Recenze televizoru LG OLED A1 (OLED48A1, OLED55A1, OLED65A1 a OLED77A1)

LG OLED A1 je dostupná od velikosti 48 palců po obřích 77. Osobně bych oželel největší variantu (lidé s takovým rozpočtem na tv stejně nejspíš půjdou do dražšího modelu) a naopak uvítal menší, 42 palcovou úhlopříčku cílenou vyloženě na hráče. Mělo by se jednat o vstupenku do světa OLEDu a nejlevnější model. Mělo zde píši úmyslně. V tuto chvíli (pár měsíců po uvedení na trh) je A1, dražší než loňská CX, která je výrazně lepší. Ale cena A1 půjde dolů a CX se doprodá. Potom se skutečně bude jednat o nejlevnější OLED na trhu.

Parametry

Vzhled

Na první pohled je A1 „tenčí“ než B1 i C1. Je to z důvodu malých nožek po stranách obrazovky, které jsou prostorově výrazně skromnější než mohutný stojan u vyšších řad. Vzhledově (až na hloubku panelu, kterou má OLED opravdu malou) docela připomíná letošní LG NANO75. Jinak vypadá obrazovka vlastně úplně stejně. Co taky jiného očekávat od OLED panelu, že. Vlastní nožky televizoru jsou poměrně nízké, proto pozor pokud chcete (nebo plánujete) mít soundbar před/pod televizorem. Zejména vyšší modely mohou svou výškou zasahovat až do obrazovky. Na druhou stranu máte mezi nimi prostor o délce 111 cm (55 palcová varianta). To je pro většinou soundbarů (z pohledu délky) dostatečné množství.

Ze zadní strany je vidět, že se jedná o základní televizor a marně budete hledat náznaky cable managementu. Kabely nejdou schovat ani za malé nožky držící obrazovku. Většina těla je ze zadní strany kovová, jen spodní část ve které je umístěna elektronika je z plastu. Rámeček okolo displeje je tenký, má cca 1 cm což je obligátní hodnota posledních let. Celková tloušťka obrazovky v nejširším bodě je zhruba 5 cm.

Navzdory poměrně nízké ceně potěší dobrá kvalita zpracování a použité materiály. Když pominu plastové nohy, tak je za mě defacto shodná s dražší LG C1.

Z pohledu konektivity máme 3 HDMI 2.0 porty. EARC je podporováno, konkrétně na portu 3. Dále zde máme 2 USB porty (2.0 verze), digitální audio výstup a port pro sluchátka. Z konektivity pak Wi-Fi, síťový kabel a Bluetooth 5.0. Dobrá zpráva je, že oba dva USB porty ústní do strany a je k nim snadný přístup. To stejné platí i pro 2 HDMI porty. Bohužel ten třetí (s eARC) ústí směrem ke zdi. Pokud častěji měníte audio výstup, může to být komplikace. Kromě něj ústí dozadu i další audio výstupy, síťový a anténní konektor.

Kvalita obrazu

Začnu hned u toho nejdůležitějšího. A to je co ztratíte z pohledu obrazu, oproti B1 nebo C1. Tou nejbolestivější ztrátou je jen 50 Hz panel. Což je také poprvé po osmi letech s technologií OLED, kdy se setkáváme s jiným než 100 Hz panelem. “Horší” obrazový procesor u A1 je stejný jako u B1 a v praxi (zvlášť když nemáte možnost srovnání) to není až takový rozdíl. Kromě toho je rozdíl v softwarové (úpravy obrazu) výbavě, ale žádný zásadní důvod proč A1 nekupovat v tomto ohledu není.

Pozitivní zprávou je, že panel je plně 10 bitový a můžu rovnou prozradit že kvalita obrazu je výborná. Ke kontrastu není co dodat, je to OLED. A proto dokáže „vypnout“ každý jednotlivý pixel a zobrazit naprosto dokonalé (zejména tmavé) scény. Pozorovací úhly stále patří k tomu nejlepšímu co lze na trhu mít. V tomto je OLED stále napřed i proti pokročilým LCD a jejich vrstvám pro lepší pozorovací úhly. Rovněž pokrytí barevného spektra je i zde v souladu toho na co jsme u OLEDu zvyklí. Krásných 97 % u DCI-P3 a 73 % u Rec.2020. To je jeden z nejlepších výsledků mezi televizory, které lze momentálně koupit.

