Recenze Sony X90J (X92J, X93J a X94J)

Sony X90J je možná tím nejzajímavějším co má letos Sony v LCD nabídce. Proč? Přímé podsvícení, VA panel a k tomu novinka letošního roku XR cognitive obrazový procesor, který jsem už tak vychválil u vyššího modelu X95J. A oproti němu výrazně příjemnější cena. Tedy příjemnější cena, bude někdy okolo zimy, zatím je pořád dost vysoko. Ale pořád to vypadá na nadějnou kombinaci, nebo snad ne?

Parametry

Vzhled

Aby to nebylo moc jednoduché, můžete u nás koupit Sony X90J, X92J, X93J a X94J. Teď si nejspíš říkáte jak se od sebe liší a která z nich je nejlepší. Pojďme se na to podívat.

V první řadě typem stojanu. X90J má nožičky kousek od okraje, X92J má masivnější stojan uprostřed a X93 a X94 mají nožky ještě více u kraje než X90J. Tohle není rozdíl co by pro většinu lidí něco znamenal.

X93 a X94 mají navíc technologii Rich Color Enhancer. K čemu to je? Lepší pokrytí barevného spektra. Zejména u vivid módu (živé barvy), v ostatních režimech obrazu to není tolik patrné. A také druhý vestavěný mikrofon přímo v obrazovce pro lepší rozpoznání hlasu. X93J a X94J by měly být úplně stejné, jen jsou určeny pro rozdílné trhy. Jak vidíte tak rozdíly mezi nimi nejsou nijak zásadní. A osobně bych volil tu s nejzajímavější cenou. V případě cca stejné ceny je ideální volbou X93J, která přeci jen nabízí pár drobností navíc.

Co tedy můžete koupit podle oficiálních stránek Sony (některé modely prodává jen několik e-shopů)

Sony X90J

• Sony XR-50X90J
• Sony XR-55X90J
• Sony XR-65X90J
• Sony XR-75X90J

Sony X92J

• Sony XR-50X92J
• Sony XR-55X92J
• Sony XR-65X92J
• Sony XR-75X92J

Sony X93J

• Sony XR-50X93J
• Sony XR-55X93J
• Sony XR-65X93J
• Sony XR-75X93J

Sony X94J

• Sony XR-50X94J
• Sony XR-55X94J
• Sony XR-65X94J
• Sony XR-75X94J

Úhlopříčky větší než 50 palců (tedy 55+) mají dvě polohy sestavení stojanu (nožiček) – standardní a úzká. Jejich montáž je extra snadná. Na každé straně televizoru jsou dvě sady děr. Jedna blíže kraji, druhé méně. Vyberete si kterou chcete a nožku do jí jednoduše zacvaknete. Žádné šrouby nejsou potřeba a to že se vám to povedlo poznáte podle charakteristického cvaknutí. Pozor, že v této řadě nenajdete malé ani obrovské úhlopříčky. Pro 43 palců musíte jít do řady X85J, naopak pro větší úhlopříčku 85 palců do dražší X95J.

Psát o tom jak televizory vypadají je poměrně ubíjející. Ať už kvůli tomu, že meziroční změny (když pominu výjimečnou změny barvy) jsou minimální a stejně ani mezi jednotlivými značkami nejsou rozdíly nijak extrémní. Co to znamená z pohledu X90J? Japonský konzervativní design v podobě černého rámu, dvou nožiček stojanu a výrazné textury na zadní straně. Hodnotit estetiku je vždy subjektivní, ale tato Sony zapadne snad do každého obývacího pokoje. Na druhou stranu to nikdy nebude zářivá dominanta, spíše nenápadný doplněk.

Tloušťka televizoru je díky přímému podsvícení o trochu větší než u konkurence. Lehce nad 7 cm. S ohledem na to, že se na tv díváte naprostou většinu případů zepředu to za mě není nijak zásadní. Ale je pravdou že Samsung u svých miniLED s přímým podsvícením má tloušťku obrazovky skoro poloviční. V tomto ohledu vypadá Sony se svými LCD až lehce zastarale.

