Recenze Sony Bravia KD-55XH9505

Většina výrobců letos nemá skoro žádné zásadní změny v nabídce 4K televizorů a někteří (např. Samsung vlastně meziročně tv de facto zhoršil, minimálně pokud porovnáváme stejné číslo produktové řady s předchozím rokem). Je vidět, že se snaží prosazovat 8K modely co je to možné. U Sony to není tak výrazné jako u Samsungu, ale reálně se nic zásadního oproti předchozímu roku nezměnilo. Ale k tomu se ještě dostaneme. Co bych třeba u LCD očekával já (minimálně u vyšších řad) je zvyšování počtu zón pro local dimming, aby došlo k minimalizaci blooming efektu (ten je zrovna pro Sony typický). Ale už mnoho let se jejich počty nemění a není to o tom, že to není technicky možné. O tom nás Sony přesvědčila už v roce 2016 kdy dokázala mít v nabídce tv s cca 600 stmívacími zónami. Nyní je běžným standardem okolo 50 až 100 (u velkých úhlopříček). Když přemýšlím proč tomu tak je, tak mě napadá, zda to nedělají výrobci schválně, aby netlačili náročné diváky do nákupu OLEDu. Ale to jen moje spekulace.  Pokud jste pravidelnými čtenáři mých článků o televizorech, tak víte, že top řadu Sony LCD mám opravdu v oblibě. Bohužel ani jí se nevyhýbají některé nedostatky, přesto představují velmi zajímavou alternativu. To bohužel nelze říct o nižších spektrech Sony nabídky, která je často tvrdě poražena agresivní cenovou politikou Samsungu. Dost bylo řečí, pojďme se společně podívat na to co Sony X9505 přináší a jak se liší od předchůdce X9505G. Mimochodem, jedná se o top LCD model v letošní nabídce, výše stojí už jen OLEDy.

Parametry

Srovnání parametrů jednotlivých velikostí

Rodina modelů Sony XH95 obsahuje 5 modelů s různou velikostí úhlopříčky. Níže najdete srovnání jejich rozměrů, hmotnosti a spotřeby. zpět nahoru ↑

Vzhled

V jednoduchosti je krása. Je těžké psát každý rok 20 odstavců o tom jak televizor vypadá, když se jednotlivé přístroje mezi sebou až tak neliší. Ale i tak je většinou snadné na první pohled poznat jak vysoko tv spadá v rámci produktové řady. A u XH9505 je to jasné už po prvních sekundách. Tenký rámeček (0,9 cm) okolo displeje, minimální branding (logo Sony malým písmem ve spodní části obrazovky) a tenké (s ohledem na přímé podsvícení) tělo přístroje. Navíc při bližším prozkoumání zjistíte, že co může, to je z kovu. Celé z kovu jsou i dvě nožky stojanu (které jsou mimochodem tak tenké, že připomínají brusle), s kterými můžete pohybovat a posunout je více středu obrazovky pokud máte tv umístěnu na menším stolku. To je velmi příjemná vlastnost. Pochopitelně tím tv ztratí trochu stability, ale není to nic hrozného. Samozřejmě nejlíp celý přístroj vypadá (a zároveň je i nejstabilnější), pokud jsou nohy umístěny u rohů obrazovky. Cable managment se smrknul do dvou plastových klipsen, které lze připnout k zadní části nohou a skrze ně vést kabeláž. No, je to lepší než nic. Ze zadu se jedná o klasickou televizi od Sony. To znamená jemně texturovaný černý plast. Pochvalu zaslouží za vstupy, které jsou přístupné snadno z boku (výhoda při montáži na stěnu). K dispozici máme 4x HDMI (bohužel žádné HDMI 2.1), třetí HDMI port podporuje eARC (což je také jediná HDMI 2.1 funkce co tu najdete) , 2x USB (jeden z nich je ve verzi 3.0), optický audio výstup, konektor pro sluchátka, síťový port nebo anténní vstup. Celkové zpracování je na výborné úrovni a odpovídá určení přístroje. Zajímavostí je absence HDMI 2.1 portů. Hlavně z důvodu, že v nižší řadě XH9005 jsou. Upřímně nechápu jaká logika za tím je. zpět nahoru ↑