Trochu se to dalo čekat (podle zkušeností s řadu B od LG), ale LG A1 zaostává zejména z pohledu maximálního jasu. Bavíme se zde o necelých 500 nitech, což je výrazně méně než mají standardní OLED panely (zhruba 700 – 750). Zásadní otázka, která asi každému vytane na mysli je, zda to něčemu vadí. Při HDR obsahu ano. Respektive pokud vedle sebe při takové scéně uvidíte A1 a „plnotučný“ OLED typu C1, tak je rozdíl patrný. Na druhou stranu je při svém typickém využití (večerní sledování) a standardním obsahu jas dostatečný. Jen si nákup rozmyslete, pokud vás čeká hodně sledování během dne a v místnosti kde je značné množství světla. Tam už by byl tento handicap znát. Částečně ho lze kompenzovat zapnutí „vivid“ (živé barvy) režimu obrazu. V takovém případě je jas o nějakých 20 % vyšší, ale bohužel to má za cenu jistou ztrátu věrnosti obrazu. Osobně bych zůstal u klasického režimu „kino“ či podobného, který nabízí věrný obraz. Ještě doplním že tv velmi dobře zvládá odlesky slunečních paprsků. Nicméně pořád platí, že do jasné místnosti by to chtělo vyšší jas.

Z HDR standardů podporuje to stejné co vyšší modely. To znamená Dolby Vision (včetně Dolby Vision IQ, což je de facto zapojení senzoru okolního světla, který lépe reguluje obraz dle okolního prostředí), HDR10 a HLG. Chybí HDR10+, který propaguje zejména Samsung. Zásadní nedostatek to není, naprostá většina filmů je v základním HDR10 nebo právě Dolby Vision. Jedním z mnoha nabízených režimů obrazu je i Filmmaker Mode, který vám zobrazí film v čisté podobě, bez softwarových kouzel a úprav procesoru.

Už víte, že tato tv nemá 100 Hz panel, ale má jen 50 Hz. Navzdory tomuto faktu pohyb docela ostrý a dobrý – chápejte jako “je to lepší než bych u 50 Hz čekal, ale pořád preferuji 100 Hz panel”. Pokud pro vás drobné nuance v tomto duchu nejsou důležité, nejspíš by vám 50 Hz panel ani vadit nemusel.

Z pohledu hráče je OLED zajímavou volbou. Nízký input lag (10 ms) a bleskurychlá doba odezvy (3 ms). V případě LG A1 je tu však několik „ale“. Tím první je nepřítomnost standardu HDMI 2.1. Porty jsou pouze ve starší verzi HDMI 2.0. To znamená, že nemůžete využívat HFR (4K rozlišení až při 120 fps) nebo VRR (variabilní obnovovací frekvence), případně jejích derivátů jako G-Sync nebo FreeSync. Ty zajišťují plynulejší dojem z hraní her, zvláště když výsledné FPS kolísá – to platí zejména (ale ne výlučně) pro PC hry. Z „herních funkcí“ HDMI podporuje jen ALLM, což je automatické přepnutí do herního módu, když televizor registruje zapnutou konzoli nebo jiné herní zařízení. Má vám to vadit? Záleží. Náročnější hráči by se měli podívat pod 100 Hz panelu s podporou variabilní obnovovací frekvence. Ale pro méně náročného diváka a příležitostného hráče vyhovovat může.

S OLEDy je stále spjato riziko vypálení z obrazu. Z mých zkušeností to byla záležitost modelů z první generace a už cca 4 roky jsem o žádném případu vypálení neslyšel. Tím nechci říct, že nemůže nastat. Jen je šance minimální. V tomto kontextu potěší fakt, že A1 má úplně stejné ochrany a možnosti nastavení jako dražší OLEDy. Je super, že v této oblasti LG nešetřil.