Letošní poznávací znamení televizorů od Sony je čtvercová textura zadní strany televizoru. Co se mi moc líbí, je výstup všech konektorů do strany. Jedinou výjimkou je CI slot, který ústí nahoru. Ale to je typ konektor který nejspíš pravidelně obměňovat nebudete. Zdá se to jako drobnost, ale při instalaci televizoru na zeď to výrazně zvyšuje přístupnost a pohodlí při zapojování či odpojování periferií.

Televizor nabízí čtyři HDMI porty, z toho dva jsou ve standardu HDMI 2.1. Bohužel nejsou podporovány všechny vlastnosti tohoto standardu, konkrétně chybí VRR. K tomu se ještě dostaneme. Co zde najdete je eARC, ALLM (s PS5 funguje dobře, u Xbox X se mi přepnutí do herního módu nedařilo) , 4K120 (HFR) – pokud vám tyto zkratky nic neříkají, netrapte se. Kromě eARC (to slouží pro propojení s domácím kinem nebo soundbarem), jsou to všechno vlasnosti pro hráče. Z pohledu cable managementu zadní strana televizoru nenabízí nic, kromě možnosti zafixovat kabeláž k nožkám stojanu. Kvalita zpracování není na úplně špičkové úrovni, ale nic zásadního jim vytknout nejde. Kromě noh stojanu je vše z plastu.

Kvalita obrazu

Jak jsem zmiňoval v úvodu, tak se jedná o 100 Hz VA panel s přímým podsvícením. Přítomné je i lokální tlumení (local dimming). Sony dlouhodobě razí tendenci menšího počtu stmívacích zón a kompenzuje to velice kvalitním algoritmem. Kontrastní poměr se zapnutým lokálním tlumením dosahuje skoro 6 000 : 1. Počet stmívacích zón je u 55 palců 24 (4×6). Stejně to má i 50 palců. 65 palců má 8×4 = 32 zón. V testovacích videích jsou jsou přechody mezi zónami jasně patrné a snadno spočitatelné, ale při sledování běžného obsahu nic podobného nezaznamenává. Takže ačkoliv se počet zón může zdát ve srovnání se stovkami zón u miniLED až úsměvný, tak v praxi není rozdíl tak velký jak by se mohlo zdát. Vlastně pro běžného diváka mi přijde práce lokálního tlumení naprosto dostatečná. Kde dokáže Sony X90J pozlobit je zobrazení bílých titulků. Tam je při vysokém nastavení lokálního tlumení patrný silný halo efekt. Jediným řešením je bohužel úrovně lokálního tlumení snížit.

Celkově hodnotím obraz jako velmi povedený. A velký díl na tom má bezesporu Cognitive Processor XR, který nahrazuje svého předchůdce X1 z předchozích modelů. Ve většině případů je nová generace obrazového procesoru drobným rozdílem oproti předchozímu. Letos se Sony povedl výraznější krok směrem kupředu. A tahle tv má celkově lepší obraz než by se čistě na základu hodnot jasu, kontrastu a dalších veličin mohlo zdát. Pokud tuto tv zvažujete a nejste si jisti, doporučuji zajít se na ni podívat na živo. Videa co vidíte na youtube nezachytí a ani většina monitorů či televizorů není schopna takový obraz zobrazit.

Sleduji zejména televizní vysílání, je ta tv pro mě?

Upscalling (tedy převod menšího rozlišení na větší) je na znatelně lepší úrovni než loni a rovněž si dovolím tvrdit, že na lepší úrovni než u ostatních značek. To ocení zejména diváci klasického tv vysílání, za předpokladu že mají velkou úhlopříčku. Při sledování tohoto typu obsahu doporučuji chvíli experimentovat s položkou nastavení “Reality Creation”. S horším zdrojovým signálem/videem dokáže zajímavé věci. Naopak pokud sledujete 4K HDR, nechal bych tuto funkci vypnutou.

