Ne vždy je potřeba pořizovat k televizi ten nejdražší soundbar, na který narazíte. Velkou parádu může nedělat i výrazně nižší cenová hladina. Do kategorie produktů s nižší cenovkou patří i model Panasonic SC-HTB400EGK. Bude právě tím soundbarem, který posune kupředu vaše zvukové zážitky při sledování filmů? Odpovíme v naší recenzi.
Parametry
| Bluetooth | ano |
| Noční režim | ne |
| Dolby Atmos | ne |
| Multiroom | ne |
| Výstupní výkon (RMS) | 160 W |
| Subwoofer | integrovaný |
| Výkon subwooferu (RMS) | / |
| Systém reproduktorů | 2.1 |
| Wi-Fi | ne |
| Přehrávání MP3 | ne |
| Podpora NFC | ne |
| FM tuner | ne |
| DVD přehrávač | ne |
| HDMI | ano |
| USB | ano (jen update softwaru) |
| Optický vstup | ano |
| Jack 3,5 mm | ne |
| Koaxiální vstup | ne |
| Rozměry soundbaru (Š x V x H) v cm | 96 × 5,6 × 12 |
| Rozměry subwooferu (Š x V x H) v cm | / |
| Celková hmotnost | 3,5 kg |
Provedení
Soundbar Panasonic SC-HTB400EGK má jednodílnou konstrukci bez externího subwooferu. Uvnitř najdete dva vestavěné subwoofery. Celkový výkon je 160 W, přičemž rozdělení je následující:
- dva reproduktory s výkonem 40 W,
- vestavěný subwoofer s výkonem 80 W.
S rozměry 96 × 5,6 × 12 cm je vhodnější spíše k větším televizím. Soundbar je ve výsledku docela široký, takže bude potřebovat dostatek místa před televizí, nicméně, Panasonic ubral na výšce, dá se tak alespoň trochu, zasunout pod televizi. Pozor ale na to, abyste si nezakryli horní basové reproduktory a nepřipravili se tak o část výsledného zvuku. Přední strana zvukového panelu má úhel 7°, takže reproduktory směřují mírně nahoru. Druhou možností je upevnění soundbaru na zeď.
Upřímně řečeno, soundbar nijak nepřekvapí. V podstatě strohý hranol s jen mírně zakulacenými hranami už jsme v různých podobách viděli mnohokrát. Pod mřížkou se skrývají reproduktory v sestavě 2.1. Středové reproduktory směřují dopředu k uživateli, dvojice basových pak vzhůru. Na stejném místě najdeme i jednoduchý displej, který zobrazuje právě aktivovaný zvukový mód (viz níže). Škoda jen, že nejde úplně vypnout. Jeho bílé záření je docela výrazné, a pokud rádi sledujete filmy v úplné tmě, může to trochu rušit. Součástí balení se soundbarem je podivně tvarovaný dálkový ovladač. Svou funkci nicméně plní docela dobře, i díky vystouplým tlačítkům, které lze velice snadno nahmátnout. Potřebovat jej budete, neboť je to jediný způsob, jak soundbar Panasonic ovládat.
Připojení
Konektory jsou umístěny na zadní straně soundbaru a najdeme zde klasicky HDMI Arc, jeden optický vstup a USB port. Ten však slouží pouze pro servisní účely, tedy aktualizace firmwaru. Co se bezdrátové konektivity týče, moc možností nový soundbar od společnosti Panasonic nenabízí. Uživatel se bude muset obejít skoro bez možnosti připojení a pro spárování s dalšími zařízeními využít pouze technologii Bluetooth, a to ve starší verzi 4.2. Z toho vyplývá, že funkcionalita soundbaru je omezena v oblasti poslechu streamovacích služeb, což může být pro některé uživatele na závadu. Takže můžete streamovat skrze telefon, který propojíte se soundbarem skrze Bluetooth. Další možností je televize, ale tam už to není tak pohodlné. Máte-li ale chytrou televizi a nebude vám vadit, že bude při poslechu hudby zapnutá, tento neduh jde poměrně snadno obejít.
Kvůli absenci Wi-Fi nabízí Panasonic volitelnou aplikaci Panasonic Music Control. Jedná se v podstatě o přehrávač médií pro hudbu z vašeho telefonu, tabletu nebo hudebního serveru.