Systém

Novinkou je také nová verze operačního systému webOS, tentokráte ve verzi 6.0. Samo LG ji označuje jako největší změnu od uvedení systému v roce 2014. Hlavní změna je ve vzhledu základní obrazovky. Za poslední rok mám pocit, že všechny operační systémy u televizorů konvergují ke stejnému vzhledu. Asi je to nevyhnutelné a výsledek uživatelského testování a vzájemné inspirace všech značek. Osobně se mi více líbí různorodost a možnost výběru. Další novinkou je “sponzorovaný obsah”. Z pohledu LG tento krok chápu, díky množství svých televizorů mu to poskytuje hodně zobrazení reklamy uživatelům a tedy i hodně peněz. Možná i to je důvod, proč je tento update dostupný i pro některé starší modely – což není až tak obvyklé. V rámci nové verze operačního systému došlo i ke změně (umístění) některých nastavení obrazu. Pokud jste měli předchozí verze webOS budete některé položky menu chvíli hledat.

Od uvedení systému webOS se jedná asi o největší změnu z pohledu uživatele. Dříve systém fungoval na principu spodního řádku, z kterého se rozbalovali jednotlivé možnosti programů a nastavení. Nyní je to přechod k využití celé obrazovky. Velmi se podobá AndroidTV, respektive jeho nové verzi nazvané GoogleTV. Co mě u LG dlouhodobě trochu mrzí, je že neposkytuje nové verze operačního systému pro starší modely. Ale abych LG nekřivdil, tak důležitá vylepšení, které se týkají obrazu či funkčnosti hardwaru dodává i pro starší modely.

WebOS jsem měl dlouho za špičku mezi operačními systémy u televizorů. Po letošním updatu o tom začínám pochybovat. Nový systém je pomalejší, uživatelsky méně přívětivý a celkově mi přijde jako krok (5 let) zpět do minulosti. Nechápejte mě špatně, rozhodně je pořád dobrý. Jen minulá verze byla ještě lepší. Pokud jde o rychlost systému, tak webOS nenačítá důležitá data aplikací při startu televizoru. Výhodou je rychlý start systému, nevýhodou že po prvním startu systému vnímáte že spuštění aplikací chvilku trvá. Není to žádná strašná doba, ale znát to je. Po druhém spuštění aplikace (bez vypnutí televizoru) je spuštění rychlé. V minulosti mělo webOS v rychlosti startu systému primát. S novou objemnější verzí menu už tak rychlé není.

Menu nově zabírá celou obrazovku a obsahuje opravdu spoustu informací. Po prvním spuštění jeden velký blok tvoří dlaždice s počasím, pak „reklama“ na interní nastavení televizoru (např. sport alert o kterém si ještě řekneme). V dalším řádku naleznete „trendy“ filmy a seriály z vámi využívaných služeb. Pod nimi seznam aplikací a ještě pod nimi (to už musíte scrollovat) je seznam vstupů. Dále následují seznamy oblíbených pořadů na jednotlivých zdrojích (Apple TV, tv stanice, Netflix, HBO Go….). Když dojdete do konce seznamu, je poslední položkou menu ikona po jejímž stisknutí se dostanete zpět na začátek. To je praktické. Nemůžete vpodstatě měnit pořadí jednotlivých bloků nebo množství informací na stránce, ale můžete měnit položky v „seznamu aplikací“. Stačí dlouze podržet tlačítko „ok“ na dálkovém ovladači a dostanete se do režimu, kde lze snadno změnit pořadí nebo třeba odinstalovat aplikaci.

Stejně jako loni je součástí systému funkce pro sledování sportovních výsledků (to je právě zmiňovaný sport alert). Jednoduše nastavíte který tým chcete sledovat a dostáváte o něm info. Trochu omezující je, že nabídka týmů, respektive lig je relativně omezená. Celkově jsem se stabilitou a rychlostí webOS 6 spokojený, a to i přesto, že v rychlosti je to trochu krok zpět (oproti předchozím verzím). Přehrávač video souborů přehraje všechny potřebné soubory, ale zaznamenal jsem jednu nepříjemnou drobnost. Při přehrávání filmu uloženého ve formátu mkv, který u sebe obsahuje i titulky. Přestože jsem se je snažil vypnout, pořád se zobrazovaly. Další nepříjemnou zprávou je fakt, že LG A1 nemá dvojitý tuner. To znamená, že můžete případně nahrávat jen ten pořad, který sledujete.