SDR obsah ve většině případů nedokáže systém lokálního tlumení dostat do úzkých. Černá vypadá vždy jako černá a šance na halo efekt jsou minimální. Rovněž pokrytí barevného spektra je pro tento režim obrazu více než dostatečné a výsledkem jsou živé a bohaté barvy. Pro milovníky sportovních pořadů nebo akčních filmů, je to naprosto skvělá volba. Za předpokladu, že si ji mohou dovolit. Ono totiž podobnou práci odvede (jen o málo hůře) i Samsung, který dokáže být i o třetinu levnější.

Barevná jednotnost obrazovky je dobrá, jen rohy jsou trochu tmavší. Což je typický neduh LED obrazovek. Opět platí, že si toho v reálném životě nemáte moc šancí všimnout, jasně patrné je to při zobrazení šedého pozadí na celé ploše obrazovky. Pokrytí barevného spektra je 89% u DCI-P3 a 64% u Rec.2020 – což jsou obdobné hodnoty jako u loňské XH9096. Nutno přiznat, že špička je o takových deset procentních bodů u každé hodnoty dále.

A jak je na tom HDR?

Maximální jas skoro dosahuje 850 nitů. Což se nemůže rovnat X95J nebo špičkovým miniLED typu QN90A, ale je to lehce nad tím co dokáží OLEDy a pro běžné sledování je to naprosto dostatečná hodnota. Důležitým bodem je podpora Dolby Vision (to si ještě rozebereme) a kromě toho klasické formáty HDR10 a HLG.

HDR obsah (s kterým přicházíte do kontaktu zejména skrze různé streamovací služby typu Netflixu, HBO Go a podobně) už dokáže televizor potrápit výrazně více a je zde vidět i rozdíl oproti X95J, která díky většímu počtu stmívacích zón zvládá náročné situace o něco lépe. Zde se však ukazuje výhoda oproti hlavní konkurenci, kterou je Samsungu. Na rozdíl od něj totiž Sony podporuje standard Dolby Vision, který patří mezi nejvíce rozšířené a zároveň poskytuje nejlepší obraz. V nabídce Samsungu mu může z pohledu kvality obrazu konkurovat HDR10+, ale to má bohužel oproti Dolby Vision zanedbatelnou podporu ze strany tvůrců.

Pozorovací úhly jsou v souladu s omezením VA panelu. To znamená, že za 35 ° dochází ke ztrátě jasu a můžete vidět posun barev. I u VA panelu to lze do jisté míry kompenzovat přidáním dodatečné vrstvy (i když za cenu drobné ztráty kontrastu), ale Sony se rozhodlo této možnosti využít až u dražšího X95J. Tato tv je tedy vhodná pro sledování zpříma, do větších prostor a sledování pod velkým úhlem jsou tu vhodnější kandidáti.

Pohybové scény za mě Sony (společně se s Panasonicem) umí nejlépe ze všech. A X90J je možná ještě o chloupek povedenější než u loňské XH9096 (což byl předchůdce tohoto modelu). V posledních letech je ztvárnění pohybu poměrně věrohodné a pro většinu diváků dostatečné. A to platí i pro 50 Hz modely. Ale pořád platí, že 100 Hz panel nabízí o trochu více. A pro náročného diváka je 100 Hz panel vlastně nutností. Sony tento model vybavilo BFI funkcí (vkládání černého snímku pro zlepšení plynulosti zapnutí má za následek ztrátu jasu). Možnosti nastavení pohybu jsou poměrně široké a i když zapojíte hodně do hry obrazový procesor (softwarové úpravy), tak to má za následek minimum artefaktů (umělých deformací obrazu). Celá oblast nastavení pohybu je poměrně subjektivní a doporučuji chvíli experimentovat s nastavením co vám nejvíce vyhovuje. Jako testovací subjekty výborně poslouží sportovní utkání (zejména hokej) či akční filmy.

X90J má velmi dobré zvládání slunečních odlesků, pokud máte obývací pokoj plný světla a OLED si s tím nedokáže poradit, tak X90J dokáže. Jsem až překvapený, že je v tomto ohledu lepší než loňská XH9096. Upřímně Samsung a jejich QLED je v tomto ohledu pořád o kousek dál, ale ten rozdíl už není tam velký jako dřív.