Co nabízí
Soundbar nabízí ovládání pouze v anglickém jazyce, není ale nikterak obtížné se v něm zorientovat. K dispozici je celkem pět zvukových módů, které se přepínají pomocí tlačítka na dálkovém ovladači. Jejich názvy jsou poměrně výstižné: Standard je určen pro běžné použití, Music pro poslech hudby, Cinema pro sledování filmů, Voice zdůrazní dialogy ve filmech a pak zde najdeme také speciální mód pro zprávy a vůbec pořady, které jsou postavené na hlase moderátorů či hostů. Upravit si můžete, kromě hlasitosti, pochopitelně, úroveň basů a jejich zdůraznění nebo si pohrát s čistotou dialogů.
Jak hraje
Soundbar zpočátku trochu nepříjemně překvapí svou až příliš vysokou úrovní basů. Dá se to naštěstí dobře zkorigovat v nastavení, takže se vyhnete drnčícím skleničkám v kredenci a návštěvám nerudných sousedů. Po úpravě se ale můžete těšit na velice přesně vykreslené basové tóny a objemné střední pásmo. Síla tohoto soundbaru trochu překvapivě tkví v poslechu hudby – v kontextu ceny a konkurence. Nečekejte od něj žádné zázraky. Zvuk nástrojů dobře zaplní místnost, je prostorový a dobře rozlišený, jednotlivé nástroje se do sebe neslévají. Výborné a doslova pohlcující je vykreslení hlasu, zejména ženského. To se pozitivně projeví i při sledování filmů, díky módům si navíc zvuk můžete docela dobře korigovat.
S jinými dražšími soundbary – přece jen se jedná pouze o dvoukanálový model s integrovaným subwooferem – se tento model může jen těžko měřit, pokud jde o prostorovost. Na to ale ani není dělaný (žádná podpora prostorových formátů a už vůbec ne Dolby Atmos, žádné boční reproduktory, které by rozšiřovaly efekt prostoru). To ale není, i s ohledem na cenovou kategorii nic překvapivého. V každém případě se ale zvukově jedná o slušný model a zvuk při sledování televize posune o několik tříd.
Při rozhodování zda ho pořídit nebo zvažte rozhodně i Yamaha-YAS 207. Ten je totiž jen o něco málo dražší, ale za mě je vlastně ve všem o něco lepší. A to je asi i zásadní problém pro Panasonic SC-HTB400. Je to slušný soundbar, trochu stroze vybavený ale s dobrým zvukem a o ten jde především. Výše zmíněná Yamaha má však i zvukový projev ještě o něco lepší. Za mě by musel být k dostání za opravdu zajímavou cenu, abych mu dal přednost.
Co se týče ovládání pomocí ovladače, to je poněkud těžkopádné a vyžaduje cvik. Pokud chcete upravit některé z nastavení, musíte nejdříve stisknout tlačítko zvuk a poté opakovaně mačkat, dokud nedosáhnete požadovaného nastavení. Poté stisknete tlačítko OK, vyberete toto nastavení, pomocí šipek se dostanete, kam potřebujete a nastavení uložíte.
Zjistit cenuPodívejte se na nadupanější stroje.
Jirka píše, protože musí. Je to jeho podstata a přirozenost. A když se psaní spojí s dalšími zálibami, výsledky jsou ještě lepší. Jirka miluje hudbu, lítá po koncertech (píše o nich, nečekaně), ale také fotí. V obou případech to znamená, že jakmile jde o audio či video, vyzná se. Jeho doporučení se zakládají na zkušenostech. Za svou honbou za dobrým zvukem už vyzkoušel hromadu reproduktorů a sluchátek, takže si získal slušnou orientaci v oboru. Totéž platí i o fotoaparátech. Koncertní fotografie vyžaduje jen tu nejlepší techniku a i v tomto případě je to pro Jirku nekonečné hledání toho nejlepšího. A rád se o své zkušenosti podělí.
Sledujte nás na sociálních sítích
Na FB, Instáč a Twitter píšeme novinky o nakupování na internetu a zajímavé tipy, které na covybrat.cz nenajdete.