U dálkového ovladače došlo k drobné změně. Nově má o něco delší tělo, což je důsledkem nových tlačítek pro přímé spuštění hlavních streamovacích služeb typu Netflix nebo Disney+. Dálkové ovládání typu magic remote chce chvíli cviku, ale jak se s ním sžijete jde o nejrychlejší ovládání televizoru, které jsem zažil. Pro ty co ho znají se nic nemění, princip je pořád stejný. Pro ty kteří se s ním dosud nesetkali, vysvětlím v rychlosti princip. Na obrazovce televizoru vidíte kurz (podobně jako u počítačové myši), jen ho ovládáte pohybem ovladače v ruce (stejně jako třeba u laserového ukazovátka). Na závěr ještě doplním, že dálkové ovládání stejné jako u C1. Stejně tak systém a jeho rychlost je stejná jako u vyšší řady C1.

Pár tipů na závěr:

Opakování mačkáním “mute” (vypnutí zvuku, ikonka přeškrtnutého reproduktoru) se dostanete do “tajného menu”. V něm můžete například vypnout zobrazení LG loga při každém vypnutí televizoru nebo co máte vidět za obraz když tv nemá signál.

Ke klávese můžete nastavit zkratku pro rychlé spuštění aplikace – např. Youtube. Abyste to mohli udělat, spusťte požadovanou aplikaci, poté držte chvíli tlačítko “0”. Poté můžete nastavit rychlé spuštění pro klávesy 1-8 (minulé roky to šlo pro tlačítka v rozsahu 1-9). Vlastní spuštění namapované aplikace pak probíhá tak, že danou klávesu podržíte po dobu pár sekund.

LG má poměrně dobře vyřešenou nápovědu. Když jste například v menu pro nastavení zvuku, vidíte nad ním ikonu otazníku. Když ji stisknete, dostanete informace o jednotlivých položkách v menu. Dejte si však pozor na jednu věc (týká se zejména levnějších modelů). Tato nápověda je obecná, to znamená že platí pro všechny LG tv. A to znamená, že může uvádět i možnosti v menu, které vaše tv prostě nemá.

Zvuk

Audio je klasika co známe u všech „levných“ televizí. To znamená 20 W výkonu, 2.0 repro a tenké tělo televizoru, které žádný hutný zvuk nedovolí. Pro dialogy dostatečné, jsou čisté a zřetelné. Kdo od audia očekává víc, musí to řešit pomocí externího repra nebo soundbaru. Z pohledu zvuku je rozdíl mezi LG A1 a polovinu stojícím Samsungem AU7172 zanedbatelný. Za připomenutí stojí i fakt, že LG od loňského roku nepodporuje (stejně jako Samsung) zvuk ve formátu DTS. Pokud je to pro vás důležité, doporučuji podívat se v nabídce Sony nebo Panasonicu.

Alternativy

Hlavní konkurence je jako obvykle nabídka vlastní značky. Nikdo z ostatních výrobců takto levný a výbavou osekaný OLED nemá. Alternativa je teoreticky i nějaká střední LCD třída typu Samsung Q70A nebo Sony X90J, ale v praxi si nemyslím že se mezi nimi bude rozhodovat větší množství kupců. LCD a OLED mají z principu odlišné výhody, a zatímco A1 nabídne skvělou černou a pozorovací úhly, tak jí LCD konkurence roznese v maximálním jasu. Opět tedy hodně záleží na tom co a kdy chcete sledovat. Nelze jednoznačně říct, že jedna tv je nejlepší pro veškeré využití.