Skvělá volba pro hráče? Možná …

Pravděpodobně to už víte, ale Sony stále nemá podporu VRR (variabilní obnovovací frekvence). Sice ji slibuje, ale již od loňska pro XH9005 a zatím stále nic. Je to z pohledu hráče zásadní? Záleží, většina her na herních konzolí má fixní snímkovou frekvenci. Přesto se schopnost VRR může hodit, pokud hrajete PC hry na televizoru tak se jedná o extra důležitou vlastnost. Proto budu schválně více skeptický a tomu pro kterého je VRR důležité bych doporučil QLED od Samsungu, případně OLED od LG. Tam budete spokojeni. Toto (do jisté míry) neplatí pokud máte Playstation 5 ten totiž rovněž zatím nepodporuje VRR a nejspíš ho dostane v rámci updatu během prosince. A nejspíš ji v tom čase dostanou i tv od Sony. Ale ruku do ohně bych za to nedal.

Další nevýhoda je že Dolby Vision, není u Sony dlouhodobě dostupný v herním módu (můžete hrát v klasickém, ale tam budete mít horší input lag). I to je něco co se může s dalším updatem změnit. Ale také nemusí. Vzhledem k tomu, že podobná prohlášení už tu párkrát byly, nebral bych je se stoprocentní jistotou. Doba odezvy se vejde do 12 ms a input lag v herním módu 18 ms. Mimo herní mód je input lag 150 ms. To je výrazně více než u konkurence. Tak pozor pokud chcete hrát mimo herní mód (kvůli Dolby Vision), na akční hry to nebude to pravé.

Pro Sony je specifické, že má poměrně věrný herní mód – pokud jde o pojetí obrazu. Další velcí hráči v něm obraz upravují více. Zda je to plus nebo mínus záleží na vkusu každého z nás. Já oceňuji možnost výběru a jsem rád, že všichni výrobci nepřistupují k problematice stejně.

Jedna potenciální nepříjemnost (ale ta se netýká jen Sony, ale obecně tv s dvěma HDMI 2.1 porty) pro majitele obou nových herních konzolí (xbox i Playstation 5). Je to kvůli tomu, že jeden s HDMI 2.1 portů je současně i eARC port. A do něj budete mít nejspíš zapojen soundbar či jiné zvukové zařízení. A potom je nutné pro obě herní konzole využívat jen jeden sdílený HDMI 2.1 port. Tedy za předpokladu že chcete využívat HFR (hraní při až 120 fps za vteřinu).

Systém

Letos máme novou verzi operačního systému, ale nečekejte žádné dramatické změny, ani v dobrém ani ve zlém smyslu. Jde spíše o marketingovou záležitost. Místo AndroidTV je tu GoogleTV. Ale v praxi je to další verze androidu na televizních obrazovkách. Platí, že systém lze využívat i bez použití google účtu. Nicméně ne všechny funkce jsou plně použitelné a hlavně vás často (cca každou hodinu) upomíná a vyzývá k přihlášení. A bohužel jde dát jen “připomenout později”. Mě osobně nutnost Googlu účtu nevadí, mám jeden speciálně jen pro využití v Android televizorech. Ale znám ve svém okolí pár lidí, kteří jsou v tomto ohledu řekněme opatrní a nechtějí Googlu dávat všechny svoje sledovací zvyky. Pokud by někoho zajímaly hardwarové parametry, tak máme k dispozici procesor ARM Cortex-A73, 3GB RAM a jako grafický čip je zde Mali-G52.