Kvalita obrazu

Dle očekávání VA panel s Full-array přímým podsvícením a local dimmingem. K tomu přijdete špičkový obrazový procesor X1 Ultimate. Tedy v zásadě to nejlepší co můžete na poli LCD televizorů mít. Vrcholná řada od Sony patří dlouhodobě k tomu nejlepšímu mezi LCD a letos to nečekám jinak. Co je letos oproti loňské XG9505 jinak je kontrastní poměr. Letos je nižší. Jak je to možné? Odpověď je prostá – X-Wide Angle. Letos je už od velikosti 55 palců, zatímco loni byla od 75 palců výše. A právě tato technologie výrazně zlepšuje pozorovací úhly (X-Wide Angle), ale za cenu drobnějšího snížení kontrastního poměru. 49XH9505 jako jediná z modelové řady X-Wide Angle nemá a proto bude mít ještě o něco vyšší kontrastní poměr. Kontrastní poměr atakuje hranici 4 000 : 1 (se zapnutým lokálním tlumením / local dimmingem). To je pořád velmi dobrá hodnota, která z tv dělá vhodný přístroj pro večerní sledování filmů. Velkou roli v tom hraje i dobře implementovaná funkce local dimmingu. Škoda, že se počet stmívacíh zón (aspoň dle mého odhadu) oproti předcházejícímu roku nezvýšil a je stále na počtu 48. Algoritmus pro práci se zónami u local dimmingu má Sony skvělý, za mě asi nejlepší ze všech konkurentů. Škoda, že nedošlo ke zvýšení počtu zón, protože sebelepší algoritmus je pořád limitován jejich fyzickým počtem. Sony dlouhodobě “trápí” blooming efekt (označení jevu, kdy okolo světelných zdrojů vznikají drobné světlé oblasti pravidelných i nepravidelných tvarů). Je to právě kvůli způsobu jakým Sony pracuje s local dimmingem. Například Samsung takové problémy nemá, ale je to zase za cenu toho, že oproti Sony výrazně ztrácí detaily ve tmavých scénách. U LCD jsou prostě dvě cesty jak k tomuto přistupovat a každá má svoje výhody i nevýhody. Jelikož je to dost subjektivní, nechci se pouštět do hodnocení, který způsob je lepší. Považuji za důležité zmínit, že řešením může být investice do OLED panelu, který tyto problémy nemá. V čem XH9505 exceluje (a zvlášť s ohledem na fakt, že se jedná o VA panel) je jas. Ten při HDR scénách překračuje hodnotu 1 000 nitů. To je podobné jako loňský rok u XG9505 a když to srovnám se Sony XF9005, kterou jsem měl více než rok doma jako hlavní televizor, tak v jasu se opravdu od té doby Sony posunula směrem dopředu. Pozorovací úhly jsou lepší než loni. Ještě aby ne, přeci tu je X-Wide Angle. Čistě objektivně musím uznat, že to zlepšení není extra velké. K posunu barev dochází u 40 °, standardem u VA panelů je někde mezi 30 -35 °. Otázkou za mě je, zda má cenu do “běžných” modelů (kam za mě patří 55 i 65 palců) takovéto technologie dávat. Najdete je většinou v menších místnostech, kdy většina sledujících sedí přímo před televizorem. Aspoň taková je moje zkušenost s televizory co jsem měl možnost vidět ve svém okolí. Chápu, že u velkých úhlopříček typu 75 a 85 palců to dává velký smysl. Bývají ve velkých místnostech, kde můžete obraz sledovat i více ze strany. Každopádně Sony se letos rozhodlo, tak jak se rozhodlo a já osobně jsem zvědavý co nám přinese další rok. A zda se Sony nevrátí k využití u X-Wide angle, jako bylo loni. V čem je televize opravdu dobrá, je zvládání slunečních odrazů. Když k tomu přidám vysoký jas, jedná se o televizor, který bych se nebál vůbec použít ani v místnostech s větším množství slunečního světla během dne. A to je obvykle doména IPS panelů. V opravdu světlém prostředí – velká okna na východ jako mám v obývacím pokoji já, občas dokáží sluneční paprsky vykouzlit “duhu” na displeji. To bude nejspíš důsledek použití X-Wide Angle. Podání černé je na LCD výborné, obzvlášť se zapnutím local dimmingu. Bez něj je tam citít velmi lehký nádech šedé. V rozích si lze při troše snahy všimnout tmavšího odstínu černé barvy, než ve zbytku obrazovky. Při běžném sledování si však nejspíš nevšimnete a rozhodně bych to neoznačil za nějak obtěžující. Pokrytí barevného spektra je na výborné úrovni. U DCI P3 je to 96 % a Rec 2020 73 %. Nebojím se říct, že barevné podání je velmi věrné a milovníci kvalitního obrazu a filmů budou nadečeni. Barvy mi přijdou velmi vydařené a věrné, zvlášť v přímém srovnání třeba se Samsungem Q70T, tak mi při přímém srovnání přijdou barvy u Samsungu lehce vybledlé. Z výše uvedeného plyne, že se jedná o výbornou televizi pro HDR. U Sony je skvělá podpora Dolby Vision, samozřejmostí podpora HDR10 a HLG. Méně rozšířená konkurence Dolby Vision, HDR10+, podporována není. S ohledem na její podporovanost to nevidím jako problém. Barevná hloubka je samozřejmě plných 10 bitů. Právě u Dolby Vision je vidět velký pokrok oproti mnou dříve vlastněné XF9005. Na ní byl Netflix a Dolby Vision poměrně tmavý. U XG9505 to bylo o kus lepší a nyní je to zase o kousek lepší. Je to jeden z pár větších mezigeneračních pokroků, které jsou vidět. Co se týče využití jako herní televize, tak je na tom Sony stejně jako předchozí roky. To znamená, rozhodně použitelná je, většině běžných uživatelů bude stačit. Pro velmi náročné hráče, zejména akčních her, však LG nebo Samsung představuje nejspíš vhodnější alternativu. Doba odezvy je 10 ms a input lag je v herním módu 20 ms. Nutno přiznat, že Samsung v honbě za co nejmenším input lagem obětuje dramatické snížení kvality local dimmingu v herním módu. Bohužel nepodporuje moderní herní technologie jako je Variable Refresh Rate (VRR), FreeSync nebo G-sync. Zvládání pohybu má za mě Sony rozhodně povedené. V tomto konkrétním případě tomu navíc napomáhá 100 Hz panel. Obraz je čistý, drobné rozmázání potkáte jen zřídka. K dispozici máme BFI (Black Frame Insertion), což je jedna z technik pro zlepšení plynulosti obrazu. Přístroj má certifikaci obrazu od Netflixu. To znamená, že pokud na Netflixu spustíte video s podporou Dolby Vision nebo HDR10, mělo by se vám zobrazit tak jak zamýšleli jeho autoři. A vy si nemusíte hrát s nastavením sami. V nastavení se tento režim obrazu skrývá pod názvem “Kalibrovaný Netflix”. Skutečně si lze všimnout realistějšího kontrastu mezi světlými a tmavými detaily. Stejně jako autentického odstínu tělové barvy. Zvláště detaily v nočních scénách vypadají na LCD televizor úchvatně. zpět nahoru ↑

