádobu koupit. Když jsme u té nádoby, tak s chňapkou občas trochu bojujete s tím, jak nádobu chytit. Ale po čase jsem si na to zvyknul.

Rýži jsem v tomto hrnci také zkoušel připravovat a výsledná chuť za mě odpovídala tomu na co jsem zvyklý ze svého letitého rýžovaru. Takže jsem byl spokojený.

Chuť

Tohle je subjektivní disciplína a proto berte mé poznatky s rezervou. Curry, masové směsi, masové omáčky – vše skvělé a bez výtek. Rovněž přílohy – brambory nebo rýže, za mě byly super. Jediné k čemu mám výhrady byly polévky. Jak ještě rozebírám dále, nejsou vůbec špatné, ale zároveň mi prostě při přípravě klasickým způsobem chutnají více.

Kde brát recepty?

V manuálu (stahujte zde) najdete základní sadu receptů – 3 pro pomalé vaření a asi 10 pro tlakové. Dále informace jak dlouho a jaký stupeň tlaku je vhodný pro konkrétní maso, zeleninu nebo luštěniny. To jsou za mě velmi užitečné informace a díky za ně.
Nicméně na internetu se jde zdarma dostat k obřímu množství receptů. Stačí do vyhledávače napsat typově podobné fráze:

• tlakový hrnec recepty
• tlakový hrnec králík na smetaně
• tlakový hrnec brambory
• pomalý hrnec kari
• pomalý hrnec čočková polévka
• atd…

Pokud navíc ovládáte angličtinu, tak se vám otevírá v podstatě nevyčerpatelná zásoba receptů. Stačí jen zadat podobné fráze v angličtině.

Příslušenství

Součást balení je varná nádoba, napařovací koš a napařovací mřížka. Dále malý kartáček na čištění přetlakového ventilu, malá plechová miska a jeden náhradní kus pro těsnění co je součástí pokličky.

Co lze dokoupit:

• přetlakový ventil – 149 Kč
• varná nádoba – 399 Kč
• parní koš – 299 Kč
• napařovací mřížka – 299 Kč

Musím přiznat, že loučit s tímto přístrojem se mi vážně nechtělo. A mít v kuchyni více místa či nemít doma klasický pomalý hrnec, tak ho nejspíš rovnou kupuji. A to je i důvod, proč se ho nebojím ocenit naším oceněním „dobrý produkt“, který si za mě pro svoji užitečnost, zpracování a rozumnou cenu rozhodně zaslouží.

Multifunkční hrnec DOMO DO42707PP hodnotíme, jako Dobrý produkt 2022 a toto ocenění si na základě všeho výše uvedeného plně zaslouží. 

Daniel Pokorný

Vystudoval jsem ekonomku na Masarykově univerzitě v Brně. Přes 7 let jsem pracoval jako nákupčí pro eshopy s elektronikou a mám tak dlouholetý přehled o tom, co jde koupit a skvěle se vyznám v elektronice na českém a slovenském trhu. Stál jsem u zrodu covybrat.cz a mám na starosti mimo jiné oponenturu recenzí a návodů a dělám recenze – převážně elektroniky.

Jak vybrat tlakový hrnec?

Sledujte nás na sociálních sítích

Na FB, Instáč a Twitter píšeme novinky o nakupování na internetu a zajímavé tipy, které na covybrat.cz nenajdete.

Previous

Recenze na vysavač ETA Fortis 7224

Next

Recenze soundbaru LG S80QY

Podobné články

Recenze překapávače Sencor SCE 2100BK

Recenze kávovaru ETA Storio 6181 90020

Recenze kuchyňského robota ETA Gratus Max III. 0028 90061

Recenze odšťavňovač Tefal ZC 420 E 38