Jak probíhá prvotní nastavení

Po prvním spuštění televizoru si v rámci instalace vyberete jazyk, kterým s vámi má přístroj komunikovat (čeština je jedna z možností). Poté si vyberete zemi ve které žijete a pak si můžete vybrat zda chcete nastavit „smart“ Google tv se všemi možnostmi co nabízí a nebo zda chcete jednoduchý, základní televizor. Potom, stačí jen odkliknout smluvní podmínky a jste v další fázi nastavení televizoru. Můžete nastavit rodičovský zámek, PIN k televizoru, vyberete jaký je zdroj vašeho příjmu tv signálu a tv začíná skenovat pro dostupné programy. Následuje info zda je tv umístěna na stojanu, nebo na zdi – kvůli kalibraci zvuku. Druhé kolo kalibrace zvuku probíhá za pomoci dálkového ovladače a jeho mikrofonu, který držíte na úrovni hrudi a v místě ze kterého nejčastěji televizor sledujete. Pak stačí odkliknout posledních pár smluvních ujednání a jste v prostředí televizoru. Nutno podotknout, že pokud zapnete zjednodušený režim vás zde bude pokaždé čekat velké upozornění, že můžete svoji tv přeměnit na plnohodnotnou smart tv. Mimochodem, dálkový ovladač je klasického typu. “Spousty” tlačítek a bohužel také kompletně plastový vzhled, který působí (ve srovnání s ovladači od LG nebo Samsungu) trochu lacině.

Výhody zůstaly zachovány

Systém je dostatečně rychlý a fungoval bez sebemenších záseků nebo zpomalení. Na druhou stranu nevím, zda bude stejně rychlý a svižný i po roce užívání, ale věřím tomu že ano. Android na televizních obrazovkách udělal za poslední roky v ohledu stability a rychlosti velký kus cesty.

Hlavní výhodou operačního systému založeného na Androidu je jeho obrovská podpora aplikací. Možnosti tohoto systému jsou nevídané, ale na druhou stranu touto otevřeností přichází možná o trochu jednoduchosti, rychlosti a stability, které mají navíc uzavřené systémy typu webOS od LG nebo Tizen od Samsungu. Pokud dosud neznáte, doporučuji program KODI. Jeho možnosti jsou skutečně obšírné. Od sledování archivu České televize po propojení s vaším domácím multimediálním serverem, nebo vzdáleným ftp serverem na internetu. Toto a mnohem více KODI umí. Pokud vás tato oblast zajímá, nenechte se odradit náročnými a těžkými začátky, pokud vytrváte tak to stojí za to.

Trochu nedomyšlený pokus od Sony

Bravia core je letošní nová streamovací služba (jako Netflix, Disney+ nebo HBO go) přímo od Sony. V nabídce je celá produkce Sony Pictures a nabídka IMAX. Je dostupná pouze pro televizory ze série XR, to znamená od X90J výše. S televizory A80J, X95J a X90J získáte možnost uplatnit 5 filmů a 12 měsíců neomezeného streamování. S televizory Z9J a A90J získáte možnost uplatnit 10 filmů a 24 měsíců neomezeného streamování.

A jak to funguje? Část filmů (zejména ty starší) jsou k dispozici zdarma a nemusíte za ně platit – ani měsíční poplatek. Nové hity ovšem musíte měnit za tzv. kredity. Několik jich dostanete do začátku podle typu televizoru (5 za levnější, 10 za dražší) a takto koupený film vám zůstane napořád – respektive minimálně do roku 2026, jak stojí malým písmem v obchodních podmínkách služby. Celkově je vidět, že Sony zatím nemá jasno co bude s touto službou dále. Kredity zatím nelze kupovat. To je trochu tragikomické, když si uvědomíte kolik peněz museli do Bravia Core investovat. Uvidíme zda se z toho vyklube něco seriózního, nebo Bravia Core za pár let v tichosti zmizí.

Sdílení obrazovky telefonu či jiného zařízení funguje přes integrovaný Chromecast, případně Apple AirPlay2. S Android ani Apple telefonem jsem nezaznamenal žádné nepříjemnosti. To je rozdíl oproti nedávné X95J, kde se mi s iPhonem sdílené video občas sekalo.

Co je trochu nepříjemné tak v rámci jednoho režimu obrazu nemůžete mít nastaveny odlišné hodnoty pro některé nastavení – např. kontrast nebo jas. Ale to je drobnost, která nejspíš nebude trápit velkou část majitelů. Pozitivní zprávou je přítomnost dvojitého televizního tuneru. Můžete jeden pořad sledovat a jiný nahrávat.