LG B1

Lepší pohyb díky 100 Hz a možnosti BFI, k tomu HDMI 2.1 a lepší zvuk. To jsou hlavní důvody proč si připlatit za B1. Obrazový procesor i většina výbavy je stejná. Takže opět jde primárně o cenu. Za situace kdy bude 3 – 4 tisíce dražší než A1, tak nákup A1 nedává smysl. Pokud se LG povede s cenou A1 dobře pracovat, může si svoje kupce najít.

LG C1

V čem je rozdíl? Je to podobné jako u předchozí B1. Tj. lepší obrazový procesor, 100 Hz panel, Black Frame Insertion (BFI) a výrazně horší audio u A1. Většina ostatní výbavy zůstává stejná. Ono je to vlastně zmíněno už několikrát. Aby A1 měla šanci na úspěch (zejména v rámci konkurence z vlastních řad), tak musí být výrazně levnější než B1 nebo C1. A slovem výrazně myslím alespoň o šest tisíc korun. Jinak mi bude vždy dávat smysl si trochu připlatit a získat full 100 Hz panel, vyšší jas a o trochu lepší zpracování obrazu (lepší procesor). A v neposlední řadě i lepší použitelnost u HDR. Jas má C1 skoro o polovinu vyšší. Z pohledu hráče pak může být hřebíčkem do rakve chybějící VRR (potažmo FreeSync a G-Sync) – respektive chybějící podpora HDMI 2.1. Přesto je pořád A1 velmi povedený televizor. Pokrytí barevného spektra je na stejné úrovni jako u C1. De facto stejné info platí i pro loňský CX, který se v tuto chvíli prodává levněji než LG A1.

Doporučené nastavení obrazu

Každý televizor (i ze stejné modelové řady) je jiný a proto to berte jako inspiraci při vlastním lazení (toto nastavení je určeno pro sledování filmů), nikoliv jako pevně danné hodnoty, které platí pro každou LG CX.

• Obraz -> Select Mode -> Kino / FILMMAKER MODE (dle preferencí)
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Jas -> Jas OLED pixelů > 75  (zde nastavujeme fyzické světlo vydávané OLED panelem)
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Jas -> Jas obrazovky > 50  (zde nastavujeme digitální nastavení černé barvy)
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Jas -> Kontrast > 55
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Pokročilá nastavení -> Čistota -> Ostrost > 0
• Obraz -> Nastavení režimu obrazu -> Pokročilá nastavení -> Barva >45
• Obecné -> Služba AI -> Obraz AI > zapnuto
• Podpora -> Úspora energie > vypnuto
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Jas -> Automatický dynamický kontrast > vypnuto
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Jas -> Mapování barevných tónů HDR > vypnuto (můžete zkusit i zapnout. Ve vypnutém stavu bude mít obraz bohatší detaily, v zapnutém budou světlé scény jasnější)
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Čistota -> Super rozlišení > vypnuto (uměle zostřuje video, za cenu ztráty detailů. Má cenu zapínat jen v případě nekvalitního zdroje videa)
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Jas -> Maximální jas > vypnuto
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Barva -> Hloubka barev – 50 (znamená jak moc chcete saturované barvy. Vyšší hodnoty více saturované, menší méně saturované)
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Čistota -> Redukce šumu > nízká (pokud občas sledujete video v nižší kvalitě) 
• Obraz -> Pokročilá nastavení -> Čistota -> Redukce šumu MPEG > nízká  (pokud občas sledujete video v nižší kvalitě) 

Podporované typy souborů

Srovnání parametrů LG OLED 2021

Podívejte se na kompletní recenze OLED televizorů.

Daniel Pokorný

Vystudoval jsem ekonomku na Masarykově univerzitě v Brně. Přes 7 let jsem pracoval jako nákupčí pro eshopy s elektronikou a mám tak dlouholetý přehled o tom, co jde koupit a skvěle se vyznám v elektronice na českém a slovenském trhu. Stál jsem u zrodu covybrat.cz a mám na starosti mimo jiné oponenturu recenzí a návodů a dělám recenze – převážně elektroniky.

Sledujte nás na sociálních sítích

Na FB, Instáč a Twitter píšeme novinky o nakupování na internetu a zajímavé tipy, které na covybrat.cz nenajdete.