Operační systém

Hardware je stejný jako v případě předchozí XG9505. To znamená čipset mt5893, 2,5 GB RAM a 6,5 GB kapacita interního úložiště. Procesor má čtyři jádra a jejich takty se pohybují v rozmezí 1 – 1,5 GHz. Na co dříve Android TV trpěla byla pomalejší odezva systému a občas trhaný pohyb v menu. To už dnes neplatí, vše je svižné a rychlé. Jako operační systém se totiž používá Android TV 9.0 Ten mimojiné podporuje Apple Airplay2, takže můžete snadno obsah svého Apple zařízení streamovat na obrazovku televizoru. Tu stejnou možnost pochopitelně nabízí i pro telefon s Androidem. Je vidět, že opět proběhlo několik optimalizací a vše je zase o kousek plynulejší než minulý rok. Když to srovnám s tím jak Android Tv vypadala a chovala se pár let dozadu, tak je to skutečně znatelný rozdíl. Pohyb v menu televizoru i uživatelská nastavení jsou intuitivnější a snadnější než tomu bylo dříve. Milovníky televizního vysílání potěší přítomnost dvojitého tuneru, který umožní jeden pořad sledovat a druhý nahrávat. Dálkové ovládání je “velké”. To znamená, že má opravdu hodně tlačítek, jako tv ze staré školy. Je shora stříbrný (spodní část černá) a jeho design mě nijak neuráží, ani z něj nejsem nadšený. Svoji funkci plní, přestože jsem spíše příznivcem jednoduchých ovladačů typu Samsung. Novinkou letošního roku jsou plně podsvícené klávesy ovladače. Naštěstí s ním lze pracovat stejně jako s podsvícením kláves u notebooku. Tedy snížit intenzitu podsvícení, až úplně vypnout. Stačí současně stisknout snížení hlasitosti a tlačítko home (případně zvýšení hlasitosti a home, pokud chcete sílu podsvícení zvýšit). Na ovladači najdete samostatné tlačítka pro Netflix a Google Play. Část majitelů toto bude kvitovat, pro druhou jsou naprosto zbytečná. Samozřejmě záleží k čemu tv využíváte. Pro diváka klasického vysílání žádný význam nemají, naopak pro uživatele, kteří televizní program nesledují, ale využívájí jen moderních streamovacích služeb jsou užitečná. A naopak pro ně příliš nedávají smysl některé další tlačítka. Ovládat přístroj jde i skrze aplikaci na mobilním telefonu. K dispozici je oficiální aplikace od Sony, stejně jako řada neoficiálních. Ty často fungují stejně dobře, jen je v nich otravná reklama. Stále výborně funguje hlasové ovládání. Zpracování hlasu je díky Android TV na vysoké úrovni. Úžasným pomocníkem je při vyhledávání videí na youtube či názvu filmů. Bez problémů pochopí i složitější názvy, které obsahují více slov za sebou. Je to mnohem příjemnější a rychlejší než hledat pomocí psaní na virtuální klávesnici. Pod logem Sony ve spodní části rámečku najdete skryto jedno fyzické tlačítko, pomocí kterého lze tv ovládat v případě nouze (chybějících baterek, či ztraceném ovladači). Lze pomocí něj klasicky vypnout a zapnout televizor, změnit kanál, nebo hlasitost. Přemýšlíte jak to jedno tlačítko dokáže? Krátkým stiskem se pohybujete v menu, zatímco delším zvolíte zvýrazněnou položku z menu. zpět nahoru ↑