Energetický štítek

U energetického štítku vás může zarazit vysoká hodnota G. Neděste se. V letošním roce došlo ke změně škály u energetických štítků. A de facto všechny současné televizory mají třídu G nebo F. Reálná spotřeba hodně závisí od nastavení jasu a dalších možností obrazu. Osobně bych počítal s nějakými 130 kWh za 1 000 hodin. Pokud sledujete televizi v průměru cca 5 hodin denně, bude se jednat o roční spotřebu zhruba 260 kWh. Celková částka závisí na vaší ceně za elektřinu, ale když budu brát v potaz cenu 5 Kč za kWh, tak za provoz televizoru dáte ročně zhruba 1 300 Kč.

Audio

2x 10 W nikoho neohromí, ba naopak. To je základní standard který je i u mnohem levnějších modelů. Sony se to snaží kompenzovat pomocí softwaru, proto se setkáte s funkcemi jako XR Sound, XR Surround nebo VoiceZoom. Např. XR Sound má vytvořit virtuální 5.1.2 kanálový zvuk. Jako zvuk je určitě lepší než u základního Samsungu AU7172, který má na první pohled shodnou hardwarovou audio výbavu. Dialogy čisté a zřetelné, dokonce náznak prostorovosti zvuku. Ale oproti X95J nebo Samsungu QN90A je to velký rozdíl a pokud jste na zvuk náročnější, budete dokupovat soundbar či připojíte svoje audio se zesilovačem.

Za zmínku stojí i podpora audio formátu. Dolby Digital nikoho nepřekvapí, stejně jako Dolby Atmos. Příjemnou zprávou je, že Sony nadále (jako jeden z mála) stále podporuje zvuk ve formátu DTS. U Dolby Atmos pro jistotu doplním, že to neznamená že tv sama o sobě produkuje zvuk jako má Dolby Atmos. Ale že ho skrze třetí HDMI port s eARC dokáže odeslat do zařízení, které Dolby Atmos dokáže přehrát.

Konkurence

Sony XH9096

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, pokrok tu je. A nejen díky nové generaci úžasného obrazového procesoru. X90J má skoro o 200 nitů vyšší maximální jas. Má také o něco lepší detaily v černých scénách (dokáže zobrazit detaily tam kde XH9096 zobrazila jen černou – typicky miniaturní výbuchy u ohňostroje). O obrazovém procesoru jsem tu už mluvil několikrát a z pohledu upscallingu je to další vítězství pro X90J. Jak už to bývá v něčem byl starší model lepší. Měl o něco menší blooming (pro citlivější diváky bude v tomto ohledu lepší volbou Samsung QN90A), kvůli agresivnějšímu lokálnímu tlumení a vyššímu jasu.Také o trochu lepší pokrytí barevného spektra. I když to se v praxi příliš neprojeví. Otázka je jasná, kterou z nich koupit? Když nebudu brát v potaz cenu, tak je X90J rozhodně lepší volbou. Při pohledu na cenu to zdaleka tak jasné není, Cena X90J je u 55 palců o více než 10 000 Kč vyšší (23 vs 36 000) a to je obrovský rozdíl. Dokud se bude XH9096 prodávat peníze pro vás hrají roli, tak bych nekupoval X90J dokud nebude maximálně o 5 000 Kč dražší než XH9096 (nebo dokud se XH9096 nevyprodá).

Sony X95J

Jak možná víte, tak X95J nemá 55 palců, ale začíná od 65 palců. Proto mohu cenou srovnat tyto dva modely. X90J lze nyní pořídit lehce pod 40 000 Kč, zatímco X95J stojí 60 000 Kč. A to je obrovský rozdíl. Než se dostanu k detailů, tak X95J je za mě rozhodně lepší televizor. Ale nebral bych ho pokud stojí o 20 000 Kč více. Vlastně bych za současné ceny nekupoval ani jednu z nich. U 65 palců mi jako rozumná cena přijde lehce nad 30 000 u X90J a lehce nad 40 000 Kč u X95J.

X90J má o něco vyšší kontrast (protože nemá vrstvu pro lepší pozorovací úhly), ale v praxi to není příliš znát. Naopak jas je výrazně vyšší u X95J – skoro o 200 nitů, to je patrný rozdíl. Lokální tlumení je rovněž znatelně lepší u X95J. Aby také ne, když má dvakrát tolik stmívacích zón. Rovněž pozorovací úhly jsou lepší u X95J, tudíž je vhodná do větších prostor. X95J o něco lépe zvládá i odlesky slunečních paprsků, ale rozdíl je velmi malý. Pokrytí barevného spektra je u obou stejné. Z pohledu portů má X95J navíc jeden USB port.

Samsung QN85A

Na první pohled se může nabízet srovnání s QN90A. Jenže to je soupeř pro X95J. Takže si myslím, že reálně budou kupující spíše zvažovat QN85A. Nicméně je tu jeden velký rozdíl a to IPS panel u QN85A. Z toho plynou i dost odlišné výhody jednotlivých televizorů. V kontrastu jasně vede Sony, v jasu naopak jasně Samsung. Sony nabízí lepší černou, Samsung naopak o něco lepší local dimming, kvůli výrazně většímu počtu stmívacích zón (tento rozdíl stírá až X95J). Pozorovací úhly jsou jasné plus pro QN85A, stejně jako zvládání slunečních odlesků. Pokrytí barevného spektra má lepší Samsung, ale v praxi není rozdíl příliš výrazný.

U barevných přechodů vede dle očekávání Sony. Ztvárnění pohybu je subjektivní, ale Sony je mi blíže. Pokud se bavíme o vhodnosti pro hraní, tak ta zase o parník vede Samsung (i díky již fungující podpoře VRR). Zvuk má Sony lehce lepší, ale v obou případech nejspíš koupíte soundbar či budete mít svoje repro. Operační systém je klasika – uzavřený, ale velmi rychý a spolehlivý Samsung (Tizen) a na druhé straně otevřená, ale občas trochu komplikovanější GoogleTV. Jak vidíte, tak každá z tv má svoje plusy a doporučuji zvážit co je pro vás důležité. Na závěr jen doplním aktuální ceny. V nich vede Samsung (25 000 Kč) vůči Sony (30 000 Kč). Podobný rozdíl asi bude panovat dlouhodobě. Ani jednu z tv bych za současné ceny nekupoval a počkal až spadnou o 3-4 tisíce níže.

LG B1

Jen pro kontext, A1 má 50 Hz panel, C1 je zase soupeř pro X95J (potažmo A80J). A 4K LCD od LG jsou ve stínu 8K verzí a OLEDu. Takže B1, je za mě nejvýraznějším soupeřem. Jasně, je to OLED, takže rozdíly v technologii jsou ještě výraznější než u IPS vs VA panelu, ale přesto to stojí za zmínku. V kontextu kontrastu není co řešit, tam žádné LCD na OLED a jeho de facto local dimmingem na úrovni jednotlivých pixelů nemá šanci. Situace se obrací u jasu, kde naopa vede LCD o nějakých 200 nitů. Pozorovací úhly i zvládání slunečních paprsků je opět výrazně ve prospěch OLEDu. Stejně jako pokrytí barevného spektra. U HDR je u obou podporováno Dolby Vision, pro hráče je mnohem zajímavější LG. Umí VRR a Dolby Vision při HFR (120 fps při 4K).

Z pohledu operačního systému je to podobné jako se Samsungem. LG je stabilnější a rychlejší, Sony zase dovolí více náročnějším uživatelům. Když to shrnu tak Sony dává smysl pro lidi co potřebují otevřenost Androidu, případně hodně sledují tv přes den v jasné místnosti (ale tam už se nabízí Samsung s vyšším jasem) nebo prostě chtějí ať jim tv vydrží 10 let a více a mají strach z vypalování u OLEDu. Ve všech ostatních případech je OLED lepší. A co je hlavní, tak má výrazně lepší cenu – okolo 24 000 Kč vs 30 000 Kč za Sony X90J.

Doporučené nastavení obrazu

Nejedná se o dogma, ale doporučení, které můžete zkusit. Jednotlivé obrazovky i od stejného modelu se totiž mohou lišit. Vhodné pro tmavší místnost.