Zvuk

Co rozhodně stojí za zmínku je podpora zvuku ve formátu DTS (kromě něj podporuje i běžnější Dolby Atmos). Samsung jeho podporu vzdal už před nějakou dobou a LG se k němu připojilo letos. Má vás to trápit? Záleží co sledujete. U streamovacích služeb se není čeho obávat, ty preferují Dolby Digital. S DTS se můžeme setkat u Blu-ray disků, či filmů stažených z internetu. Pochopitelně musíte mít i repro / soundbar schopné zvuk v tomto formátu využít. Zde se dále potvrzuje, že Sony se směřuje do pozice tv vhodné pro milovníky filmů. A to nejen díky skvělému obrazu, ale nově i díky nyní poměrně vzácné podpoře audio formátů. Pokud bych měl shrnout zvukové schopnosti reproduktorů televizoru, tak se jedná rozhodně o vysoký nadprůměr. Poměrně dobře vyvážený zvuk, který je až překvapivě hlasitý. Při vyšších hlasitostech je však slyšet zkreslení. Za zmínku stojí i funkcionalita, která se snaží přizpůsobit zvuk prostorám ve kterých tv sledujete. Dnes už poměrně běžná funkce o vyšších modelů, kterou najdete i u konkurence. Její spuštění je opravdu snadné. Stačí pustit tuto volbu z menu a poté namířit ovladač na televizor z místa kde běžně sledujete. Ovladač má integrovaný mikrofon a skrze něj tedy probíhá správné nastavení. Jako vždy u televize takovéto ceny, doporučuji zvážit využití externího repra nebo kvalitního soundbaru. Posune to audio dojem ze sledování na další úroveň. zpět nahoru ↑

Konkurence

Vyložených konkurentů mnoho nemá. LG ani Panasonic tak dobře vybavené 4K LCD nemají. OLEDy jsou zase o kus výše a proti nim má Sony svoje vlastní OLEDy. Reálně jsou hlavní soupeři dva. Prvním je Samsung Q80T a druhým je (jak už to bývá) loňský model od Sony 55X9505G.