Nastavení > Zobrazení a zvuk > Obraz > Základní > Režim obrazu > Kino
Nastavení > Zobrazení a zvuk >  Obraz > Jas > Jas > 55
Nastavení > Zobrazení a zvuk >  Obraz > Jas > Kontrast > 90
Nastavení > Zobrazení a zvuk >  Obraz > Jas > Úroveň černé > 50
Nastavení > Zobrazení a zvuk >  Obraz > Čistota > Funkce Reality Creation > vypnuto / hodnota okolo 20 (zkuste co vám více vyhovuje)
Nastavení > Zobrazení a zvuk > Pokročilá nastavení > Barevná sytost > Živé barvy > vypnuto

Další tipy k nastavení

• Adaptivní jas (senzor okolitého jasu) – pokud chcete přesný obraz tak vypnout, na druhou stranu může být užitečný při běžném sledování během dne, kdy uzpůsobí maximální jas s ohledem na světlo v místnosti.
• Režim obrazu buď custom nebo kino pro sledování filmů, pochopitelně pro hry doporučuji herní režim pro co nejnižší input lag.
• Gamma – nastavujte podle toho jak moc máte v místnosti světla. Pokud hodně, zkuste začít okolo hodnoty – 2, naopak pokud je místnost tmavá, začal bych hodnotou 2.
• Úprava černé barvy – doporučuji nechat vyplé, zapnutím dochází ke ztrátě detailů v tmavých scénách.
• Peak luminance – pro SDR obsah medium, pro HDR obsah high. Zlepšuje kontrast v tmavých scénách.
• Barvy – je to de facto sytost barev. Živé barvy – trochu nepřirozeně zesílí barvy, pokud máte rádi „umělé“ barvy typu Samsungu nebo LG, zkuste zapnout .
• Digital noise reduction, random noise reduction – pokud se díváte na starší filmy či videa v horší kvalitě zapnutí může zlepšit kvalitu obrazu. Naopak u nových 4k videí povede spíše ke ztrátě detailů.
• Jemná gradace – zlepšuje barevné přechody, ale na druhou stranu při vysokých hodnotách devastuje jemné detaily. Doporučil bych spíše low hodnotu.
• Motion flow – doporučuji vlastní hodnoty, protože vnímání pohybu je poměrně subjektivní záležitost.

Srovnání Sony 4K LCD TV 2021

Letošní LCD nabídka je oproti předchozím rokům poměrně komplikovaná. V realitě se jedná o čtyři řady, které mají drobné variace. Ty týkají primárně vzhledu, ale i třeba počtu stmívacích zón nebo softwarových úprav obrazu. Zjednodušeně řečeno platí, že čím vyšší řada tím lepší. Ale někdy je vyšší řada o tolik dražší, že její nákup nedává smysl. Vždy záleží na tom co od tv očekáváte.

Podporované typy souborů

• MPEG1
• MPEG1/MPEG2PS
• MPEG2/MPEG2TS(HDV,AVCHD)
• MPEG2,AVC/MP4(XAVC S)
• AVC,MPEG4,HEVC/AVI
• Xvid,MotionJpeg/ASF(WMV)
• VC1/MOV
• AVC,MPEG4,MotionJpegMKV
• Xvid,AVC,MPEG4,VP8.HEVC/WEBM
• VP8/3GPP
• MPEG4,AVC/MP3/ASF(WMA)/WAV/MP4AAC/FLAC/JPEG
• WEBM
• VP9/AC4/ogg/AAC/ARW

Přeci jen chcete zkusit radějí OLED televizor?

Daniel Pokorný

Vystudoval jsem ekonomku na Masarykově univerzitě v Brně. Přes 7 let jsem pracoval jako nákupčí pro eshopy s elektronikou a mám tak dlouholetý přehled o tom, co jde koupit a skvěle se vyznám v elektronice na českém a slovenském trhu. Stál jsem u zrodu covybrat.cz a mám na starosti mimo jiné oponenturu recenzí a návodů a dělám recenze – převážně elektroniky.

Sledujte nás na sociálních sítích

Na FB, Instáč a Twitter píšeme novinky o nakupování na internetu a zajímavé tipy, které na covybrat.cz nenajdete.