Samsung Q80T QLED

Soupeří cenou (i když Samsung bude dolů padat rychleji), mají podobný počet stmívacích zón (48 u Sony a 50 u Samsungu – při úhlopříčce 55 palců). Oba mají přímé podvícení. Samsung se snaží vyhnout blooming efektu, ale stojí ho to potlačení jasu. Naopak u Sony je blooming efekt více patrný, nicméně dokáže být i se zapnutým local dimingem výrazně jasnější. Dále dochází u Samsung k větší ztrátě detailu v tmavých scénách a světlé prvky vypadají na Samsungu oproti Sony tmavší. Nelze říct jednoznačně která je cesta je lepší, je to spíše o tom co vám subjektivně více vyhovuje. U mě osobně je to podání od Sony, ale to nemusí být nutně stejné pro nás všechny. Za mě je důležité znát silné i slabé stránky obou přístrojů a podle volit z nich můžete dle svých preferencí. Sony má pořád lepší zobrazení pohybových scén. Upscalling je u obou na špičkové úrovni. V HDR díky vyššímu jasu vede Sony. Pro hráče je volba jasná, tam vyhrává Samsung na plné čáře, díky nižšímu input lagu a bohaté podpoře funkcí typu ALLM, VRR, G-Sync, FreeSync. Nutno uznat, že nižší input lag stojí Samsung část post procesů u zpracování obrazu a u některých scén je to znát. Na jednu stranu je sympatické, že Sony kašle na trendy jako je 8K nebo HDMI 2.1, které naprostá většina uživatelů nevyužije, ale na druhou stranu je to v očích veřejnosti znevýhodňuje.

Sony XG9505

Jedním z hlavních rozdílů je fakt, že technologie lepších pozorovacích úhlů (X-Wide Angle) je k dispozici už od velikosti 55 palců (loni se začínalo až od 75 palců). Novinkou je také velikost 49 palců u řady XH, loňská XG to neměla. Co se týče kvality obrazu, tak jsou si oba konkurenti poměrně blízcí. Z podstaty věci je rozdíl v kontrastním poměru. To je z důvodu využití technologie X-Wide Angle. Ta má (stejně jako obdobná technologie u Samsungu) lehce negativní vliv na hodnotu kontrastu. I tak jsou hodnoty kontrastu velmi slušné a hlavně v kombinaci s kvalitně implementovaným local dimmingem umí velmi hezký výsledek. Pokrytí barevného spektra je lepší u novějšího modelu, drobným negativem je snížení počtu USB portů. Vzhledově jsou si velmi podobné, na první pohled je patrný rozdíl v podobě stojanu. Jak už to u Sony poslední roky bývá, rozdíly mezi jednotlivými lety a modely jsou poměrně malé. Co však malý rozdíl není je cena. Ta je v tuto chvíli skoro dvojnásobná. Pochopitelně ve prospěch starší XG9505, která lze pořídit za 26 000 Kč. Oproti tomu XH9505 stojí v tuto chvíli neuvěřitelných 46 000 Kč. Všechny ceny jsou za velikosti 55 palců. Takže tu máme dva fakty. Tím první je, že XH9505 je skvělá LCD televize. Na druhou stranu její nákup v tuto chvíli nedává naprosto žádný smysl. A to právě z důvodu XG9505 a výrazně nižší ceny. Časem pochopitelně cena XH9505 výrazně klesne, nebo se XG9505 doprodá. To pochopitelně mění celou situaci. Jak se cena 55XH9505 přiblíží k 30 000 Kč (případně se XG9505 přestane prodávat), bude to naprosto skvělá koupě.

Srovnání parametrů Sony LCD 4K 2020

zpět nahoru ↑

Doporučené nastavení obrazu

Nejedná se o dogma, ale doporučení, které můžete zkusit. Jednotlivé obrazovky i od stejného modelu se totiž mohou lišit. Nastavení > Displej > Obraz > Základní > Režim obrazu > Kino Nastavení > Displej > Obraz > Základní > Senzor osvětlení > Vypnuto Nastavení > Displej > Obraz > Pokročilá nastavení > Jas > Jas > 40 Nastavení > Displej > Obraz > Pokročilá nastavení > Kontrast > 80 Nastavení > Displej > Obraz > Pokročilá nastavení > Úroveň černé > 55 Nastavení > Displej > Obraz > Pokročilá nastavení > Pokročilé zvýraznění kontrastu > vypnuto Nastavení > Displej > Obraz > Pokročilá nastavení > Barevná sytost > Živé barvy > vypnuto zpět nahoru ↑

Podporované typy souborů

• MPEG1
• MPEG1/MPEG2PS
• MPEG2/MPEG2TS(HDV,AVCHD)
• MPEG2,AVC/MP4(XAVC S)
• AVC,MPEG4,HEVC/AVI
• Xvid,MotionJpeg/ASF(WMV)
• VC1/MOV
• AVC,MPEG4,MotionJpegMKV
• Xvid,AVC,MPEG4,VP8.HEVC/WEBM
• VP8/3GPP
• MPEG4,AVC/MP3/ASF(WMA)/WAV/MP4AAC/FLAC/JPEG
• WEBM
• VP9/AC4/ogg/AAC/ARW

Zjistit cenu Zkuste našeho velkého průvodce výběrem televizoru.